Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje, aby vedení Energetického regulačního úřadu nespadalo pod služební zákon. Ministerstvo vnitra však vládě v lednu prezentovalo materiál, v němž tvrdí, že předsedkyně úřadu Alena Vitásková pod služební zákon patří, a do 1. března tak musí složit služební slib. Pokud by tak ale učinila, musela by ve funkci skončit kvůli obžalobě.
Mládek proti vnitru: Vitásková by neměla spadat pod služební zákon
Materiál Mládkova resortu navrhuje vyčlenění vedení Energetického regulačního úřadu ze služebního zákona. V pondělí ho má dostat pro informaci vláda. Ministerstvo vnitra je proti, nyní ale věc nechce komentovat. „Ministerstvo vnitra zásadně nekomentuje vládní materiály dříve, než je projedná vláda. To platí i v tomto případě,“ řekl Jiří Korbel z tiskového odboru ministerstva. Od začátku letošního roku je ve vedení ERÚ nesoulad mezi služebním a energetickým zákonem. Poslanci totiž nestihli schválit novelu energetického zákona, podle níž by Vitásková skončila ve funkci v termínu svého mandátu v roce 2017.
Podle materiálu ministerstva vnitra, který kabinet projednal, spadá Vitásková pod služební zákon a do 1. března musí složit služební slib, jinak zanikne její služební poměr. „Ministr vnitra informoval vládu o tom, že jeho úřad dospěl k názoru, že předseda a místopředseda Energetického regulačního úřadu spadají pod služební zákon. Dospěli také k názoru, že pokud se vláda neusnese jinak, tak služebním orgánem vůči předsedovi Energetického regulačního úřadu je vláda jako celek,“ upřesnil dříve premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Vitásková je proti takovému výkladu a říká, že služební slib nesloží. Odkazuje se přitom na energetický zákon, podle kterého ji může odvolat pouze prezident. S tím v aktuálním dokumentu souhlasí i ministerstvo průmyslu. Náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký však uvedl, že kabinet může postavit Vitáskovou mimo službu, aniž složí služební slib.
Zeman by se kvůli Vitáskové obrátil i na Ústavní soud
Za Vitáskovou dlouhodobě stojí prezident Miloš Zeman, v lednu uvedl, že je proti tomu, aby šéfka ERÚ dostávala pokyny přímo od vlády. Pokud k tomu dojde, plánuje dát podnět k Ústavnímu soudu. „Z názoru pana prezidenta jednoznačně vyplývá, že vedení Energetického regulačního úřadu musí být nezávislé od politické moci, tak jak to požaduje legislativa Evropské unie. Absolutně nesouhlasí s porušením unijních pravidel,“ řekla dříve Vitásková.
Předsedkyně ERÚ nicméně čelí spolu s dalšími devíti lidmi obžalobě v případu, který projednává brněnský krajský soud. Podle obžaloby se dopustila zneužití pravomoci v souvislosti s výstavbou dvou solárních elektráren v Chomutově, které údajně dostaly od ERÚ povolení k provozu za sporných okolností.
Vitásková, která u soudu popřela, že má cokoli společného s údajnými podvody, je také obviněna kvůli jmenování bývalé nejvyšší žalobkyně Renaty Vesecké do funkce místopředsedkyně ERÚ. Podle policie se tak stalo v rozporu s energetickým zákonem a státu kvůli tomu vznikla škoda přes milion korun. Vitásková je přesvědčena, že energetický zákon nepřekročila.