Nebezpečí pomalejšího hospodářského růstu ve střední a východní Evropě se po rozhodnutí Britů opustit Evropskou unii začalo zvyšovat. Uvedla to mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's (S&P). Podstatnější podle ní ovšem je, že rozhodnutí o takzvaném brexitu zde může zvýšit politickou nejistotu na několika frontách.
„Země Visegrádu (Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko), ale také země jihovýchodní Evropy jako Bulharsko, Chorvatsko a Rumunsko mohou mít obavy z většího vlivu zemí eurozóny, především Francie a Německa, což by dále komplikovalo politické rozhodování v rámci EU,“ stojí také ve zprávě.
Negativní výhled u agentury mají nyní tři regionální ekonomiky, totiž Polsko, Chorvatsko a Černá Hora. U zbylých 14 ratingů států z tohoto regionu je výhled stabilní. Agentura tím naznačuje, že v dohledné době se změnou ratingové známky nepočítá.
- Úvěrový rating je základním vodítkem pro investory. Čím je vyšší, tím lépe je země vnímána.
- Nejvyšší rating znamená, že jde o špičkového dlužníka, který je zpravidla schopen půjčovat si za velmi nízký úrok.
- S&P již na konci června kvůli brexitu srazila rating dlouhodobých úvěrových závazků Evropské unie o jeden stupeň na úroveň AA.
Hlavní ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda se oproti tomu domnívá, že brexitu se přikládá příliš velký význam. Dosavadní vývoj na trzích podle něho „různé strašení“ zatím nepotvrzuje.
Daleko vyšší riziko pro evropskou ekonomiku vidí například ve stavu italských bank, „které se dusí pod nánosem špatných úvěrů a může to způsobit dominový efekt“. Dále podtrhl zpomalování světového obchodu, které poprvé od pádu Berlínské zdi stagnuje už 15 měsíců v řadě, aniž by svět procházel recesí.
Kovanda: Pozice Česka je velmi dobrá
Za největší problém Evropy pak Kovanda považuje nízkou produktivitu a její pomalý růst. „V Evropě se nevytváří takové bohatství, které by pomohlo pokrýt zadlužení z minulých desetíletí“. Část tohoto stavu přisuzuje stárnutí evropského obyvatelstva a také tomu, že regulace finančního a bankovního sektoru po finanční krizi byla příliš silná.
Ekonom Roklenu však uvedl, že pozice Česka z pohledu mezinárodních institucí je velmi dobrá. Připomněl stále dobrý ekonomický růst, zlepšování „přátelskosti“ vůči podnikatelům, pokles nezaměstnanosti. Připustil, že druhé pololetí bude již horší, o čemž svědčí ochabující dynamika exportu či průmyslu, ale to považuje za běžnou ekonomickou korekci.
