Jízda na německých dálnicích bude zpoplatněna. Některé země včetně Česka zvažují žalobu

Události: Německé mýtné vyvolalo kritiku (zdroj: ČT24)

Řidiči osobních aut, včetně zahraničních, budou muset od roku 2018 nebo 2019 platit za jízdu na německých dálnicích. Nový návrh schválila německá vláda a bude ho ještě posuzovat parlament. Výhrady k němu má několik evropských zemí včetně Česka a nevylučují ani společnou žalobu.

Například ceny za desetidenní mýtné, které zřejmě bude využívat i řada Čechů, se mají pohybovat v závislosti na množství emisí, které daný vůz produkuje, v rozmezí od 2,5 eur do 25 eur (zhruba 68 až 675 korun). Nejdražší roční mýtné bude stát 130 eur (3500 korun).

Ministr dopravy Alexander Dobrindt (CSU) zatím nepočítá s tím, že by se povinnost platit dálniční poplatky nevztahovala na některé příhraniční regiony, jak to požaduje část představitelů německých spolkových zemí. Od mýtného pro osobní vozy si Dobrindt slibuje čistý roční příjem kolem 524 milionů eur (14,2 miliardy korun). Využití těchto financí bude vázané na výstavbu a údržbu silniční infrastruktury.

Návrhy dálničních známek v Německu
Zdroj: ČT24

Zpravodaj ČT v Berlíně Václav Černohorský uvedl, že datum, kdy systém začne fungovat, je velká neznámá. Upozornil, že současné rozhodnutí je odstraněním teprve první překážky a musí ho schválit parlament i spolková rada, kde má větší roli opozice. Plus jsou tu protesty nespokojených zemí. Černohorský tak naznačil, že i zavedení mýta v roce 2019 může být nejisté. 

Nespokojenci jednali v Bruselu

Nový návrh, s nímž už Evropská komise vyjádřila souhlas, vychází z toho, že Berlín může německým řidičům náklady na poplatky kompenzovat v závislosti na tom, jak ekologickým vozem jezdí. Majitelé aut s velmi nízkými emisemi tak nyní získají ještě větší úlevu, než kolik zaplatí na mýtném.

I tento postup ale některé země osmadvacítky považují za diskriminační, protože znamená, že se všem Němcům náklady na mýtné přinejmenším vrátí, a poplatky tak de facto budou platit pouze cizinci. Rakouský ministr dopravy Jörg Leichtfried prohlásil, že německý návrh dálničních poplatků pro osobní vozy porušuje evropské principy. Nevyloučil proto ani společnou žalobu nespokojených zemí. „Jde o to, zda v Evropě stále ještě platí síla práva, nebo právo silnějšího,“ řekl Leichtfried s tím, že v konečném vyúčtování budou platit pouze cizinci.

Zpravodaj ČT v Berlíně k zavedení mýta (zdroj: ČT24)

Zástupci skupiny zemí, které mají k německému mýtnému výhrady, se ve středu z rakouské iniciativy sešli v Bruselu. Rakousko totiž patří k nejhlasitějším odpůrcům věci a spolu s Nizozemskem připravuje žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. 

Středeční expertní schůzky se kromě zástupců Rakouska a Nizozemska účastnili také diplomaté z Lucemburska, Belgie, Česka, Dánska a Polska, tedy všech sousedů Německa, kterých se plán bezprostředně dotkne. Přítomni byli také experti z Maďarska, Slovinska a Slovenska.

Finální podobu zákona jsme dosud neměli k dispozici. Počkáme na právní analýzu toho, jak je zákon napsán, a podle toho se dále rozhodneme. Pokud by návrh byl diskriminační, postavíme se proti němu.
Dan Ťok

Kritické hlasy proti podobě německého mýta znějí také z Nizozemska a návrh kritizuje i Česko: „Cílem naší vlády je v této věci chránit práva českých občanů i podnikatelů. V EU musí nadále platit spravedlivá a rovnocenná pravidla pro všechny státy i občany,“ prohlásil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Proto požádá ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO), aby vypracoval analýzu ke vzniklé situaci. „Pokud se potvrdí, že pro ČR vzniknou negativní diskriminační dopady, vláda zváží připojení k připravované žalobě Rakouska,“ dodal Sobotka.

