Hrubý domácí produkt vzrostl v prvním čtvrtletí podle předběžného odhadu meziročně o 3,1 procenta a ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,5 procenta. Růst byl tažen všemi složkami poptávky, jak stabilně rostoucí spotřebou domácností a mírně rostoucí investiční aktivitou, tak zahraničním obchodem. Uvedl to v předběžném odhadu Český statistický úřad. Podle analytiků česká ekonomika pokračuje v růstu, což je pozitivní zvláště v regionálním kontextu. Loni přitom vzrostla o 4,3 procenta a vzestup byl nejvyšší za posledních osm let. Experti, kteří byli hosty Událostí, komentářů, ovšem upozornili, že čísla mohou být zkreslena doznívající vlnou investic díky dočerpávání evropských dotací.
Silný růst české ekonomiky pokračoval i v prvním čtvrtletí
Silný růst české ekonomiky pokračoval i v prvním čtvrtletí (zdroj: ČT24)
Růst - podle předběžného odhadu - byl silnější než počítaly odhady analytiků oslovených agenturou ČTK. Ti v průměru očekávali meziroční růst HDP o 2,6 procenta, v mezičtvrtletním srovnání předpokládali růst kolem 0,3 procenta.
Ekonom Komerční banky Viktor Zeisel poukázal na to, že podle statistiků rostla investiční aktivita jen mírně. Propad vládních investic tak táhne celkový meziroční HDP dolů. Opačným směrem naopak působily další složky domácí poptávky. „Předpokládáme, že nahoru HDP táhla soukromá spotřeba i spotřeba vlády,“ uvedl Zeisel.
Kupní síla domácností se výrazně zvyšuje s tím, jak stoupá zaměstnanost a akceleruje i mzdový růst. Úbytek investiční aktivity naopak svědčí bilanci zahraničního obchodu, protože většina investičních statků se musí dovézt.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč dal vývoj české ekonomiky do kontrastu s vývojem v regionu. Připomněl, že koncem minulého týdne ohlásily jak Maďarsko, tak Polsko překvapivý mezičtvrtletní pokles HDP.
Pro případné revize výhledu růstu na celý letošní rok (2,2 procenta) chce ale vyčkat na zpřesněná a detailní čísla o výkonu HDP v prvním čtvrtletí, jež vyjdou počátkem června. Podotkl, že Česká národní banka ve své nedávno zveřejněné prognóze počítala pro letošní první čtvrtletí s meziročním růstem HDP na úrovni 2,6 procenta, pro celý letošní rok pak s růstem české ekonomiky na úrovni 2,3 procenta.
Se zpomalením oproti minulému roku počítají i prognózy ministerstva financí, Evropské komise či Mezinárodního měnového fondu.
Také Jáč považuje spotřebu domácností za hlavní motor růstu české ekonomiky. Podle něho to tak bude i v dalších čtvrtletích letošního roku.
GALERIE
Ekonomika si drží vysoké tempo
Hlavní ekonom ING pro ČR Jakub Seidler považuje předběžný odhad za příjemné překvapení vzhledem k méně příznivému vývoji v zahraničí a odeznění investic z fondů Evropské unie. A to ještě na vývoj HDP působily negativně některé jednorázové faktory (odstávka v elektrárně Dukovany a chemičce Unipetrol). Tuzemská ekonomika pak měla - stejně jako v minulém roce - prospěch z nižších cen ropy.
Hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka pak zmínil, že i přes zpomalení oproti minulému roku je letošní tempo 3,1 procenta v rámci průměru zemí EU stále velmi vysoké. V prvním čtvrtletí totiž státy unie rostly o 1,7 procenta. Ekonom ČSOB Petr Dufek podotkl, že další čtvrtletí budou už slabší než první, očekává růst kolem dvou procent. Čeká také zdražování pohonných hmot.
Evropské dotace ovlivnily statistiku, domnívají se ekonomové
Část ekonomů je ovšem přesvědčena, že současné výsledky jsou zkreslené a ještě se v nich projevuje loňský závod za dočerpáním evropských dotací a související rozsáhlé investice. „Bylo to dočerpávání prostředků z končícího programového období, které bylo hektické,“ podotkl v Událostech, komentářích prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Ungerman je přesvědčen, že reálně začala ekonomika zpomalovat. Doporučil proto vládě, aby hlídala výdaje. „Myslím, že bude velkým problémem udržet rozpočtovou disciplínu a dosáhnout toho, aby byl rozpočtový schodek v příštím roce menší než letos,“ uvedl.
Také předseda představenstva Asociace malého a středního průmyslu Karel Havlíček míní, že ekonomika neroste tak čile, jak by se mohlo z čísel zdát. Poukázal i na dílčí statistiky: „Stavebnictví meziročně klesá dvanácti procenty, měsíčně osmi procenty.“ Dodal, že „stavební průmysl váže 200 tisíc malých a středních firem“.
Spor o zásluhy vlády
„Jsem rád, že se potvrdila správnost naší proinvestiční fiskální politiky,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Zatímco v minulých letech byl podle něj ekonomický výkon brzděn vládními restrikcemi, současná vláda pomocí řady nástrojů od efektivního čerpání peněz EU až po zlepšení příjmů domácností prostřednictvím daňových slev opět přivedla zemi k ekonomické prosperitě.
Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek růst HDP ale jako zásluhu vlády nevidí. „Pan premiér se samozřejmě chlubí, že je to díky dobré hospodářské politice, já to chápu, chlubil by se každý. Vládě se to ale přihodilo, vláda za to nemůže,“ řekl. Dodal, že kabinet by měl dobrých časů využívat k systémovým změnám pro budoucí konkurenceschopnost a nevyhazovat populisticky peníze.