Záchranný fond eurozóně prý nebude stačit. Zvýší ho na 2 biliony eur

Praha – Zástupci eurozóny dospěli k závěru, že nedávno odsouhlasený fond, který má zachránit členské státy silně postižené krizí, zřejmě nebude stačit. Podle německého týdeníku Spiegel se záchranný balík bude muset rozšířit kvůli Itálii i Španělsku. I s jejich případnou žádostí o pomoc má fond ESM zahrnovat 2 biliony eur (téměř 50 bilionů korun). Dosud přitom byli politici dohodnuti „pouze“ na 500 miliardách eur (asi 12,5 bilionech korun).

Podle německého týdeníku by měl fond nově sloužit zejména k nákupu těch nejrizikovějších dluhopisů, které Španělsko či Itálie vydaly. Nákupu by se prostřednictvím fondu mohli účastnit i soukromí investoři, jejichž riziko by proti současnosti bylo nižší, protože by jej nenesli celé sami. Právě obavy investorů z prohlubování krize v eurozóně stojí za nárůstem nákladů na obsluhu státního dluhu u některých zemí platících eurem.

S plány na navýšení kapacity ESM prý souhlasí i jinak skeptičtí Němci. Právě Německo totiž bylo poslední zemí měnové unie, která vznik záchranného fondu minulý týden ratifikovala. Tamní ústavní soud nicméně uznal vznik fondu pouze za předpokladu, že největší ekonomika eurozóny svým vkladem do ní nepřekročí 190 miliard eur. Případné navýšení může odsouhlasit jen německý parlament.

Citace z týdeníku Spiegel:

„Země eurozóny připravují posílení záchranného fondu ESM. Místo dosud plánovaných 500 miliard eur má mít pro vážnou situaci k dispozici přes dva biliony eur, aby se z něj mohly zachránit velké země jako Španělsko a Itálie.“

Konečnou dohodu eurozóny ovšem tentokrát blokují Finové. Ti se domnívají, že takový krok by znamenal obrovský zásah do smlouvy o vzniku záchranného fondu, který by si vyžádal souhlas národních parlamentů.

4 minuty
Eurozóna se připravuje na horší časy a zřejmě posilí euroval
Zdroj: ČT24

Další špatná zpráva navíc přišla podle Spieglu z Řecka. V rozpočtu mu chybí 20 miliard eur, tedy víc, než vláda dosud přiznávala. Přes 90 procent Řeků navíc podle aktuálního průzkumu odmítá úspory, které vláda slíbila Evropské unii a Mezinárodnímu měnovému fondu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 4 mminutami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 1 hhodinou

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 11 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...