  • Na příkladu nejbližších sousedů České republiky se ukazuje, jak je systém placení za použití dálnic v Evropě nejednotný.
  • Při cestě na Slovensko potřebují osobní auta dálniční známku, nákladní vozy platí mýtné. Dvojí systém platí i v Rakousku. Naopak v Polsku platí všichni řidiči, kteří chtějí použít dálnici, mýtné. Německo zůstává posledním českým sousedem, kde řidiči osobních aut nemusí za použití dálnic platit.  

  • Dálniční známky potřebují řidiči do zemí, jako je Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko, Moldávie, Slovinsko a Švýcarsko.
  • Mýtné brány používají v Chorvatsku, Francii, Norsku, Itálii, Bělorusku, Bosně a Hercegovině, Irsku, Makedonii, Portugalsku, Řecku, Španělsku, Srbsku, Turecku a ve Velké Británii.
  • Průjezd pouze některými mosty nebo tunely zpoplatnily Albánie, Belgie, Dánsko, Černá Hora, Nizozemí, Island, Švédsko a pro vozy nad 3,5 tuny také Litva a Lotyšsko.
  • Dalšími evropskými zeměmi projedou řidiči bez placení.
  • Evropská komise letos v lednu oznámila, že hodlá navrhnout sjednocení systému poplatků. České ministerstvo dopravy nápad označilo za ambiciózní plán, který se bude zavádět jen těžko.

Prezident ústředního automotoklubu ÚAMK Oldřich Vaníček  uvedl, že Němci chystají tři druhy dálničních známek, desetidenní, dvouměsíční a roční. Tu roční za 130 eur (3500 korun) považuje za drahou pro české řidiče. 

Domnívá se proto, že německé mýtné zatíží i české silnice, zejména v Ústeckém kraji, ale i v Karlovarském a Plzeňském. Dražší německé dálnice budou někteří šoféři objíždět po lacinějších českých, případně budou některé úseky německých dálnic objíždět po silnicích nižších tříd v příhraničí. 

Prezident ÚAMK Vaníček o dopadech na české silnice (zdroj: ČT24)

Přetahování s Evropskou komisí

Dohodě o mýtném na německých dálnicích předcházela složitá vyjednávání s Evropskou komisí. Ta kritizovala původní německý plán kvůli údajné diskriminaci zahraničních řidičů. 

  • Za desetidenní dálniční známku na Slovensku zaplatí řidiči v přepočtu 270 korun, za roční známku 1350 korun. O něco levnější je desetidenní známka v Rakousku, řidiče vyjde na 240 korun, naopak roční známka stojí v přepočtu 2320 korun.
  • Levně se dá projet například Chorvatskem, které používá mýtný systém a kde řidiči za použití dálničních úseků zaplatí od 20 do 440 korun.
  • Naopak za dálnice ve Francii, Itálii nebo Velké Británii si řidiči připlatí. Nejnižší taxa na dálnici začíná v Británii na 5 librách, tedy 150 korunách, v Itálii na 15 eurech, v přepočtu 400 korunách a ve Francii na 21 eurech, tedy 570 korunách.
  • Česká dálniční síť podléhá zpoplatnění, dálniční známky jsou k dispozici ve třech délkách platnosti, a to jako desetidenní za 310 korun, měsíční za 440 korun a roční za 1500 korun. Poplatek za průjezd dálnic a rychlostních silnic pro vozidla nad 3,5 tuny se od roku 2010 vybírá pomocí elektronického mýtného. 
  • V Polsku jsou zpoplatněné vybrané úseky dálnic prostřednictvím mýtného, které se vybírá podle ujetých úseků v mýtných branách. Sazba mýtného pro automobily do 3,5 tuny se pohybuje od 0,1 zlotého, v přepočtu kolem 63 haléřů za kilometr. Vozidla nad 3,5 tuny platí elektronické mýtné.

V prosinci loňského roku pak Komise souhlasila s upraveným plánem na zavedení mýtného. 

