Turecko zahájí práce na výstavbě druhé větve plynovodu TurkStream, pokud bude po surovině z něj v Evropě dostatečná poptávka, uvedl turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Podle agentury Reuters dodal, že normalizace vztahů mezi Ruskem a Tureckem dál pokračuje.
Turecko postaví druhou větev TurkStream, pokud bude v EU poptávka
Turecko postaví druhou větev TurkStream (zdroj: ČT24)
Zástupci Ruska a Turecka za přítomnosti prezidentů obou zemí v pondělí v Istanbulu podepsali dohodu o vybudování plynovodu TurkStream, který má vést plyn z Ruska do Turecka a odtud dál do Evropy. Podle analytiků si tím Rusko posílí pozici na evropském trhu s plynem.
Fungovat by mohl už od roku 2020. V první fázi by měl zásobovat především Turecko. Pokud bude projekt pokračovat, mohl by postupně přivádět plyn i do států jihovýchodní Evropy. Dodávky do Česka nejspíš nový plynovod ale neovlivní. „Pro Českou republiku je mnohem důležitější jiný ruský, respektive rusko-německý projekt Nordstream. To znamená další výstavba plynovodu přes Baltické moře, která ale navazuje na český systém plynovodu Gazella,“ konstatuje analytik a jednatel poradenské společnosti Ena Jiří Gavor.
Právě z Ruska Česko přibližně 75 procent své spotřeby plynu dováží. Ze stoprocentní závislosti na dodávkách ruského plynu se Česko vymanilo v roce 1997 díky smlouvě s Norskem.
Pro Evropu by ale podle analytiků mohl TurkStream do budoucna znamenat větší bezpečnost na trhu s plynem.
„Rusko jako hlavní energetická síla vždy přispívalo k udržení dlouhodobého a stabilního vývoje a bude tak činit i nadále. Chceme nové průzkumy a chceme – i v dnešních obtížných ekonomických podmínkách – investovat do těžby. Nikdo by neměl pochybovat, že naše země bude spolehlivým dodavatelem energie na světových trzích,“ zdůraznil ruský prezident Vladimír Putin.
Normalizace vtahů Ruska s Tureckem by mohla urychlit i dostavbu jaderné elektrárny
Původní plány na výstavbu plynovodu TurkStream počítaly s dvěma potrubími o celkové kapacitě 63 miliard metrů krychlových ročně. Později však byla plánovaná kapacita snížena na 32 miliard metrů krychlových.
Dodávky do Česka nejspíš TurkStream neovlivní (zdroj: ČT24)
Projekt TurkStream navrhlo Rusko před několika lety jako náhradu za nezdařený plán plynovodu South Stream, který měl obcházet Ukrajinu přes Černé moře na Balkán. Projekt se ocitl u ledu, když turecké stíhačky loni v listopadu sestřelily u syrsko-tureckých hranic ruský bombardér, a vztahy obou zemí tak prudce ochladly. Turecko se později za incident omluvilo a oba prezidenti se v srpnu sešli v Rusku, aby oznámili návrat k předkrizovým poměrům.
„Věřím, že proces obnovení vztahů mezi Tureckem a Ruskem bude rychle pokračovat. Zlepšíme naše vztahy v každém oboru. V obraně, politice, hospodářství, obchodu, cestovním ruchu i kultury,“ uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Turecký prezident také předpokládá, že po normalizaci vztahů obou zemí urychlí plány na výstavbu jaderné elektrárny. Tu by mělo postavit Rusko v jihoturecké provincii a stát by měla v přepočtu skoro 500 miliard korun.
Analytik Svoboda: Rusko – turecké spojení je pragmatická věc (zdroj: ČT24)
Podle analytika Institutu mezinárodních studií FSV UK Karla Svobody nejde ani Rusku o to, aby ukázalo, že si poradí bez Evropy a najde odbytiště v Asii. „Tady nejde tolik o odbyt v Asii, Turecko bude brát polovinu, ale ta druhá půjde stejně do Evropy. Rusko sice tvrdí, že čínská cesta, která se otevřela, je z jeho pohledu perspektivní, ale vše je zatím ve hvězdách, spíše je to způsob jak obejít Ukrajinu,“ konstatuje.
A dodává, že rusko-turecké spojení je pragmatická věc. „Ono ty dvě země mají hodně společného, ony se ale dříve či později opět pohádají o situaci na Kavkaze, takže to budou takové vztahy, kdy chvíli půjde o bezmezné přátelství a chvíli o bezmeznou nenávist,“ říká Svoboda.