ECB může nakupovat dluhopisy členských zemí, rozhodl německý soud

Evropská centrální banka (ECB) může ve velkém rozsahu nakupovat státní dluhopisy členských zemí, rozhodl německý ústavní soud. Z velké části tak odmítl na 37 tisíc stížností, které k němu proti opatření z roku 2012 podali němečtí občané, včetně řady politiků a ekonomů. Zároveň soud stanovil podmínky, za kterých se na programu může podílet německá centrální banka, bez níž by jen těžko mohl fungovat. ECB opatření dosud nikdy nevyužila, německý ústavní soud se záležitostí zabýval od roku 2013.

Evropská centrální banka opatření pro nákup státních dluhopisů přijala před čtyřmi lety jako jeden z nástrojů, které měly stabilizovat eurozónu zasaženou dluhovou krizí. K její stabilizaci přitom tehdy přispělo již samotné představení programu, aniž by ho bylo nutné uvést v život.

Tisícovky lidí byly proti, mezi nimi i poslanci

Program nákupu dluhopisů napadlo kolem 37 tisíc stěžovatelů. Ti tvoří velmi různorodou skupinu. Je mezi nimi třeba bývalý poslanec bavorské konzervativní Křesťanskosociální unie (CSU) Peter Gauweiler, ale také zástupci postkomunistické strany Levice. Stěžovatelé tvrdili, že program ECB je v rozporu s německým i s evropským právem.

Také vyjádřili podezření, že by nákup dluhopisů, teoreticky v neomezené míře, mohl porušit zákaz monetizace státního dluhu, tedy jeho financování novými penězi, které si k tomuto účelu centrální banka natiskne. ECB naopak vyjádřila přesvědčení, že program spadá do jejích pravomocí. Za banku se postavil i německý ministr financí Wolfgang Schäuble.

Také německý ústavní soud vyjádřil přesvědčení, že program nepřekračuje pravomoci Evropské centrální banky, stanovil ale některé podmínky pro německou účast na něm. Nákupy dluhopisů se podle výroku soudu nesmí oznamovat dopředu a jejich objem musí být předem omezen. Konkrétní limit ale ústavní soud nestanovil.

Mezi další podmínky patří to, že mezi emisí dluhopisu a jeho nákupem Evropskou centrální bankou musí uplynout dostatečně dlouhá doba, nebo to, že je možné kupovat jen dluhopisy států, které si ještě jsou schopny samy půjčovat na trhu.  

Podle makléře Consequ Davida Kufy stojí totiž za nákupem dluhopisů snaha ECB ochránit jižní země – tedy například Řecko, Portugalsko, Itálii či Španělsko – v dobách, kdy mají problémy s financováním, a proto jim neúměrně stoupají úrokové sazby.  „Centrální banka se za ně postaví a zachraňuje je, aby nezkrachovaly, “ vysvětluje s tím, že to je nebezpečné, což se snažily změnit německé stížnosti, které razily původní striktní politiku ECB. „Rizika tak přetrvávají. Zejména je problém ten, že ECB se staví za příliš rozmařilé vlády, snaží se jim pomoci tak, že kupuje jejich dluhopisy a snižuje náklady jejich financování na neúměrně nízkou úroveň,“ vysvětluje Kufa.

Makléř Kufa: Rizika přetrvávají (zdroj: ČT24)

Německý ústavní soud v roce 2014 požádal Evropský soudní dvůr o prověření, zda ECB svým opatřením neporušuje evropské právo. Soudci v Lucemburku loni vyjádřili přesvědčení, že banka se pohybuje ve stanovených mantinelech. 

Vydáno pod