Filharmonikem za devět tisíc? Odbory žádají pro kulturu desetiprocentní růst platů

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje, aby se v příštím roce kulturním pracovníkům zvýšily platy minimálně o deset procent. Oznámil to její předseda Josef Středula, podporu má u ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) i zaměstnavatelů. Nedostatečným ohodnocením lidí pečujících o tuzemské umění se má zabývat březnová tripartita.

„Výzva z naší strany je velmi vážná. Hráč západočeského filharmonického orchestru měl v roce 2015 čistý výdělek devět a půl tisíce korun – za vysokoškolský titul, talent, zvládnutí zkoušek a profesionální přístup,“ varoval Středula. „Mnozí zaměstnanci živoří. Řídí je entuziasmus, a ne to, aby uživili vlastní rodiny.“

Spolu s Unií zaměstnaneckých svazů proto ČMKOS žádá o navýšení platů kulturních pracovníků o deset procent – a podporu našla i u ministra kultury Daniela Hermana. „Mezi námi panuje naprostá shoda v tom, že platová stabilizace v resortu kultury je absolutní prioritou především pro rok 2017,“ uvedl s tím, že ve svých požadavcích má podporu jak ministra financí Andreje Babiše, tak předsedy vlády Bohuslava Sobotky.

Platy v kultuře tématem tripartity

Platy v našem resortu se nevyvíjejí tak, jak si pracovníci zaslouží – většina z našich šesti a půl tisíce zaměstnanců jsou lidé vysokoškolsky vzdělaní a jsou trestáni za svou věrnost a dobrou práci v našem resortu. Tento trend je třeba výrazně napravit.
Daniel Herman

Ministerstvo kultury letos hospodaří s 11,7 miliardy korun a Herman připomněl, že pro letošní rok dostal resort 100 milionů korun navíc právě na platy zaměstnanců příspěvkových organizací. Příští rok chce získat navíc další 3,5 miliardy oproti letošku; jednání o státním rozpočtu ještě nezačala, částka vychází ze strategie přiblížit se v roce 2017 jednomu procentu státního rozpočtu.

Průměrný plat pracovníka spadajícího pod ministerstvo kultury byl podle Hermana v loňském roce 23 761 korun; navýšení příjmů by se podle odborů nemělo týkat jen příspěvkových organizací ministerstva kultury (čili Národního divadla nebo Národní galerie), ale i kulturních aktivit v krajích – tedy i modelového filharmonika.

Cestu by podle Středuly mohly představovat dotační tituly podmíněné blokádou; obce a kraje by je směly využít jen v případě, kdy peníze poputují na platy. „Máme obavu, že když se zvýší objem prostředků ze státu, obec své prostředky zredukuje. To pro nás není akceptovatelné,“ doplnil.

O možnostech podpory takzvané živé kultury i péče o památkové fondy chtějí odboráři a zástupci ministerstva jednat se všemi kraji a zástupci větších krajských měst, jednání začnou v dubnu. Platy kulturních pracovníků budou také jedním z hlavních témat setkání tripartity, které se uskuteční 7. března.  

Středula: Zaměstnanci v kultuře živoří, je div, že nehledají jinou práci (zdroj: ČT24)