Německý ministr dopravy Alexander Dobrindt již dříve uvedl, že se zavedením mýtného pro osobní auta v Německu počítá až po parlamentních volbách, které se uskuteční letos.

Kritika původního plánu

Brusel dříve kritizoval skutečnost, že plánované ceny za krátkodobé dálniční známky jsou v některých případech nepřiměřeně vysoké.

Původní plán spolkové vlády počítal s tím, že majitelé aut registrovaných v Německu budou od platby za dálniční známku de facto osvobozeni, protože se jim o zaplacenou částku sníží daň z motorových vozidel.

Řidiči z ostatních zemí Evropské unie by tím ale byli podle Komise diskriminováni. Evropská komise dokonce Německo kvůli plánu na mýto pro osobní auta zažalovala u evropského soudu.

  • Rakousko
    Inspirací pro český mýtný systém byl ten rakouský. V roce 2004 zde začal Kapsch provozovat mikrovlnné mýtné brány, které evidují průjezdy vozidel nad 3,5 tuny. Ke komunikaci s bránami je nutné mít ve vozidle přístroj Go-Box, na kterém je možné mít určitou částku předplacenou, nebo platit dodatečně. Ceny se liší podle počtu náprav a emisní kategorie, kterou vozidlo plní. V roce 2016 se pohybují od 0,157 po 0,4473 eura za ujetý kilometr.
  • Německo
    Když se v Česku začalo diskutovat o zavedení mýtného systému, připadaly v úvahu dvě technologie – mikrovlnné mýtné brány nebo satelitní mýto. Hovořilo se též o rakouském a německém systému. Satelitní mýtný systém funguje bez bran, lokalizuje vozidla pomocí GPS. I v případě satelitního systému je třeba mít ve vozidle palubní jednotku. V Německu funguje mýtný systém od roku 2005. V současnosti platí mýtné pouze vozidla nad 7,5 tuny (do loňského podzimu nad 12 tun) a neplatí ho autobusy nebo například vozidla cirkusů. Systém provozuje společnost Toll Collect a ceny mýtného se pohybují podle počtu náprav a emisní třídy od 0,141 po 0,288 eura za kilometr.
  • Slovensko
    Obdobný systém mýtného jako v Německu funguje i na Slovensku, a to od roku 2010. Platí vozidla nad 3,5 tuny, systém vytvořila a spravuje společnost Sky Toll, která má vazbu na provozovatele francouzského mýtného systému Sanef. Mýtné pro nákladní auta se pohybuje od 0,08 po 0,233 eura a pro autobusy od 0,03 po 0,11 eura v závislosti na jejich hmotnosti a emisní třídě.
  • Polsko
    Polsko kombinuje mikrovlnný systém s mýtnými branami a systém mýtnic známý zejména z jižní Evropy. Mýtné brány účtují poplatky vozidlům nad 3,5 tuny, zatímco osobní auta platí jen na některých dálnicích, a to na mýtnicích (nepoužívají se dálniční známky). Možné je platit přímo na mýtnici nebo si pořídit palubní jednotku, která eviduje průjezdy mýtnicemi a platit dodatečně.
  • Francie
    Francie sice není sousední země, ale patří k zemím s tradičními mýtnicemi, kde musí zaplatit každý od motocyklistů po kamiony. Systém je technologicky nenáročný, obejde se bez mýtných bran i satelitů, ale mýtnic je na dálniční síti mnoho. Nevýhodou je, že je nutné u mýtnic zastavovat nebo přinejmenším výrazně zpomalovat, výjimkou nejsou ani zácpy před mýtnicemi. Moderní technologie umožňují platby zjednodušit, auta s palubní jednotkou registrovaná v systému Liber-t  tak mohou projíždět mýtnicemi bez zastavení a řidiči platí mýtné až dodatečně. Ve Francii se liší sazby podle hmotnosti a kategorie vozidla, nehledí se na emisní třídu. Například za cestu z Marseille do Paříže zaplatí řidič osobního auta 58,30 eura, motocyklista 34,90 eura, dodávka 91,80 eura, autobus 134,90 eura a kamion 185,20 eura. Obdobný systém jako ve Francii funguje i v Itálii či Chorvatsku.