Zatímco do České republiky míří čínské zboží za stamiliardy korun, opačným směrem jdou výrobky jen za desítky miliard. Rok od roku se ale český vývoz zlepšuje. Platí to i letos. Navíc poté, co byla v březnu při návštěvě čínského prezidenta podepsána řada investičních smluv, by se měl zvyšovat příliv kapitálu. Ačkoli zůstává otázkou, jestli čínské peníze pomohou rozvoji tuzemské ekonomiky a nepůjde pouze o výhodné akvizice. Podle dat CzechInvestu v letošním prvním pololetí překonaly čínské investice v rozsahu celý loňský rok.
Česko jako odbytiště čínského zboží. Opačným směrem jde jen zlomek
Obchodní vztahy s Čínou jsou v posledních letech tématem, které se promítá i na politické úrovni. Jak prezident Miloš Zeman, který už podnikl dvě návštěvy, tak vláda Bohuslava Sobotky razí cestu otevřených dveří s tím, že v Pekingu vidí zajímavý ekonomický potenciál, který využívají jiné státy, zatímco Česko zaspalo.
Čínské investice
Obchodní bilance Česka s Čínou je zatím dlouhodobě záporná. Za celý loňský rok činil dovoz 467 miliard korun, většinu tvořilo zboží z kategorie telekomunikační zařízení nebo kancelářské stroje, a situace se nemění ani letos. Jen za prvních deset měsíců Peking dodal produkty za 355 miliard korun, což mírně zaostává za předchozím rokem (tehdy činil dovoz za prvních deset měsíců 377 miliard), ale téměř se to už vyrovná celému roku 2014, kdy čínský dovoz představoval 363 miliard.
Zahraniční obchod s Čínou
„Zatímco v roce 2000 činily dovozy z Číny 27 miliard korun, v roce 2015 se jednalo již o 467 miliard korun. Zvyšuje se nejen objem dovozů v absolutní výši, ale i jejich podíl na celkových dovozech do České republiky. Ten v roce 2015 činil 13,4 procenta,“ upozornil ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.
Nutno ale říct, že finanční objem zboží směřující z nejlidnatější země světa v minulých letech kolísal, naopak český export do této asijské země s výjimkou krizového roku 2008 roste od začátku tisíciletí. Tuzemské firmy přitom směřují k tomu, aby tento trend neporušily ani letos. V prvních deseti měsících vypravily zboží za 37,9 miliardy korun, čímž sice jen lehce, ale přesto převýšily vývoz za stejné období loňského roku. Z velké části šlo o průmyslové stroje, elektrické zařízení a spotřebiče nebo silniční vozidla.
Zahraniční obchod s Čínou
I když rapidní skok v tuzemském exportu, který se jinak drtivě soustředí na Evropskou unii, nelze čekat, pro ekonomiku by mohl znamenat vzpruhu čínský kapitál, který při správné investici vytvoří pracovní místa a přispěje k lepším hospodářským výsledkům.
Březnové dohody slibují desítky až stovky miliard
Při březnové návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-Pchinga byly podepsány ekonomické dohody mezi českými a čínskými firmami, jejichž hodnota měla během roku dosáhnout 95 miliard korun, do roku 2020 pak 294 miliard.
Dohody s Číňany na jaře podepsaly například Škoda Auto, ČEZ, skupina J&T, Česká exportní banka či Český Aeroholding. Právě automobilka Škoda Auto se prosazuje v Číně zřejmě nejvýrazněji z českých firem. Na čínský trh vstoupila v roce 2007 s modelem Octavia. V následujících letech chce ve svém nejvýznamnějším odbytišti dále expandovat a zvýšit prodeje na více než půl milionu aut ročně. Loni v zemi automobilka prodala 281 700 vozů.
Ředitel státní agentury CzechInvest Karel Kučera pak očekává, že se Čína dostane v Česku během pěti let do první pětky největších investorů. Pokud jde o investice dojednané CzechInvestem, ještě loni byla Čína na devátém místě se třemi investicemi v hodnotě 1,15 miliardy korun, které znamenaly sedm set pracovních míst. I když ale třeba investice Indie, Japonska nebo Švýcarska byla z hlediska kapitálu větší, počet pracovních míst byl menší.
