Spojené státy prudce zvýšily clo na čínskou ocel – o 522 procent

USA rozhodly o uvalení dovozního cla na čínskou zastudena válcovanou ocel. Toto clo je ve výši 522 procent. Amerika argumentuje tím, že produkty jsou prodávané na tamním trhu pod náklady a získaly nepoctivé dotace. Clo ve výši 71,35 procenta nově platí na japonskou ocel. Oznámilo to americké ministerstvo obchodu.

Spojené státy loni dovezly plochou ocel válcovanou zastudena, která se používá například při výrobě automobilových karosérií nebo lodních kontejnerů, v celkové hodnotě 272,3 milionu dolarů (6,5 miliardy korun). Hodnota je relativně malá, avšak ocel je velmi citlivým tématem pro americké i evropské firmy kvůli nadprodukci v odvětví. Na příliv levné ocele z Číny si stěžují mimo jiné i čeští oceláři.

USA se bojí prodeje ocele pod výrobními náklady

Rozhodnutí amerických úřadů přichází v době stupňujícího se obchodního napětí mezi USA a Čínou, které je právě v ocelárenském sektoru. Firmy z USA i Evropy říkají, že Čína deformuje světové ceny, protože se kvůli zpomalování poptávky na domácím trhu snaží prodat svoji nadprodukci v jiných státech za dumpingové ceny, jinak řečeno za cenu pod výrobními náklady. 

Antidumpingové clo uložilo ministerstvo také na japonskou ocel válcovanou zastudena, jeho výše je ale značně menší, 71,35 procenta. Potvrdilo tak předběžné rozhodnutí. Dovoz ocele z Japonska do USA loni dosáhl 138,6 milionu USD.

Původní stížnost byla podána v červenci 2015 velkými americkými producenty United States Steel, AK Steel Corp., ArcelorMittal USA, Nucor Corp. a Steel Dynamics Inc. Producenti tvrdí, že museli v USA za poslední rok propustit 12 000 zaměstnanců.

Americká společnost U.S. Steel se také snaží zastavit veškerý dovoz od největších výrobců ocele z Číny. Ve stížnosti u americké Komise pro mezinárodní obchod (ITC) vyzvala k prošetření desítek čínských producentů a jejich distributorů kvůli podezření z dohody o stanovování cen, krádeži obchodních tajemství a obcházení obchodních povinností falešným značením.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
před 4 hhodinami

Rekordní rozpočet EU je z pohledu Česka velmi dobrou zprávou, říká Votápek

„Evropská unie si uvědomuje výzvy, které před ní stojí. Rozšiřuje se a potřebuje více peněz, uvědomuje si, že zaostávala. Z pohledu České republiky to vidím jako velmi dobrou zprávu,“ řekl k návrhu unijního rozpočtu na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Podle něj v Unii nepanuje jednotný názor ohledně priorit budoucích investic, ale tuto skutečnost nevnímá jako problém. „EU je společenství demokratických zemí, což je nejefektivnější v situacích, ve kterých jednostranné řešení neexistuje,“ dodal. Votápek se také vyjádřil k jednání o obchodní dohodě s USA. „Dejme Bílému domu i velkým přispěvatelům, kteří pomohli (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi do úřadu, najevo, že pokud začnou 1. srpna platit třicetiprocentní cla, bude je to bolet,“ doplnil.
před 5 hhodinami

ÚOHS: Ministerstvo zaplatí pokutu za pochybení v digitalizaci stavebního řízení

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) musí zaplatit pokutu 200 tisíc korun za to, že tři smlouvy na vytvoření národního geoportálu územního plánování zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění, rozhodl pravomocně předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna. Resort nezákonně nevyčkal na dokončení správního řízení, v němž si neúspěšný uchazeč stěžoval na řízení zahájené v téže problematice formou soutěžního dialogu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Česko v prvním pololetí získalo z EU o 24 miliard víc, než odvedlo

Česko získalo letos za první pololetí ze zdrojů Evropské unie o 24 miliard korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu, informovalo ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly zejména příjmy ze strukturálních fondů a prostředky ze společné zemědělské politiky. Příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU) byly nižší než v minulosti. Loni za první pololetí byla takzvaná čistá pozice Česka vůči EU 33,7 miliardy korun.
před 11 hhodinami

Návrh evropského rozpočtu vzbuzuje na české politické scéně otázky

Evropská komise představila návrh, jak vybrat a rozdělit peníze v rozpočtovém období mezi lety 2028 a 2034. Zásadní navýšení prostředků plánuje v oblasti obrany, dekarbonizace nebo digitalizace. Členské státy chtějí, aby se Brusel zapojil do posilování obrany nebo konkurenceschopnosti. Česká politická scéna reaguje různě. Někteří oslovení politici oceňují závazek posilovat obranyschopnost, další hovoří o nutnosti hledat úspory.
16. 7. 2025Aktualizováno16. 7. 2025

Musíme zůstat nekompromisní, říká o sankcích proti Rusku Lipavský

„Osmnáctý sankční balík potřebujeme. Je potřeba odblokovat slovenský postoj,“ komentoval vývoj kolem schvalování dalšího unijního balíku protiruských sankcí, které blokuje Bratislava, v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Zároveň podotkl, že věří tomu, že Evropská komise bude schopna domluvit se Spojenými státy výhodnou obchodní dohodu.
16. 7. 2025

Čínské firmy pomáhají Rusku vyrábět útočné drony, ukazují dle Bloombergu dokumenty

Čínští dodavatelé hrají zásadní roli v ruské válce proti Ukrajině. Podle agentury Bloomberg to potvrzují interní zprávy jednoho z ruských dodavatelů dronů pro tamní armádu, jehož stroje plné čínských komponentů útočí na Ukrajinu. Dokumenty podle Bloombergu ukazují, jak se citlivé technologie dostávají z Číny do Ruska, i když vláda v Pekingu tvrdí, že je nedodává ani jedné straně, a jak dochází k obcházení sankcí.
16. 7. 2025

Kupka a Kolovratník debatovali o budoucnosti vysokorychlostní železnice

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO) diskutovali v pořadu Události, komentáře o budoucnosti vysokorychlostní železnice. Shodli se na jejím strategickém významu, lišili se však v pohledu na způsob financování. Kupka prosazuje větší ambice, zapojení soukromých investic a evropské podpory. Kolovratník naopak varoval před růstem státního dluhu.
16. 7. 2025
Načítání...