Prezident japonské automobilky Mitsubishi Tecuró Aikawa odstupuje kvůli skandálu kolem manipulací s údaji o spotřebě z funkce. Rozhodnutí nabude platnosti 24. června a společně s prezidentem končí i jeho náměstek, výkonný viceprezident Rjúgo Nakao. Vše ale ještě musí schválit akcionáři. Problémy mají také firmy Suzuki a Opel.
Prezident Mitsubishi kvůli skandálu odstupuje z funkce
Prezident Mitsubishi rezignoval (zdroj: ČT24)
Aikawa se do funkce prezidenta a provozního ředitele Mitsubishi dostal loni v červnu. Na středeční tiskové konferenci řekl, že vyšetřování aféry kolem manipulací dovede do konce. Japonský list Nikkei před oficiálním sdělením automobilky napsal, že Aikawu dočasně nahradí předseda správní rady a generální ředitel automobilky Osamu Masuko.
Dvojí funkci podle listu zastával do chvíle, než další japonská automobilka Nissan Motor dokončí převzetí zhruba třetinového podílu v Mitsubishi za zhruba 237,4 miliardy jenů (téměř 52 miliard korun). Firmy se na této transakci dohodly minulý čtvrtek.
Skandál Mitsubishi začal v dubnu, kdy se firma přiznala, že její zaměstnanci u některých modelů manipulovali s testy spotřeby pohonných hmot a nadhodnocovali efektivitu využití paliva. Metody testování spotřeby odporující japonským předpisům prý firma používala od roku 1991.
Opel musí vysvětlovat…
Německé ministerstvo dopravy má pochybnosti, zda systém, který tamní automobilka Opel využívá k regulaci emisí, je zcela v souladu se zákony. Žádá proto po firmě podrobnější informace. Po setkání se zástupci automobilky to ve čtvrtek řekl ministr dopravy Alexander Dobrindt.
Pochybnosti se týkají modelu Opel Zafira, ve kterém se za určitých okolností omezuje činnost systému pro regulaci emisí. „Dali jsme Opelu 14 dnů na to, aby nám poskytl příslušné technické informace,“ řekl podle agentury DPA ministr.
Opel nicméně nadále popírá, že by ve svých vozech používal jakýkoliv nezákonný software pro manipulaci s emisemi. Dobrindt si zástupce Opelu pozval v reakci na zprávy o možných manipulacích, které se minulý týden objevily v médiích.
Špatné testování emisí přiznala také japonská Suzuki
Japonská automobilka Suzuki Motor přiznala, že používala na testování emisí a spotřeby u 16 modelů metody, které nebyly v souladu s japonskými předpisy. Řádné testy ale ukázaly, že není potřeba dosavadní údaje měnit, řeklo vedení firmy. Metody používala společnost od roku 2010 a týkají se zhruba 2,1 milionu aut v Japonsku.
Odstoupení prezidenta překvapením není. Japonská policice udělala razii už v minulý týden a toto je jen reakce. Oproti Dieselgate jde o trochu jinou záležitost. Zde jde o podhodnocování využití paliva.
Informaci firma zveřejnila jen krátce poté, co japonské ministerstvo dopravy nařídilo všem domácím automobilkám přezkoumat metody testování spotřeby paliva.
Japonská špička s minivozy
Suzuki se specializuje na minivozy, tedy auta s obsahem motoru do 660 kubických centimetrů. Ty jsou v Japonsku velmi oblíbené kvůli daňovým úlevám a lepším podmínkám při parkování. Suzuki ovládá v Japonsku zhruba třetinu trhu s minivozy.
Automobilový průmysl je v posledních měsících plný problémů ohledně testů s emisemi. Vše začalo ve Spojených státech, kde úřady odhalily podvody s emisním měřením u vozů Volkswagen. Aféra Dieselgate se dostala také do Audi, Opelu nebo Mercedesu.