Letos se pak Čína ve statistikách CzechInvestu ještě zlepšila. Už v prvním pololetí překonala z kapitálového hlediska všechny své loňské investice, i když jde jen o jednu velkou v hodnotě 1,85 miliardy korun, která představuje expanzi firmy Yanfeng v jižních Čechách. V tuzemsku má už tento výrobce automobilových interiérů tradici, v Žatci začal provozovat továrnu v roce 2011. Letošní investice firmy Yanfeng pak znamená 588 míst. Víc peněz a pracovních míst v prvním pololetí připadají na Německo a Rakousko. Více pracovních míst ještě přinášejí jiné země, zejména Tchajwan, jehož investice sice finančně dosahuje jen 89 milionů, ale podle CzechInvestu znamená 677 pracovních míst.
Investice dojednané v 1. polovině roku 2016 – podle země původu
„Nyní jednáme s více než deseti možnými čínskými investory o potenciálních investicích v hodnotě kolem 20 miliard korun,“ uvedla mluvčí CzechInvestu Petra Menclová s tím, že část z těch jednání je teprve na začátku a ne všechna se vždy podaří dovést ke zdárnému konci. „Nejvíce poptávek zaznamenáváme od firem z oblasti automobilového průmyslu, strojírenství a elektrotechniky, zejména směrem ke spolupráci na vývoji nových high-tech produktů,“ dodala.
Zároveň upozorňuje, že dojednávání investic s čínskou stranou probíhá odlišně než v případě jiných zemí. „Čínský investor nejdříve oznámí záměr investovat v obecném rámci a následně upřesňuje rozsah investice – tedy veřejné oznámení investice předchází velmi často detailnímu jednání,“ vysvětlila Menclová.
CEFC nakupoval mezi leteckými společnostmi i strojírenskými podniky
Pokud jde o další obchody, které mají zatím spíš podobu akvizice, nejčastěji je slyšet název šesté největší privátní čínské společnosti CEFC, která nakupuje v Česku prosperující společnosti. Letos zvýšila podíl v letecké společnosti Travel Service na 49,92 procenta, dále získala 81 procent ve fotbalové Slavii, majoritu ve firmě na výrobu nápojů Lobkowicz Group, investovala i v mediálních skupinách Médea Group a Empresa Media či do realit.
V létě ovládla významný strojírenský a metalurgický podnik Žďas Žďár nad Sázavou. Drží také deset procent akcií v česko-slovenské finanční skupině J&T Finance Group, její podíl má narůst na polovinu. Počátkem listopadu pak podepsala dohodu o koupi administrativního komplexu Florentinum od skupiny Penta Investments za asi 7,6 miliardy korun.
V listopadu viceprezidentka CEFC Group (Europe) Company Marcela Hrdá prohlásila, že společnost v tuzemsku investovala už 22,8 miliardy korun, dokončované investice činí dalších 30,7 miliardy korun a nově plánované přesahují deset miliard korun.
- Mezi největší čínské investice v Česku v minulých letech patřila továrna výrobce LCD televizorů Changhong Europe Electric u Nymburka, která před nedávnem rozšířila svou investici o 650 miliónů Kč. Na ploše 50 hektarů vznikla v Nymburku v únoru 2016 první česko-čínská průmyslová zóna.
- V úpadku je naopak závod státní společnosti Shanghai Maling na výrobu konzervovaného masa na Teplicku. Výroba zde začala v roce 2008 a v té době šlo o největší čínskou investici v tuzemsku.
V prosinci pak svůj první obchod v Česku provedla skupina Eurasia Development Group Limited, která získala většinu v prodejci zahradní techniky a bazénů Mountfield.
O dalších možných čínských nákupech se různě spekuluje. Některé přitom dosahují vysokých částek. Koncem listopadu server IHNED.cz například přišel s informací, že čínská společnost Railway Rolling Stock Corporation, která je největším výrobcem vlaků na světě, v prohlášení pro hongkongskou burzu uvedla, že jedná o koupi plzeňské strojírenské skupiny Škoda Transportation. V odhadech zaznívalo, že by českou firmu přebrali Číňané za 50 miliard korun.