Sněmovna schválila novelu, která definitivně upřesní právní postavení předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové. Předloha opět výslovně stanoví, že se na předsedu a místopředsedu úřadu nevztahuje služební zákon, což nebylo několik měsíců jasné. Hrozilo, že Vitásková bude muset ve funkci skončit.
Vláda původně chtěla řešit působnost vedení ERÚ novelou energetického zákona. Předlohu nakonec sněmovna přijala ve znění úpravy Milana Urbana (ČSSD), která zpřesňuje služební zákon a další normy.
Rozdílnými stanovisky ministerstev vnitra a průmyslu a obchodu k tomu, zda vedení úřadu spadá pod služební zákon, nebo ne, se dříve zabývala i Legislativní rada vlády. Rada uvedla, že se služební zákon na Vitáskovou nevztahuje, což kabinet „vzal na vědomí“. Nynější novela by toto stanovisko v podstatě stvrdila. Nyní zamíří k posouzení senátorům.
Vnitro uvádělo, že jelikož vedení ERÚ patří pod služební zákon a Vitásková musí do března složit služební slib. V takovém případě by pak ale musela být zproštěna funkce kvůli tomu, že čelí obžalobě ze zneužití pravomoci a byla nepravomocně odsouzena v případu licencí pro solární elektrárny. Ministerstvo průmyslu a obchodu říkalo, že postavení Vitáskové určuje energetický zákon. Její mandát skončí v červenci příštího roku, kdy vedení úřadu nově převezme pětičlenná rada.
Problémy ohledně právního postavení vedení energetického regulátora způsobila rozsáhlá novela energetického zákona, která nabyla účinnosti od ledna. Novou pětičlennou Radu Energetického regulačního úřadu uzákonila až od srpna 2017, předsedu a místopředsedu úřadu ale vyňala z výjimek služebního zákona už s nynějším rokem.
