Dvacet milionů hlášení a vydaných účtenek – to je bilance za prvních sedm dní existence elektronické evidence tržeb. Bezmála 40 tisíc podnikatelů se před týdnem vydalo na cestu, o jejímž smyslu mnozí pochybovali. A na cestu, tentokrát ne obraznou, ale skutečnou, se kvůli EET vydal i štáb České televize. Ujel přes 600 kilometrů z Aše do Ostravy a na trase sbíral účtenky z elektronické evidence tržeb. A také zkušenosti, které naopak nashromáždili podnikatelé.
Týden od startu běží EET bez vážných problémů. Jen pokladny občas stávkují
Týden od startu EET běží bez vážných problémů (zdroj: ČT24)
První zastávka štábu ČT byla u malé benzinové pumpy v Mariánských Lázních ke koupi kávy. Účtenka se všemi kódy byla v pořádku. A to i přesto, že většina pump musí mít EET až od března.
V Rokycanech na Plzeňsku s východem slunce otvírá kavárna na malém náměstí. Správnou účtenku obdržel štáb v tomto městě všude – v hotelu, u pumpy i v cukrárně. Stejně tak tomu bylo u pumpy v Hradci Králové.
První problém přišel na obědě v Litomyšli. V tamní pizzerii nejen že nebyla účtenka vydána, ale v restauraci není ani žádná pokladna. Během chvíle dorazili i majitelé provozovny, aby vše vysvětlili. Protože prý nemají stoly, ale jen pultíky uchycené na zdi, EET se jich zatím netýká.
Podle finanční správy je však takový případ na hraně. „Když je to na tácek nebo když postojíte venku u přístřešku, je to jako stánek ještě definované,“ říká mluvčí Generálního finančního ředitelství Linda Paterová.
Zda provozovatel něco porušil, se uvidí. Pokud jde o stánek s pizzou, EET je pro něj povinná až od roku 2018.
Rychlá káva u benzinové pumpy poblíž Olomouce – účtenka byla v pořádku. A v Ostravě, po 600 kilometrech cesty, se dá říci, že štáb u účtenek nenarazil na závažnější problém.
Problémy jsou s pokladnami
Obavy z fungování systému vystřídaly problémy s pokladnami. Například v jedné pivnici při účtování zmizela z kasy ikona celého stolu i se zapsanou útratou. „Pak je to problém, jak se domluvit s lidmi, co měli, neměli, jestli se to odeslalo nebo neodeslalo na daňovou správu,“ konstatuje majitel pivnice U dvou přátel Jan Němeček.
obrázek
Jinému podnikateli se sice doklady tiskly, jak měly, později ale zjistil, že na webu finanční správy se neobjevují. „Když si otevřu svůj účet, dám součty, tak to tam bohužel nevidím,“ říká.
„Podnikatelé mají spíš problém se zařízením, které si zakoupili, nebo je kontinuálně řeší jejich dodavatelé,“ vysvětluje ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Zatěžkávací zkouškou museli projít v Brně. Kvůli několikahodinovému výpadku internetu si vyzkoušeli i evidenci offline. Vše tam ale proběhlo bez problémů. „Na účtence vyjížděl náhradní kód a doba odezvy byla mnohem delší,“ popisuje provozovatel restaurace U bosé nohy Roman Parfus.
S dlouhou odezvou centrálního systému se však potýká například kavárna v Nové Karolině. Obsluha musí na účtenku čekat někdy až 20 vteřin. A jak říká provozovatel podniku Tomáš Krčmář, řada lidí na účet nečeká.
V Rábech u Pardubic si zase zákazníci musí ke každému účtu připlatit jednorázově deset korun. „Hledali jsme řešení, jak to udělat, abychom dodrželi zákon, ale abychom na to v podstatě nedopláceli,“ vysvětluje provozovatel restaurace Perníková chaloupka Luděk Šorm.
Postup restaurace už posuzují právníci finančního úřadu. Česká obchodní inspekce to ale považuje za porušení zákona.
GALERIE
eet
Některé hospody zdražily pivo
Některé hospody po startu EET zdražily, a to i pivo. Zdůvodňují to právě evidencí tržeb. Dá se to vysvětlit i tak, že dohánějí příjmy, které předtím nedanily. Nebo jen využily situace.
„Obojí je pravda. Andrej Babiš měl pravdu, že ne všichni platili daně, a druhá je, že jsme v Česku, a každý, kdo chce, tak využije příležitosti,“ uvedl host pořadu Interview ČT24, prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Navíc náklady na EET má hospodským vrátit snížená DPH na jídlo, takže tam důvod pro zdražování není, přípomíná Hanák.
Prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek uvedl, že kvůli EET a dalším regulacím státu ukončí svou činnost až dvacet procent restaurací. Podle Hanáka toto číslo však nebude tak velké, odhaduje ho na deset až patnáct procent.
„Čistí se jen podnikatelské prostředí. Ti, kteří nyní skončili, znovu za pár měsíců začnou. Oni nic jiného ani neumí,“ míní Hanák.
Každopádně podle něj byl start EET poměrně dobře připravený a jak vše poběží dále, ukáže čas. „Je potřeba si uvědomit, že toto je start a jsou další čtyři období. A ukážou se i kontrolní schopnosti orgánů. Myslím si, že v dalších oblastech už budou lidé více připraveni,“ dodává Hanák.
Zavedení EET veřejně podporoval senátor Jiří Hlavatý (ANO) a názor nemění ani týden po spuštění systému: „Systém šlape jako hodinky. Pokud jsou tam nějaké problémy, tak je to většinou na straně dodavatelů pokladen. Ze strany centrální funkce je to bezchybné,“ uvedl v Událostech, komentářích. Případné problémy má podle něj restauracím kompenzovat sleva na dani z příjmů a také snížená sazba DPH.
Naopak senátor Ivo Valenta (nestr. za SsČR) projevoval už dopředu svůj nesouhlas se zavedením EET: „Týden po spuštění jsem ještě větší odpůrce, protože se projevily nedostatky v praxi a plné nahotě. V některých hospůdkách systém nefunguje, buď tam není dosah internetu, nebo se nezobrazují data. A co je největší průšvih, že ministerstvo financí nalákalo všechny malé živnostníky, aby si koupili kasy za pět, šest tisíc, ale teď nefungují a musí si kupovat za desítky tisíc nové,“ kritizoval Valenta.
Příští rok se má spustit účtenková loterie
V souvislosti s EET plánuje ministerstvo spustit také účtenkovou loterii, která se má jmenovat Účtenkovka. Cílem je motivovat zákazníky brát si doklad. Resort ji chce zahájit v polovině příštího roku.
Mezi výherce hodlá rozdělit 65 milionů ročně. Počet výher se tak bude pohybovat od 20 do 30 tisíc měsíčně. A budou to jak peníze, tak i věcné ceny – třeba auto.
Losovat se bude jednou měsíčně, vždy patnáctého. Doklady bude možné zasílat přes internet nebo přes speciální mobilní aplikaci. Podobný princip funguje už několik let na sousedním Slovensku.
O účtenkovou loterii byl na Slovensku po spuštění před více než třemi lety obrovský zájem. Ten ale postupně opadal, uvedl zpravodaj ČT v Bratislavě Lukáš Mathé.
Důvodem může být, že zapojit se do ní je složité. Každý doklad se musí zaregistrovat na internetu. Je třeba zadat šestnáctimístný kód, datum a čas nákupu a také utracenou sumu. Losuje se pak jednou týdně. Výhra je většinou sto eur, tedy v přepočtu 2700 korun. Poslední jackpot se vyšplhal na víc než 180 tisíc korun.