Každý osmý živnostník se zadluží, pokud na delší dobu onemocní nebo se zraní, vyplývá z průzkumu jedné z pojišťoven. Další dvě pětiny z nich pak musejí po dobu nemoci čerpat z rodinných úspor. Nemocenské pojištění si totiž v Česku platí ani ne pětina všech podnikatelů, protože je dobrovolné.
Živnostníci se často kvůli nemoci zadluží, nemocenské pojištění si platí ani ne každý pátý
Živnostníci se často kvůli nemoci zadluží (zdroj: ČT24)
Za měsíc pokryje až tři střechy, k jedné z nich udělá i krov. Víc toho tesař a člen Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů Jan Guttenberg ani stihnout nemůže. Zakázky neodmítá a hlavně neruší. A to ani tehdy, když je nemocný. „Peníze nerostou na stromě a další věc je, že když začnete odmítat, tak to není dobré,“ vysvětluje Guttenberg.
Rok a půl tak už odkládá operaci kýly. „Zkusím si, jak se říká slangově, něco nasušit a pak uvidím,“ dodává. Nemocenské pojištění si nepřiplácí. Ani s ním by prý rodinu dostatečně nezajistil. Podobně je na tom téměř 85 procent živnostníků. „Pokud si nemocenské pojištění, které není povinné, neplatí, ve chvíli, kdy je nemocný, nedostane žádné peníze. Stejně tak jako žena – živnostnice, která odchází na mateřskou dovolenou,“ říká ředitelka Manpower Group Jaroslava Rezlerová.
Jak řešit výpadek příjmu
Své podřízené zaměstnává, on sám je ale živnostník. Na rozdíl od nich tak Jan Zeman nemocný nebývá. Jak sám říká - odmítnout někomu vymalovat, když už má z obýváku vystěhovaný nábytek, se zkrátka nedělá. „Stalo se mi, že mi bylo tak mizerně, že jsem u toho zákazníka usnul,“ říká malíř a člen Cechu malířů, lakýrníků a tapetářů Jan Zeman.
Když onemocní, peníze většinou bere z našetřené rezervy. Podobně nemoc řeší dvě pětiny živnostníků. Třináct procent z nich se pak kvůli výpadku příjmu musí zadlužit. Pojištění má jen necelých pět procent. „Jsem připojištěný, ne ale na nemoc, ale na úraz,“ dodává Zeman.
Většina živnostníků má doma úspory maximálně na tři měsíce. Předejít se tak snaží hlavně velkým úrazům.
Aby si někdo neublížil, řeší i ve skladu knih. Dohlíží na to firma, která zaměstnance školí. Každého půl roku pak celý provoz kontrolují. Ani jedna paleta nesmí vyčnívat z řady. A to ani ve výšce. Když jede vysokozdvižný vozík, nikdo nesmí být poblíž.
Vedoucí skladu Albatros Media Stanislav Patočka vysvětluje, že když si například kolega jde doplnit zboží, které je potřeba doplnit do regálů, tak si zabezpečí prostor páskou. „Pro zaměstnance je to pokyn, že tam nikdo nesmí,“ vysvětluje. Podle bezpečnostních pravidel pak nic nesmí ležet v uličkách skladu - tak aby o nic nemohli zakopnout pracovníci skladu - a hlavně, aby nic nepřekáželo vysokozdvižným vozíkům.
Poslední pracovní úraz si vedoucí skladu Patočka ani nepamatuje. Nejčastěji se podle statistik v práci zraní výrobci, opraváři nebo kováři. Hned po nich pak nejčastěji hlásí úraz obsluha průmyslových strojů nebo montážní dělníci.
Pracovní úrazy
Stále více firem nabízí sick days
Další z možností, jak změnit současný systém nemocenské, je uzákonit placené zdravotní volno, takzvané sick days. To už některé společnosti dobrovolně nabízí pro své lidi jako benefit. I přesto podle průzkumu jednoho pracovního portálu chodí do práce s nemocí 3 lidé ze 4 a běžné virózy přechází.
„Není úplně příjemné, když na vás bankéř s usmrkaným nosem kouká a ten klient se třeba i bojí, že by se mohl nakazit,“ říká vedoucí pobočky Sberbank Lada Gabrielová. Na tom, jak úředníci za přepážkou při jednání na klienty působí, totiž bankám záleží. V takových případech, kdy se necítí dobře, zůstává raději den nebo dva v klidu doma. Zaměstnavatel jí dá zdravotní volno.
Nemocní živnostníci
Nárok na 5 dní placeného zdravotního volna mají u Sberbank všichni zaměstnanci. Většinou ho využívají v období chřipkové epidemie. A firem, které nechávají nachlazené zaměstnance alespoň na chvíli doma, aniž by museli jít do pracovní neschopnosti, postupně přibývá. „Když přijdou nemocní lidé do práce, tak nakazí i další kolegy, takže tím pádem máme vlastně epidemie nemocných, takže tohle je něco, co opravdu pomáhá,“ říká ředitelka Profesia Zuzana Lincová.
Naopak omezené možnosti vybrat si placené volno mají zejména zaměstnanci strojírenských firem. Třeba svářeči, kováři nebo jeřábníci. Práce ve směnném provozu to nedovoluje.