- TOYOTA - Americké ministerstvo spravedlnosti v březnu 2014 oznámilo, že největší automobilka světa, japonská Toyota Motor, zaplatí v USA 1,2 miliardy dolarů (téměř 24 miliard korun), a tamní úřady tak ukončí její vyšetřování. V něm se jednalo o postup automobilky při řešení stížností zákazníků na bezpečnostní potíže vozů. Toyota podle ministerstva přiznala, že poskytovala americkým zákazníkům zavádějící informace ohledně problémů vedoucích k nechtěnému zrychlování aut. Vyšetřování americké vlády potvrdilo, že za zrychlování mohou vadné plynové pedály a problémy s podlahovou krytinou, která může plynový pedál zablokovat. Toyota kvůli problémům s nechtěným zrychlováním stále čelí stovkám žalob. Potíže se dostaly do centra pozornosti poté, co v roce 2009 údajně kvůli nechtěné akceleraci vozu Lexus zahynul v Kalifornii dálniční strážník s celou rodinou. Kvůli problémům s nechtěným zrychlováním a s brzdami u hybridního automobilu Prius byla automobilka v minulých letech nucena svolat ke kontrole po celém světě přes 14 milionů vozů.
- GENERAL MOTORS - Největší americká automobilka General Motors (GM) se loni v září s vyšetřovateli dohodla, že zaplatí 900 milionů dolarů (21,5 miliardy korun) za zastavení trestního stíhání postupu, jímž firma řešila problémy s vadnými přepínači zapalování u řady svých vozů. Automobilka zároveň uvedla, že zaplatí 575 milionů dolarů za urovnání části civilních žalob. GM kvůli problémům se zapalováním svolala s velkým zpožděním k opravám miliony aut. Vadné přepínače u zapalování se mohly samovolně přesunout do vypnuté polohy, což zastavilo motor a vyřadilo většinu systémů napájených elektřinou, včetně posilovače řízení, posilovače brzd a airbagů. Důsledky závady si vyžádaly nejméně 169 mrtvých a v běhu jsou žaloby na další stovky případů. Automobilka o potížích věděla už v roce 2001, ale se svoláváním vozů k opravě začala až v únoru 2014.
- VOLKSWAGEN - Skandál v největší evropské automobilce vypukl loni v září, když americká Agentura pro životní prostředí obvinila VW, že jeho turbodieselové motory pod typovým označením EA 189 ve verzi Euro 5 jsou schopné obcházet homologační emisní měření. Řídicí jednotka rozpozná, když se vůz podrobuje emisnímu testu a přejde na ekologický režim, při kterém vůz produkuje výrazně nižší množství škodlivin. Vozy s těmito motory se už v Evropě neprodávají. Celkově jsou ale problematické motory namontovány v 11 milionech aut koncernu VW po celém světě, z toho je asi 1,2 milionu škodovek. Koncern kvůli skandálu čelí řadě žalob a vyšetřování. Tento týden koncern VW v Česku rozeslal v první vlně servisní akce pozvánky do servisů pro prvních zhruba 1000 vozů. Další vlny budou následovat.
- MITSUBISHI - Automobilka letos v dubnu přiznala, že její zaměstnanci manipulovali u některých modelů s testy spotřeby paliva a nadhodnocovali efektivitu využití paliva. Metody testování spotřeby odporující japonským předpisům prý firma používala od roku 1991. Prezident automobilky Tecuró Aikawa dnes oznámil, že kvůli skandálu odstoupí v červnu z funkce. Kromě Aikawy skončí ve funkci i jeho náměstek. O skandál se začaly zajímat také úřady v USA. Automobilku zasáhly skandály i v minulosti. V roce 2004 přiznala vadnou konstrukci náboje kol u jednoho typu svých nákladních vozů, což způsobilo více než 50 nehod. V roce 2000 se zjistilo, že firma po více než dvě desetiletí nelegálně zatajovala stížnosti zákazníků.
- SUZUKI - Japonská automobilka Suzuki Motor dnes oznámila, že u svých 16 modelů prodávaných v Japonsku používala metody testování emisí a spotřeby, které nebyly v souladu s japonskými předpisy. Testy však ukázaly, že není potřeba dosavadní údaje měnit. Zpráva přichází poté, co japonské ministerstvo dopravy nařídilo domácím automobilkám přezkoumat jejich metody testování spotřeby paliva po skandálu automobilky Mitsubishi. Suzuki je čtvrtým největším výrobcem aut v Japonsku. Nesprávné zkušební metody automobilka používala od roku 2010 a týkají se zhruba 2,1 milionu vozů. Nesrovnalosti se netýkají vozů v zahraničí.