Jádro je napříč světovými regiony důležitým energetickým zdrojem. Po celém světě je téměř 450 provozuschopných jaderných reaktorů, více než jedna pětina v USA. Tahounem ve výstavbě nových zdrojů je ale momentálně Čína. Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky přispívá jaderná energie k zajištění bezpečných dodávek elektřiny i v České republice. Na obnovitelné zdroje energií podle něj nelze v současnosti zcela spoléhat. Řekl to v projevu na Evropském jaderném fóru v Bratislavě.
Ve výstavbě jaderných reaktorů vede Čína. Jaderných zdrojů se nechce vzdát ani Česko
„Především dnes, v době masivního rozvoje obnovitelných zdrojů energie, je potřeba mít k dispozici zdroj, který zajistí stabilní dodávky čisté energie v základním zatížení sítě. Ačkoliv vnímáme přínos rozvoje obnovitelných zdrojů a jejich posilující roli do budoucna, za stávajících podmínek na ně výhradně nelze spoléhat,“ řekl Sobotka.
Podle českého premiéra je jaderná energetika jedním ze základních kamenů české energetické soustavy. Uvedl rovněž, že Česko výhledově počítá s výstavbou dalšího bloku v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín.
„Vnímám, že jaderná energie budí vášně. Mrzí mě snahy tyto emoce využít pro nevěcnou diskreditaci jádra. Velmi často je to čirý populismus. Respektuji rozhodnutí zemí, které se rozhodly jádro ve své energetice nevyužívat. Očekávám, že tyto země budou plně respektovat princip svobodné volby energetického mixu,“ řekl Sobotka.
Jadernou energetiku rozvíjí Čína. Německo či Británie z ní odstupují
Plány na výstavbu dalších jaderných reaktorů ale mají i jiné země. Podle World Nuclear Association (WNA) je většina plánovaných reaktorů v asijském sektoru, což souvisí s hospodářským růstem i razantně se zvyšující poptávkou po energiích. V Číně nyní funguje 36 reaktorů, uvádí data na International Atomic Energy Agency. Podle WNA chce Čína do roku 2020 svou kapacitu zdvojnásobit.
Momentálně Peking staví dalších dvacet reaktorů. V některých zemích jako Vietnam nebo Jordánsko zato chtějí zřídit vůbec první jaderný zdroj, uvádí WNA. Počítají se mezi ně i Spojené arabské emiráty, které už ale čtyři reaktory budují.
Česko a Slovensko se nyní řadí mezí jednatřicet světových zemí, které na svém území provozují alespoň jeden jaderný reaktor. Největší počet jich stojí ve Spojených státech amerických, kde je v provozu rovných sto reaktorů. Na druhém místě je Francie, která disponuje zdaleka největším počtem jaderných zdrojů ze zemí Evropské unie, a to 58.
Síly jsou v současnosti poměrně vyrovnané mezi Severní Amerikou se 119 reaktory, západní Evropou se 115 a Dálným východem se 110. Naopak minimum reaktorů je v Africe (dva provozované v Jihoafrické republice) a Latinské Americe (dohromady sedm v Argentině, Brazílii a Mexiku).
Vedle Číny pak do jaderné energetiky hodně investuje i Rusko, jež dokončuje sedm reaktorů, nebo Indie, která dokončuje pět reaktorů. Podle WNA se v Rusku plánuje vybudování dalších 25, některé by přitom měly nahradit stávající. Indie pak údajně plánuje zhruba další dvě desítky, přičemž o desítkách dalších se uvažuje.
Naopak Německo nebo Velká Británie zaznamenávají spíš úbytek v oblasti jaderné energetiky. Londýn uzavřel už třicet jaderných reaktorů, skoro polovinu z nich krátce po roce 2000. Na ostrovech tak zůstává v provozu patnáct reaktorů. Ještě výraznější nepoměr vládne v Německu, kde funguje osm reaktorů, zatímco odstavených je 28. Berlín oznámil omezování jaderných zdrojů v souvislosti s tragédií ve Fukušimě s tím, že do roku 2022 chce uzavřít i zbývající.
Některé země přestaly vyrábět energii z jaderných elektráren úplně, například Kazachstán, který svůj jediný reaktor zrušil v roce 1999, Litva, jež své reaktory vypnula v roce 2004 a 2009, nebo Itálie, která poslední ze svých čtyř reaktorů vypnula už v roce 1990. Kazachstán ale podle WNA zvažuje vybudování nového zdroje.
Kladný posudek pro elektrárnu na Slovensku
Slovenský premiér Robert Fico na aktuálním jaderném fóru prohlásil, že kladný posudek v rámci hodnocení vlivů na životní prostředí získal česko-slovenský projekt výstavby nové jaderné elektrárny v západoslovenských Jaslovských Bohunicích.
„Bylo by velkou chybou, pokud bychom zmeškali čas a nepřipravovali dokumenty. Budeme připraveni na období, kdy se výstavba nových zdrojů může stát atraktivní a aktuální. Pokud vznikne příznivé investiční prostředí, tento projekt můžeme kdykoli oživit,“ poznamenal Fico, který je dlouhodobě zastáncem jaderné energie, jež má na Slovensku největší podíl na výrobě elektřiny.
Projekt možné výstavby nové atomové elektrárny na Slovensku zastřešuje Jadrová energetická spoločnosť Slovenska, kterou v roce 2009 založilo Slovensko spolu s českým koncernem ČEZ. Od té doby došlo na trzích k výraznému poklesu cen elektřiny. Význam jaderné energie na Slovensku stoupne po dokončení dvou rozestavěných bloků v jaderné elektrárně Mochovce, kterou vlastní největší výrobce elektřiny na Slovensku, společnost Slovenské elektrárne. Dostavba se proti původním plánům ovšem prodražuje a zpožďuje.