Odbory OKD odmítají plány na propouštění – jsou prý účelové a předčasné

Rada Sdružení hornických odborů (SHO) předala zástupcům společnosti OKD stanovisko k plánovanému propouštění a situaci v hornictví. Odboráři zásadně nesouhlasí s rozhodnutím výkonného ředitele firmy Antonína Klimši o snižování stavu zaměstnanců. Podle odborů je toto rozhodnutí účelové, nekoncepční a předčasné. Klimša uvedl na počátku března, že společnost letos plánuje snížit průměrný stav vlastních zaměstnanců asi o deset procent a počet dodavatelských zaměstnanců přibližně o 30 procent.

„Předložený rozsah připravovaných organizačních a racionalizačních opatření je v takové míře, že dle našeho názoru má veškeré znaky hromadného propouštění či útlumového programu, které účelově zakrýváte postupným trvalým propouštěním kmenových zaměstnanců rozloženým v čase,“ uvedli odboráři ve stanovisku. Mohlo by se podle nich jednat i o uzavření jednoho činného dolu, aniž by byl vyhlášen sociální program.

Počet vlastních zaměstnanců OKD by se podle Klimši měl letos pohybovat okolo 9300 lidí, nyní jich má firma asi 9800. Dodavatelských zaměstnanců je přes 2500 a na povrchu ještě okolo 200 agenturních pracovníků. Klimša ve firemních novinách Horník rovněž uvedl, že prioritou OKD je ukončení těžby v Dole Paskov (Důlní závod 3) na konci letošního roku. Na sjezdu hornických odborů minulý týden ale Klimša řekl, že o definitivním uzavření žádného dolu společnost OKD zatím nerozhodla.

Návrh předložený odborům podle SHO s údaji o případném snižování počtu zaměstnanců na Dole Paskov vůbec nepočítá. Na Paskově nyní pracuje asi 1700 kmenových zaměstnanců.

Bez sociálního programu?

Odboráři uvedli, že firma je schopna se vyhnout plnění sociálního programu, který byl ustanoven v kolektivní smlouvě na roky 2014 až 2018. Vyhlašoval by se v případě, že by z jednoho závodu bylo propuštěno více než 200 lidí. Při účelovém převádění zaměstnanců mezi jednotlivými závody by se ale podle odborů sociální program nevyhlašoval.

OKD je v existenčních problémech, hlavně kvůli klesajícím cenám uhlí. Těžba je pro firmu ztrátová i přes úsporná opatření. Kromě zaměstnanců OKD jsou ohrožena i pracovní místa dalších tisíců lidí v navazujících profesích. Ministerstva práce a průmyslu už chystají seznam opatření, která by měla pomoci propouštěným. 

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravuje opatření směřující k tvorbě nových pracovních příležitostí v kraji. Nová místa by mohla být například ve společnosti Hyundai Mobis, která v průmyslové zóně v Mošnově na Novojičínsku staví továrnu na výrobu světlometů, dále ve státním podniku Diamo či v plánované průmyslové zóně Nad Barborou u Karviné.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce na podporu propuštěných horníků využít peníze Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, který se přímo na hromadné propouštění zaměřuje. Materiál počítá také s tím, že do důchodu by mohli chodit dříve ti horníci z hlubinných dolů, kteří nastoupili do zaměstnání do 30. září 2016. Dosud měli tento nárok jen havíři, kteří nastoupili před rokem 1993. Jedním ze zvažovaných opatření je i to, že by horníci mohli chodit do penze ne o pět, ale o šest či sedm let dřív než ostatní.

Horníci – ilustrační snímek
Zdroj: PA/John Giles

MPO už začalo chystat také návrh vládního nařízení o příspěvku ke zmírnění sociálních dopadů kvůli útlumu těžby. Propuštění horníci by mohli dostávat měsíčně osm tisíc korun a ostatní zaměstnanci sedm tisíc korun. Ti, kteří pro firmu dělali méně než čtyři roky, by tuto podporu měli tři měsíce. Za každý další odpracovaný rok by se doba prodloužila o čtvrt roku, maximálně by trvala tři roky. Lidé nad 50 let by dávku mohli dostávat pět let. Výdaje na příspěvky pro 4100 zaměstnanců OKD by do roku 2021 činily asi 1,2 miliardy korun.

Podobné nařízení o příspěvcích vydala vláda před 15 lety při útlumu hnědouhelného hornictví. Tehdy se dávka 5280 korun vyplácela maximálně 30 měsíců.

OKD patří společnosti New World Resources (NWR), jež má nového majitele – skupinu Ad Hoc Group (AHG), která sdružuje tři nadnárodní investiční společnosti, dosavadní věřitele firmy.

  • Firma zaměstnává přes 10 tisíc kmenových zaměstnanců a asi 3 tisíce lidí z dodavatelských firem.
  • Propouštění hrozí aktuálně v dolech Paskov, Darkov a Lazy. Dohromady jde o více než 5 tisíc pracovních míst.
  • Technická likvidace dolů by podle odborů stála asi 6 miliard korun, odstupné pro všechny zaměstnance asi 4 miliardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...