Vláda rozhodla: Česko se zatím k fiskální unii nepřipojí

Praha - Vláda se dnes přiklonila k tomu, že se Česká republika na nadcházejícím summitu lídrů Evropské unie nepřipojí ke smlouvě o fiskální unii. Souhlas ministrů dnes po jednání kabinetu tlumočil premiér Petr Nečas (ODS). Koalice v této věci zatím nenalezla shodu, dodal.

Nečas i tentokrát zopakoval, že se Česko může ke smlouvě v budoucnu ještě připojit. Vládní strany podle něj o českém postoji ke smlouvě budou dále jednat, vyjasnit si prý musí, zda smlouva znamená přesun pravomocí z národní úrovně na nadnárodní, doplnil.

Petr Nečas, premiér

„Vláda se shodla na tom, že výsledkem tohoto summitu, tohoto jednání Evropské rady, nebude podpis za Českou republiku. Všechny tři koaliční strany si nadále podržely svůj názor.“

Premiér zdůraznil, že ČR prosadila možnost připojit se ke smlouvě v budoucnu. „Nenastává žádná fatální, zlomová situace, kdy buďto my brzdíme ostatní státy v kroku, který chtějí udělat, nebo že se naopak my nějakým způsobem vyřazujeme, protože do toho vlaku lze kdykoliv nastoupit bez jakýchkoliv problémů,“ vysvětlil.

Senát s vládním postojem nesouhlasí

Senát s vládním postojem ke smlouvě o fiskální unii nesouhlasí. Míní, že vláda by ho měla přehodnotit a že by se měla ke smlouvě připojit. Senátoři to dnes uvedli v usnesení, které schválili na návrh opoziční ČSSD, která má v Senátu většinu. Podobné usnesení již Senát přijal na počátku tohoto měsíce, dnes se na něm usnesl krátce poté, co český postoj na nadcházejícím summitu EU schválila vláda.

Senátoři ČSSD jsou přesvědčeni, že premiér by měl postoj přehodnotit. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) prohlásila, že vláda kormidluje zemi mimo unii. „Vláda premiéra Petra Nečase krátkozrakými kroky postavila zemi mimo EU. Fakticky z EU odešla, protože se vzdala svého relevantního vlivu na jednání v rozhodovacích procesech v EU,“ uvedla Gajdůšková.

Pakt rozpočtové kázně by měli lídři 25 států Evropské unie podepsat na summitu EU, který se uskuteční ve čtvrtek a v pátek v Bruselu. K této mezinárodní smlouvě zpřísňující fiskální dohled se jako jediné odmítly přidat Česká republika a Británie.

Kvůli rozhodnutí smlouvu nepodepsat se Nečas dostal před časem do ostrého sporu s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09). Podle šéfa diplomacie takový krok poškodil ČR a odmítnutí podpisu paktu nebylo srozumitelné. Vedle odmítnutí paktu vláda udělila Nečasovi mandát i k jednání o dalších otázkách, kterými se summit bude zabývat. Česko například prosazuje urychlenou liberalizaci vnitřního trhu v unii.

Nečas v Londýně vyzval k větší otevřenosti evropské ekonomiky

Večer premiér Nečas ve své přednášce na prestižní Londýnské ekonomické škole (LSE) vyzval k větší otevřenosti evropské ekonomiky a posílení evropského vývozu do dalších částí světa. Zdůraznil, že podle jeho názoru není životaschopnou strategií uchýlit se v EU k politice protekcionismu a příliš silně se orientovat na domácí poptávku. Vyzval k posilování hospodářských svazků s mnoha zeměmi, kromě USA například s Čínou. Uvedl také, že má-li evropská měnová unie přežít, musí se transformovat do unie fiskální.

„Zatímco zbytek světa se již dokáže, jak se zdá, obejít bez poptávky Evropy, naše stabilita a růst jsou závislé na obchodní interakci s jinými velkými světovými ekonomikami,“ poznamenal Nečas ve své přednášce. Nečas připomněl, že podle údajů Evropské komise by ukončení všech jednání o smlouvách o volném obchodu mezi EU a třetími zeměmi mohlo přinést ročně až 90 miliard euro do hrubého domácího produktu unie.

Tento rok by měla EU uzavřít dohody o volném obchodu s Indií, Kanadou, zeměmi východního partnerství a s řadou jihoasijských zemí sdružených v ASEAN; v létě by měla být zahájena jednání o volném obchodu s Japonskem. „Navzdory tomu je stále potřebná větší aktivita. EU například ve srovnání s Ruskem či USA věnuje nedostatečnou pozornost účasti na Východoasijském summitu. Zástupce EU nadto chyběl na posledních summitech zemí ASEAN. Je velmi důležité ukázat naší přítomnost a náš zájem o asijské trhy také symbolicky,“ míní Nečas.

Důležitá podle jeho přenášky je také ekonomická spolupráce s USA, kde by EU měla zmapovat všechny možnosti, jak hospodářské vztahy posílit, včetně uzavření dohody o volném obchodu.

Petr Nečas
Zdroj: ČT24

Podle českého premiéra ale nelze zapomenout ani na významně se rozvíjející Čínu, která podle něj nesmí být ze strategických úvah vynechána vzhledem ke svému příspěvku ke světovému růstu a stále rostoucí úloze v globálním systému. „Je nutné ustanovit konzistentní přístup k našim obchodním a investičním vztahům s Čínou s cílem posílit naše ekonomické vazby - a nezapomenout přitom ani na jiné, politické otázky,“ zdůraznil Nečas.

Úsporná opatření musí být doplněna podporou domácí poptávky

Premiér také zopakoval význam toho, aby evropské zboží bylo ve světe konkurenceschopné; cílem by podle něj mělo být zaměření se na vysoce kvalitní produkty a špičkové technologie. „V současné době se členské státy EU soustředí především na úsporná opatření a konsolidaci rozpočtů, což je nezbytné a zcela správné. Nicméně, tato opatření sama o sobě k obnově hospodářského růstu nestačí. Musí být doplněna racionální podporou konkurenceschopnosti a domácí poptávky,“ míní Nečas. Jeho přednášku v prestižní londýnské škole si přišlo poslechnout několik stovek studentů, ale i zástupců podnikatelské sféry a dalších odborníků.

Premiér země, která se spolu s Británií odmítá připojit ke vznikající smlouvě o rozpočtové odpovědnosti zemí EU, ve své dnešní londýnské přednášce také poznamenal, že pokud má evropská měnová unie přežít, je třeba ji transformovat do podoby fiskální unie. „Ale ani fiskální unie nemůže fungovat, pokud celá řada členských států čelí přetrvávajícím problémům s konkurenceschopností. Další nezbytný krok tak představuje vytvoření 'Unie růstu a konkurenceschopnosti',“ poznamenal Nečas.

Český premiér se ve čtvrtek v Londýně setká se svým britským protějškem Davidem Cameronem. Obě země spolu s dalšími státy, například Nizozemskem, Švédskem či Itálií, chtějí koncem týdne na summitu EU prosazovat, aby se unie a Evropská komise do budoucna důrazněji zaměřila právě na podporu jednotného vnitřního trhu unie a její konkurenceschopnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 22 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 22 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
včera v 04:47

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
27. 2. 2026
Načítání...