Sobotka navrhl, aby měli zdravotníci stejné platy ve státních i soukromých nemocnicích

9 minut
Události: Požadavky na růst platů ve státní sféře
Zdroj: ČT24

Platy zdravotníků by měly i v příštím roce vzrůst minimálně o pět procent. České televizi to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Zároveň chce srovnat odměňování zdravotníků v krajských, soukromých a státních nemocnicích. Ve státních zařízeních totiž dnes berou zdravotníci výrazně víc peněz než v těch ostatních. Koaliční strany i opozice s růstem platů souhlasí. K jejich sjednocení je ale většina stran skeptická.

Bude-li záměr růstu platů naplněn, lékařů z Kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu se zvýšení určitě dotkne. Například lékař Jiří Šedo má základní plat 32 tisíc korun garantován státními tabulkami. Příští rok by mu tak měl vzrůst o dalších zhruba 1600 korun.

Naopak lékařka Kateřina Kůtová v chebské nemocnici tabulkový plat ani jistotu jeho růstu nemá. Na místní interní oddělení nastoupila v říjnu. Její základní mzda je 23,5 tisíce korun.

Jedna společná tabulka?

Zdravotnické odbory i lékařská komora by chtěly, aby všechny nemocnice platily zdravotníky podle jedné společné tabulky. A to bez ohledu na to, jestli je nemocnice státní nebo soukromá. A teď poprvé mají šanci uspět. Premiér chce, aby brali lékaři a sestry v různých typech nemocnic za stejnou práci srovnatelné platy.

Tím, že řada nemocnic má formu akciovek a vypadla z režimu zákona o platech, tak se nám nedaří - z pohledu vlády - zlepšovat odměňování lékařů a sester.
Bohuslav Sobotka

Šéf kabinetu proto zadal ministru zdravotnictví Svatopluku Němečkovi, aby připravil konkrétní návrh. Ten připustil diskusi o jednotné tabulce pro všechny nemocnice.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek se domnívá, že nemá žádnou logiku, aby mzdy v regionálních nemocnicích byly o pět tisíc nižší, než jsou platy v nemocnicích fakultních. Za stejnou práci by měla být podle něho stejná odměna.

Srovnání platů ve zdravotnictví
Zdroj: ČT24

Proti sjednocování platů ve všech nemocnicích je však nejen část opozice, ale i koalice. Šéf sněmovního zdravotního výboru Rostislav Vyzula (ANO) tvrdí, že stát nemůže nařizovat nestátním zařízením, jakým způsobem budou odměňovat své zaměstnance.

Úvahy o tom, že dojde k nějakému sjednocení platů mezi veřejnoprávní a soukromou sférou, jsou podle mě zcela mimo realitu.
Leoš Heger
místopředseda TOP O9, exministr zdravotnictví

Konkrétní návrhy na možné sblížení platů ve státních a nestátních nemocnicích by měl mít ministr zdravotnictví hotové během jara. Definitivně bude vláda o růstu platů zdravotníků rozhodovat na podzim. 

Více chtějí také kultura, školství a policie

O zvýšení mezd se mluví i v dalších oblastech. Například Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje, aby se v příštím roce zvýšily platy pracovníků v kultuře minimálně o deset procent. Oznámil to její předseda Josef Středula, podporu má u ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) i zaměstnavatelů. Nedostatečným ohodnocením lidí pečujících o tuzemské umění se má zabývat březnová tripartita.

Hovoří se také o růstu mezd ve školství, které nyní patří k těm platově podprůměrným.  V mateřských školách berou učitelé průměrně 19 tisíc, na základních 22,5 tisíce a na středních něco přes 23 tisíc. Nejpozději příští rok by se mohly zvednout o deset procent. Prosazuje to šéfka resortu školství. Její návrh má sice podporu u ČSSD a KDU-ČSL, záležet ale bude na ministrovi financí. Účet za takové zvýšení je totiž 13 miliard korun. Přidat budou chtít i ostatní státní zaměstnanci. Policejní prezident už slíbil svým podřízeným, že mohou počítat minimálně s růstem platů o dvě procenta.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) uvedl, že je připraven jednat o všech požadavcích jednotlivých resortů. „Nicméně budu trvat na tom, aby byl rozpočet na rok 2017 sestaven s plánovaným deficitem 60 miliard korun,“ zdůraznil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 15 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 22 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 23 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...