Češi jsou známí po celém světě tím, že dělají nejlepší pivo na světě. A to se nemění už od roku 1842, kdy se v Plzni narodilo pivo Pilsner. To je totiž nejlepší, myslí si Jan Veselý, nezávislý pivovarský expert. Jeho kolegové z pivovarnického průmyslu si myslí totéž a dodávají, že i přesto, že v Česku se mění trendy a klesá spotřeba piva, výroba naopak roste. O pivovarnickém průmyslu byl pořad Devadesátka ČT24.
Ve světě se podle Veselého vyrobí ročně 2 miliardy hektolitrů piva. „Polovina všech značek jsou piva, Pils, Pilsner nebo Pilsener a 1,5 miliardy jsou více či méně podařené kopie Prazdroje. My jsme prostě máma nebo táta světového piva,“ řekl. Pořád se Česko také drží ve světové špičce ve výrobě piva. Spotřeba ale u nás klesá. Zatímco v roce 2009 se v tuzemsku spotřebovalo přes 17 milionů hektolitrů, loni už to bylo jen něco přes 16 milionů.
To ve výrobě naopak pivovary v Česku trhají rekordy. Loni uvařily víc než 20 milionů hektolitrů, což bylo nejvíc v historii. Tato hranice ovšem padla kvůli exportu. Loni za hranice země putovala přibližně pětina, což byl rekordní objem.
- 2009
spotřeba - 17,04 mil. hl
výroba - 19,88 mil. hl - 2010
spotřeba - 16,11 mil. hl
výroba - 18,1 mil. hl - 2011
spotřeba - 16,08 mil. hl
výroba - 18,6 mil. hl - 2012
spotřeba - 16,5 mil. hl
výroba - 19,21 mil. hl - 2013
spotřeba - 16,31 mil. hl
výroba - 19,2 mil. hl - 2014
spotřeba - 16,29 mil. hl
výroba - 19,6 mil. hl - 2015
spotřeba - 16,25 mil. hl
výroba - 20,1 mil. hl - Zdroj: ČSPS
Veselý za celkovým růstem produkce piva vidí jasnou věc. „Pomáhají tomu místa, kde se pivo nepilo. Čína, Brazílie, JAR atd. To je spojené s tím, že tam roste životní úroveň. Navíc v Česku se mění životní styl, ta generace těch silných pijáků, kteří šli každý den dát si osm deset piv do hospody, takové už tady nemáme,“ popsal situaci Veselý. Největší výhodou pro český export je silný cestovní ruch. „Poté přijedou turisté z Čech a vypráví o dobrém českém pivu. To jsou nejlepší ambasadoři. Nárůst exportu je tak velký, že překonal ten tuzemský pokles spotřeby,“ dodal expert.
České pivovary už nejsou moc české
Kolem velkých pivovarů v Česku je poslední dobou rušno. Hlavním tématem je změna majitele Plzeňského Prazdroje. Prodej je totiž podmínkou obří fúze vlastníka plzeňského podniku SABMiller a pivovarnické skupiny AB Inbev, kterou stanovila Evropská komise. Cena transakce se odhaduje až na 100 miliard korun. Ovšem, jde o cenu za celý balík firem ve střední a východní Evropě. Plzeňský Prazdroj totiž není jediný, kterého se musí SABMiller kvůli fúzi zbavit. Nového vlastníka získá i slovenský Topvar nebo maďarský Dreher. Pod jiného majitele přejde i polská skupina Kompania Pivowarska a rumunská Ursus Breweries.
Dlouhodobým tématem je i prodej Budějovického budvaru, což je národní podnik. Tuto možnost zvažovaly prakticky všechny vlády od roku 1993. Prodejní cena, vypočítaná v roce 2007 společností Cyrrus, činila 6 miliard za samotný pivovar a dalších dvacet miliard korun za ochranné známky.
A právě ochranná známka je taky hlavním důvodem, proč zatím nedošlo k přechodu na akciovou společnost. Změna vlastníka by totiž prý mohla nahrát koncernu AB Inbev, se kterým se Budvar dodnes soudí kvůli značce Budweiser.
- 1. Plzeňský prazdroj
výstav (2015): 10 150 000 hl
majitel: Asahi - 2. Pivovary Staropramen
výstav (2015): 3 100 000 hl
majitel: Molson Coors - 3. Heineken Česká republika
výstav (2015): 2 300 000 hl
majitel: Heineken N.V. - 4. Budějovický Budvar
výstav (2015): 1 600 000 hl
majitel: český stát - 5. Pivovary Lobkowicz
výstav (2014): 894 000 hl
majitel: 79,4 % CEFC
Zdroj: data pivovarů
A právě státem vlastněný pivovar v Českých Budějovicích by podle Veselého měl převzít někdo jiný. „Nemá smysl, aby stát vlastnil pivovar. To je anomálie díky ochranné známce. Nemá to zásadně žádný význam. Pivovary jsou marginální, stát nemá vlastnit pivovary. Má vlastnit silnice,“ řekl.
Minipivovary jsou koření trhu, říkají experti
V Česku je znám také velký boom minipivovarů. Nyní jich je v Česku víc než 300 a neustále vznikají nové. Často produkují svrchně kvašená piva jako Ale, pšeničná nebo Stout. Podle Jana Šuráně, prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů, by český trh unesl i 1000 pivovarů. „Stále nejsme na špici, jsme tak před polovinou toho boomu. Malé pivovary mají jen malý podíl kvůli tomu, že mezi ty velké pivovary vlítly s novými druhy piv. A chce to čas, aby si k těm druhům piv našli lidé cestu. Češi si myslím, že tu tradici povolí a postupně budeme na třech až čtyřech procentech,“ řekl.
Jedním z těch, kdo mají svůj vlastní minipivovar, je i Josef Krýsl, bývalý sládek v plzeňském pivovaru. Přiznal i to, že ze začátku byl velmi skeptický. „Poté co jsem odešel z Plzně, tak jsem jel do Austrálie a tam mě boom minipivovarů nastartoval. To byl pro mě první doping, abych své zkušenosti začal praktikovat,“ řekl.
Krýsl také učí vařit piva v jiných zemích. „Typický český ležák musíte vařit z českého sladu a chmele a to se nedá nahradit. Naučit cizince vařit pivo jde, ale záleží na tom, jaký k tomu mají vztah. V Evropě to jde, mým pivovarem prošli lidé od Skandinávie až po Kypr a naučili se to,“ popsal sládek.
Český chmel je nejlepší na světě, všichni se snaží naplno
Nejznámější surovinou pro vaření piva je český chmel. V letošním roce se čeká rekordní sklizeň českého žateckého chmele. „V Česku se spotřebuje kolem 1000 tun a 4000 se vyvezou. Pěstuje se tu i řada klonů a chmele tu máme dost,“ řekl Veselý. Souhlasí s ním i Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele České republiky. Problém ale vidí jinde. „V současné době, pokud chceme zvýšit produkci chmele, tak nám zbývá extenzivní způsob, to je zvyšování ploch, intenzitu se snaží všichni vyhnat na maximální úroveň,“ uvedl Hejda.
