Sněmovna chce ještě upravit novelu energetického zákona, která zpřesňuje některá ustanovení ohledně vedení Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Poslanci ji proto dle očekávání ve středu vrátili ze závěrečného schvalování do druhého čtení. Současný nesoulad energetického a služebního zákona dostal zejména předsedkyni ERÚ Alenu Vitáskovou do složité právní situace.
Předloha měla původně platit od ledna, zákonodárci ji ale nestihli schválit včas. „Podle všech právních analýz je zákon v tuto chvíli nehlasovatelný,“ zdůvodnil již dřív ohlášený návrh na vrácení normy do druhého čtení ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Musí se podle něho technicky opravit.
Vitásková, jež se nedávno dostala do sporu s vládou kvůli vypsání podpory obnovitelných zdrojů pro letošek, by měla za současné právní situace podle analýzy pro kabinet stvrdit začlenění pod služební zákon složením slibu. Vitásková to odmítá. „Nevylučuju, že to bude předmětem soudního sporu, nějakého přezkumu,“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Pokud by Vitásková služební slib složila a policie a státní zastupitelství by potvrdily informace, že je trestně stíhána za úmyslný skutek, vláda by rozhodovala o zproštění výkonu funkce. Chovanec také řekl, že přechodem pod služební zákon by nezávislost ERÚ ohrožena nebyla.
Zákon dále uvádí, že pokud vedoucí služebního úřadu slib odmítne složit, služební poměr mu zanikne. Vitásková by měla podle rozboru složit slib do března.
Část opozice soudí, že vládní většina nechtěla, aby nynější novela byla schválena včas. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura je přesvědčen o tom, že Vitásková pod služební zákon nespadá, vůle zákonodárce při loňském schvalování velké novely služebního zákona podle něho taková nebyla. „Nehrajme si s nezávislostí Energetického regulačního úřadu,“ varoval.
Náhrada za Vitáskovou se podle Mládka nehledá
Petr Bendl (ODS) se domnívá, že jde o snahu vyměnit předsedu ERÚ a hledá se způsob, jak se Vitáskové zbavit. Mládek se proti tomu, že jde o osobní věc, ohradil. „Mám zájem na tom, aby byl úřad nezávislý a fungoval,“ řekl. Náhrada za Vitáskovou se podle Mládka nehledá.
Poměrně rozsáhlou novelu energetického zákona podepsal prezident Miloš Zeman v květnu. Regulační úřad upozorňoval na to, že novela od příštího roku podřídí jeho vedení zákonu o státní službě. Někteří komunističtí poslanci poukazovali na to, že novelou energetického zákona už podle nich nelze věc vyřešit, měl by se změnit zákon o státní službě.
V důvodové zprávě nynější novely ministerstvo uvádí, že vznikem Rady ERÚ, jež ale bude úřad nově řídit až k srpnu 2017, nastane od ledna nesoulad mezi účinností energetického zákona, zákona o státní službě a dalších doprovodných zákonů. Návrh proto měl účinnosti předpisů ještě loni změnit.
Rada ERÚ bude mít podle platné novely energetického zákona pět členů s pětiletým funkčním obdobím, jeden má být jejím předsedou. Předseda bude moci vést radu nejdéle tři roky. Členy a jejího předsedu bude nově jmenovat a odvolávat vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. V současné době jmenuje předsedu ERÚ prezident na návrh vlády, funkční období je šestileté. Zeman se již nechal slyšet, že by Vitáskovou neodvolal. Mohlo by se tedy pravděpodobně stát, že Vitásková by zůstala v čele ERÚ, ale byla by bez pravomocí.
