Listopadový Index PMI, který sleduje podmínky ve zpracovatelském sektoru, klesl z říjnových 53,3 bodu na 52,2 bodu v listopadu, uvedla společnost Markit Economics. Podle analytiků tak mírně zklamal očekávání, ale ještě to podle nich není nutné interpretovat negativně.
Dle společnosti Markit v listopadu zpomalila výroba, nové zakázky sice dále vzrostly, ale nejméně za poslední tři měsíce. Výrobci v listopadu však nadále nabírali nové pracovníky, a to nejrychlejším tempem za posledních sedm měsíců. Zaměstnanost tak ve zpracovatelském sektoru roste nepřetržitě již od května 2013. Tlaky na ceny vstupů ve srovnání s říjnem povolily, ceny výstupu mírně rostly.
„Po silném startu čtvrtého čtvrtletí česká výroba v listopadu mírně zpomalila, na rozdíl od dalšího zvýšení růstu výrobního hospodářství eurozóny. Růst výroby i nových zakázek v českém zpracovatelském sektoru poklesl, ačkoli obojí částečně kompenzoval silnější nárůst zaměstnanosti,“ uvedl vedoucí ekonom u společnosti IHS Markit Trevor Balchin.
Nových zakázek bylo více, ale tempo růstu pomalejší
Listopad byl podle průzkumu pro výrobce třetím měsícem růstu nových zakázek. Tempo nárůstu však bylo nejpomalejší. Zakázky ze zahraničí se zvýšily druhý měsíc v řadě, ale jen mírně. Více zakázek v listopadu vedlo k vyšší výrobě. Tempo růstu však bylo nejpomalejší za tři měsíce a slabší než dlouhodobý průměr průzkumu.
Zásoby klesly v posledním období nejrychleji od dubna 2012. Poměr nových zakázek k zásobám hotových výrobků byl nejvyšší od loňského srpna, což by mohlo signalizovat růst produkce v nadcházejících měsících.
Index PMI sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek od dodavatelů a zásoby. Úroveň 50 bodů je předělem mezi růstem a poklesem. K poklesu indexu v listopadu přispěly výroba, nové zakázky a zásoby.
Důvod vyšších listopadových očekávání analytiků byl způsoben především silným růstem listopadové průmyslové důvěry, která poskočila na nejvyšší úroveň od začátku roku 2011. „V tomto ohledu tak indikátor PMI vysílá mírně opačné signály. Tento vývoj může souviset s tím, že uvedená šetření využívají jinou metodiku a odlišný vzorek firem. Zatímco Markit (PMI) provádí šetření ve zhruba 300 velkých firmách zpracovatelského průmyslu, vzorek ČSÚ je téměř trojnásobný a obsahuje cca 950 firem z tuzemského průmyslu. Menší výběrový vzorek společnosti Markit tak může vést k větší volatilitě výsledků,“ vysvětluje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Zároveň připomíná, že stejně tak indikátory PMI z Německa a eurozóny se v posledních měsících dostaly na hodnoty výrazněji převyšující jejich dosavadní letošní průměr, což by mělo podporovat i tuzemský průmysl. „Z toho titulu tak mírné zklamání z listopadové hodnoty PMI není nutné interpretovat negativně,“ dodává.
