Rekordní počet cizinců žijících v Česku: Od vstupu do EU se jejich počet téměř zdvojnásobil

8 minut
V Česku žije rekordní počet cizinců
Zdroj: ČT24

V Česku v posledních dvou letech vzrostl počet cizinců, kteří u nás žijí. V roce 2015 jich bylo 464 700, což je nejvíc v historii. Čísla zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni jejich počet ještě narostl, statistika však není úplná. Podle předběžných údajů u nás ke konci listopadu žilo legálně 496 505 cizinců. Od roku 2004 se tak počet cizinců v Česku téměř zdvojnásobil.

Podle Daniela Chytila z ČSÚ stoupá počet těch, kteří mají u nás trvalý pobyt. To znamená, že v Česku zůstávají pět let a déle.

Mezi cizinci u nás žije nejvíce Ukrajinců: 23 procent. Těsně je následují Slováci, kterých je 22 procent. S mírným odstupem následují Vietnamci (12 procent), osm procent pochází z Ruska, pět procent z Německa a čtyři procenta z Polska. 

Cesty za prací

 Migrace do Česka je hlavně ekonomická. Většina cizinců do země totiž přišla za prací. Významnou součástí pracovní migrace začínají být podle Chytila v posledních letech Bulhaři a Rumuni, mezi zaměstnanými cizinci je jich šest, respektive sedm procent. Nejvíce je mezi zaměstnanci Slováků, kterých je 46 procent. Naopak nejvíce podnikajících cizinců je mezi Vietnamci a Ukrajinci, obě národnosti jsou zastoupeny po 27 procentech.

Sice průměrné výdělky cizinců-zaměstnanců jsou u nás nižší, než je průměr v republice, ale Slováci dosahují vyšších výdělků, než těch průměrných v Česku. Je to samozřejmě dáno jejich odborností. Je to dlouhodobý trend, že po absolvování vysokoškolského studia tu zůstávají ti kvalifikovaní.
Daniel Chytil
vedoucí oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ

Cizinci tvoří necelých pět procent obyvatel Česka. Podle statistik jich od roku 2001 v zemi každoročně přibývalo. Příliv zbrzdila ekonomická krize, v posledních letech počty zas rostou.

Nyní v době ekonomického růstu by zaměstnavatelé o zahraniční síly stáli. Stěžují si na to, že v Česku zaměstnance už najít nemohou a povolení pro cizince vydávají úřady pomalu. Proti přivážení pracovníků třeba z Ukrajiny se stavějí odbory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...