Sobotka navrhl, aby měli zdravotníci stejné platy ve státních i soukromých nemocnicích

Nahrávám video

Platy zdravotníků by měly i v příštím roce vzrůst minimálně o pět procent. České televizi to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Zároveň chce srovnat odměňování zdravotníků v krajských, soukromých a státních nemocnicích. Ve státních zařízeních totiž dnes berou zdravotníci výrazně víc peněz než v těch ostatních. Koaliční strany i opozice s růstem platů souhlasí. K jejich sjednocení je ale většina stran skeptická.

Bude-li záměr růstu platů naplněn, lékařů z Kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu se zvýšení určitě dotkne. Například lékař Jiří Šedo má základní plat 32 tisíc korun garantován státními tabulkami. Příští rok by mu tak měl vzrůst o dalších zhruba 1600 korun.

Naopak lékařka Kateřina Kůtová v chebské nemocnici tabulkový plat ani jistotu jeho růstu nemá. Na místní interní oddělení nastoupila v říjnu. Její základní mzda je 23,5 tisíce korun.

Jedna společná tabulka?

Zdravotnické odbory i lékařská komora by chtěly, aby všechny nemocnice platily zdravotníky podle jedné společné tabulky. A to bez ohledu na to, jestli je nemocnice státní nebo soukromá. A teď poprvé mají šanci uspět. Premiér chce, aby brali lékaři a sestry v různých typech nemocnic za stejnou práci srovnatelné platy.

Tím, že řada nemocnic má formu akciovek a vypadla z režimu zákona o platech, tak se nám nedaří - z pohledu vlády - zlepšovat odměňování lékařů a sester.
Bohuslav Sobotka

Šéf kabinetu proto zadal ministru zdravotnictví Svatopluku Němečkovi, aby připravil konkrétní návrh. Ten připustil diskusi o jednotné tabulce pro všechny nemocnice.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek se domnívá, že nemá žádnou logiku, aby mzdy v regionálních nemocnicích byly o pět tisíc nižší, než jsou platy v nemocnicích fakultních. Za stejnou práci by měla být podle něho stejná odměna.

Srovnání platů ve zdravotnictví
Zdroj: ČT24

Proti sjednocování platů ve všech nemocnicích je však nejen část opozice, ale i koalice. Šéf sněmovního zdravotního výboru Rostislav Vyzula (ANO) tvrdí, že stát nemůže nařizovat nestátním zařízením, jakým způsobem budou odměňovat své zaměstnance.

Úvahy o tom, že dojde k nějakému sjednocení platů mezi veřejnoprávní a soukromou sférou, jsou podle mě zcela mimo realitu.
Leoš Heger
místopředseda TOP O9, exministr zdravotnictví

Konkrétní návrhy na možné sblížení platů ve státních a nestátních nemocnicích by měl mít ministr zdravotnictví hotové během jara. Definitivně bude vláda o růstu platů zdravotníků rozhodovat na podzim. 

Více chtějí také kultura, školství a policie

O zvýšení mezd se mluví i v dalších oblastech. Například Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje, aby se v příštím roce zvýšily platy pracovníků v kultuře minimálně o deset procent. Oznámil to její předseda Josef Středula, podporu má u ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) i zaměstnavatelů. Nedostatečným ohodnocením lidí pečujících o tuzemské umění se má zabývat březnová tripartita.

Hovoří se také o růstu mezd ve školství, které nyní patří k těm platově podprůměrným.  V mateřských školách berou učitelé průměrně 19 tisíc, na základních 22,5 tisíce a na středních něco přes 23 tisíc. Nejpozději příští rok by se mohly zvednout o deset procent. Prosazuje to šéfka resortu školství. Její návrh má sice podporu u ČSSD a KDU-ČSL, záležet ale bude na ministrovi financí. Účet za takové zvýšení je totiž 13 miliard korun. Přidat budou chtít i ostatní státní zaměstnanci. Policejní prezident už slíbil svým podřízeným, že mohou počítat minimálně s růstem platů o dvě procenta.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) uvedl, že je připraven jednat o všech požadavcích jednotlivých resortů. „Nicméně budu trvat na tom, aby byl rozpočet na rok 2017 sestaven s plánovaným deficitem 60 miliard korun,“ zdůraznil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 52 mminutami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 17 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 20 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.