Podle německého ministra Wolfganga Schäubleho Řekové nyní jednostranně ukončili rozhovory a není o čem jednat. Podle Dijsselbloema znamená vyhlášení referenda faktické odmítnutí posledních návrhů tří věřitelských institucí, tedy Mezinárodního měnového fondu (MMF), Evropské centrální banky (ECB) a Evropské komise. „To je velmi smutná situace. Potřebujeme od řeckého ministra slyšet, zda je to skutečně takto, zda jim dobře rozumíme. A pak budeme muset mluvit o důsledcích,“ dodal šéf euroskupiny.
Finský ministr Andreas Stubb si nemyslí, že by se po řeckém rozhodnutí eurozóna přiklonila k prodloužení programu. „V euroskupině si podle mě jasná většina myslí, že prodloužení programu je vyloučené… Oznámení o referendu bylo nepříjemným překvapením,“ uvedl. Belgický ministr financí Johan Van Overtveld označil celý nápad s referendem za bizarní. „Ptáte se občanů, co si o něčem myslí, a zároveň říkáte, že jako vláda stejnou věc odmítáte. Je to podle mne protimluv,“ poznamenal.
Řecký ministr: Odpovědí Řeků bude hlasité ne
Řecko se nyní nachází na pokraji platební neschopnosti a věřitelé podmiňují poskytnutí další finanční pomoci úspornými opatřeními a reformami. „Tyto návrhy, které zjevně porušují evropská pravidla a základní práva na práci, rovnost a důstojnost, ukazují, že záměrem některých partnerů a institucí není funkční dohoda pro všechny strany, ale zřejmě ponížení celého národa,“ prohlásil Tsipras. Uvedl rovněž, že návrhy věřitelů představují pro Řecko neúnosnou zátěž, a vyzval Řeky, aby byli při svém rozhodování hrdí a vlastenečtí.
Státní ministr Nikos Pappas vyjádřil přesvědčení, že Řekové v referendu dohodu navrhovanou věřiteli odmítnou. „Odpovědí Řeků bude hlasité ne,“ prohlásil i ministr životního prostředí, energie a výrobních změn Panajotis Lafazanis.
Řekové budou o návrhu věřitelů hlasovat v referendu
Překvapivý tah řecké vlády znamená dramatický zvrat v pětiměsíčních jednáních mezi Řeckem a jeho věřiteli. Země na pokraji platební neschopnosti tak vstupuje na neprobádaný terén v době, kdy ochabuje naděje na dohodu. Německý vicekancléř Sigmar Gabriel je sice s výhradami k referendu otevřený. Jeho otázky ale podle něj musí jasně odkazovat na skutečnou nabídku věřitelů včetně podmíněnosti mezinárodní pomoci reformami.
Řecko se v pátek s věřiteli neshodlo na otázce prodloužení záchranného programu o pět měsíců do listopadu. Možnost, že by eurozóna během té doby mohla Řecku pomáhat se splátkami dluhu, Atény odmítají s tím, že částka 16,3 miliardy eur (zhruba 400 miliard Kč) by jim nestačila. Řecko také tvrdí, že požadavky věřitelů na ekonomické restrikce by nevedly k hospodářské obnově země.
Německá kancléřka Angela Merkelová v pátek vyzvala Tsiprase k přijetí „velkorysé“ nabídky věřitelů. Tsipras ale po setkání s ní a francouzským prezidentem Francoisem Hollandem naznačil, že jej evropští partneři a věřitelé „vydírají“ a to podle něj není v souladu s principy Evropské unie.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi.
