Stát definitivně vyhrál spor o rekordních 330 miliard korun s kyperskou firmou Prudeno Investments. Ta se částky domáhala za údajné poradenství a zajišťování stavby dálnic v porevolučním Československu a nárok dokládala listinami z roku 1991. Městský soud v Praze ale jejich pravost neuznal.
Stát definitivně ubránil rekordních 330 miliard korun, vyhrál spor s Prudeno Investments
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) zvítězil ve sporu o určení pravosti platebních příkazů v hodnotě přes 330 miliard korun. Žalobce Prudeno Invesments tvrdil, že jeho právnímu předchůdci vzniklo právo na uhrazení údajné pohledávky z roku 1991 za poradenství a obstarání finančních prostředků na financování výstavby dálnic v tehdejším Československu. Dokazovat to měly platební příkazy a další listiny údajně podepsané někdejším federálním ministrem Václavem Klausem a jeho tehdejším náměstkem Ivanem Kočárníkem.
Relevantní důkazy, které by průkazným způsobem dokládaly požadované nároky, však protistrana nikdy neposkytla. Česká republika nároky vždy jednoznačně odmítala a žalobu považovala za naprosto nedůvodnou. Městský soud v Praze nyní pravomocně potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 a zamítl žalobu na určení pravosti listin.
Státu jsme uhájili částku ve výši zhruba 14 miliard amerických dolarů, tedy 330 miliard korun. Je to suverénně nejvyšší částka, kterou po našem úřadu nějaký investor požadoval.
S pohledávkou za poradenství, jak informovaly v dubnu Lidové noviny, se obrátil na české úřady Rakušan Erich Freiler v roce 2002. Jako důkaz přiložil kopie platebních příkazů z počátku 90. let, podepsaných tehdejším federálním ministrem financí Václavem Klausem a jeho náměstkem Ivanem Kočárníkem. V roce 2012 pohledávky převzala kyperská společnost, která se nakonec obrátila na soud. Avšak sám Klaus i Kočárník oprávněnost pohledávky odmítali, stejně jako Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).
„Naši právní zástupci chrání státu miliardy, jen v loňském roce uhájili více než 41 miliard korun. I v tomto případě nám dal rozsudek soudu za pravdu. Úspěšně jsme obhájili práva státu a dokázali, že nároky protistrany nejsou oprávněné,“ dodal Ležatka.
obrázek
Ne vždy však Česko v podobných kauzách uspělo
V minulosti už Česko některým firmám miliardy zaplatilo. Nákladná pře se týkala společnosti CME, která financovala rozjezd komerční televize Nova. Výsledkem byly tři arbitráže, z toho ve dvou figuroval stát. Jednu Česká republika vyhrála, podle druhé ale musela společnosti CME zaplatit přes deset miliard korun za znehodnocení její investice.
Na konci prosince 2010 pak stát prohrál arbitráž s ČSOB týkající se státních záruk poskytnutých při převzetí zkrachovalé banky IPB. Česko to přišlo na 1,6 miliardy korun. Dalších 3,6 miliardy zaplatilo japonské firmě Nomura, s níž ukončilo arbitráž ohledně IPB dohodou.
Nález z roku 2008 také nakázal Česku zaplatit firmě Diag Human přes osm miliard korun jako náhradu škody, avšak přezkumný rozhodčí senát později vydal usnesení, jímž arbitráž zastavil. Stát toto usnesení vykládá tak, že podle arbitrů byla věc rozhodnuta už v roce 2002, kdy stát firmě vyplatil 326 milionů za poškození dobrého jména. Firma Diag Human ale kvůli tomu zahájila několik soudních řízení v zahraničí.