Zrušení superhrubé mzdy – jeden z klíčových slibů kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD) vláda s konečnou platností vzdala. Jak řekl ČT sám Sobotka, bude to úkol až pro další kabinet. Už delší čas se proti jejímu zrušení stavěl ministr financí Andrej Babiš (ANO), který teď dostal od premiéra nový úkol, a to vyjednat v Bruselu snížení daně z přidané hodnoty (DPH) na dětské pleny.
„Koalice zruší koncept superhrubé mzdy a solidární přirážky zavedením druhé sazby daně z příjmů fyzických osob,“ stojí v koaliční smlouvě s tím, že ke zrušení dojde nejpozději do konce volebního období.
To ale kabinet nakonec nestihne. „Dělat to jenom proto, abychom si mohli udělat další čárku, aniž by to mělo nějaký větší smysl z pohledu změny daňového systému, to si myslím, že není krok ve prospěch daňového poplatníka,“ uvedl Sobotka.
- Zaměstnanec, jehož hrubá mzda činí 25 tisíc korun, dnes platí 15procentní daň ne z této hrubé mzdy, ale ze sumy, která je o třetinu vyšší – patnáctiprocentní daň, kterou platí, se vypočítává z částky 33 500 korun. Háček je totiž v tom, že platí i daň z pojistného, které za něj odvádí zaměstnavatel (to je oněch 8500 korun navíc). Tím se ale daň vyšplhá na více než 20,1 procenta z hrubé mzdy.
Ostatně proti rušení superhrubé mzdy se už nějaký čas staví ministr financí. „Rušit to nebudeme, protože by to přineslo administrativní náklady a komplikace pro firmy. A vlastně ještě větší daňové zatížení,“ uvedl Babiš.
V Bruselu za levnější pleny
Programové prohlášení vlády má ale i další body a jedním z nich je i přesunutí dětských plen do nižší sazby DPH. O jejich přeřazení se kabinet snažil už při schvalování druhé snížené sazby ve výši deseti procent v roce 2014. DPH ovšem patří v Unii mezi takzvané harmonizované daně, jejichž pravidla jsou určována na úrovni celé EU, a změny tak vyžadují souhlas všech členských zemí.
Sobotka proto nyní vyzval ministra financí, aby levnější pleny v Bruselu vyjednal. „Určitě to budeme analyzovat a předložíme to koaličním partnerům, abychom k tomu diskutovali,“ uvedl Babiš.
Česko má nyní tři sazby DPH – základní 21 procent, sníženou 15 procent a druhou sníženou deset procent. A právě dětské pleny by chtěl Sobotka přesunout z 21 na deset procent, kam už spadá dětská výživa, léky, knihy a suroviny určené k výrobě potravin pro lidi s celiakií a fenylketonurií.
Jak to bude s hlasy opozice?
Kvůli snížení DPH by do státní pokladny pak přiteklo ročně zhruba o čtvrt miliardy méně. Koalice může při hlasování počítat s podporou levicové opozice. „Řada zemí Evropské unie má výjimku z minimálních sazeb, tudíž i Česká republika by se o to měla pokusit,“ uvedl místopředseda KSČM Jiří Dolejš.
Pravice ale návrh kritizuje. „Tady se licituje, co se kam přesune. Vždyť je to nedůstojné. Jednou se lidem slibuje, že to bude pivo, jednou, že to budou pleny,“ říká předseda občanských demokratů Petr Fiala s odkazem na Babišův záměr snížit DPH u piva.
Vyjednávání na půdě Bruselu nebude jednoduché. Argumenty, jak Evropskou unii přesvědčit, budou dávat vládní strany dohromady už na dubnové koaliční schůzce.
