Vláda rozhodla: Česko se zatím k fiskální unii nepřipojí

Praha - Vláda se dnes přiklonila k tomu, že se Česká republika na nadcházejícím summitu lídrů Evropské unie nepřipojí ke smlouvě o fiskální unii. Souhlas ministrů dnes po jednání kabinetu tlumočil premiér Petr Nečas (ODS). Koalice v této věci zatím nenalezla shodu, dodal.

Nečas i tentokrát zopakoval, že se Česko může ke smlouvě v budoucnu ještě připojit. Vládní strany podle něj o českém postoji ke smlouvě budou dále jednat, vyjasnit si prý musí, zda smlouva znamená přesun pravomocí z národní úrovně na nadnárodní, doplnil.

Petr Nečas, premiér

„Vláda se shodla na tom, že výsledkem tohoto summitu, tohoto jednání Evropské rady, nebude podpis za Českou republiku. Všechny tři koaliční strany si nadále podržely svůj názor.“

Premiér zdůraznil, že ČR prosadila možnost připojit se ke smlouvě v budoucnu. „Nenastává žádná fatální, zlomová situace, kdy buďto my brzdíme ostatní státy v kroku, který chtějí udělat, nebo že se naopak my nějakým způsobem vyřazujeme, protože do toho vlaku lze kdykoliv nastoupit bez jakýchkoliv problémů,“ vysvětlil.

Senát s vládním postojem nesouhlasí

Senát s vládním postojem ke smlouvě o fiskální unii nesouhlasí. Míní, že vláda by ho měla přehodnotit a že by se měla ke smlouvě připojit. Senátoři to dnes uvedli v usnesení, které schválili na návrh opoziční ČSSD, která má v Senátu většinu. Podobné usnesení již Senát přijal na počátku tohoto měsíce, dnes se na něm usnesl krátce poté, co český postoj na nadcházejícím summitu EU schválila vláda.

Senátoři ČSSD jsou přesvědčeni, že premiér by měl postoj přehodnotit. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) prohlásila, že vláda kormidluje zemi mimo unii. „Vláda premiéra Petra Nečase krátkozrakými kroky postavila zemi mimo EU. Fakticky z EU odešla, protože se vzdala svého relevantního vlivu na jednání v rozhodovacích procesech v EU,“ uvedla Gajdůšková.

Pakt rozpočtové kázně by měli lídři 25 států Evropské unie podepsat na summitu EU, který se uskuteční ve čtvrtek a v pátek v Bruselu. K této mezinárodní smlouvě zpřísňující fiskální dohled se jako jediné odmítly přidat Česká republika a Británie.

Kvůli rozhodnutí smlouvu nepodepsat se Nečas dostal před časem do ostrého sporu s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09). Podle šéfa diplomacie takový krok poškodil ČR a odmítnutí podpisu paktu nebylo srozumitelné. Vedle odmítnutí paktu vláda udělila Nečasovi mandát i k jednání o dalších otázkách, kterými se summit bude zabývat. Česko například prosazuje urychlenou liberalizaci vnitřního trhu v unii.

Nečas v Londýně vyzval k větší otevřenosti evropské ekonomiky

Večer premiér Nečas ve své přednášce na prestižní Londýnské ekonomické škole (LSE) vyzval k větší otevřenosti evropské ekonomiky a posílení evropského vývozu do dalších částí světa. Zdůraznil, že podle jeho názoru není životaschopnou strategií uchýlit se v EU k politice protekcionismu a příliš silně se orientovat na domácí poptávku. Vyzval k posilování hospodářských svazků s mnoha zeměmi, kromě USA například s Čínou. Uvedl také, že má-li evropská měnová unie přežít, musí se transformovat do unie fiskální.

„Zatímco zbytek světa se již dokáže, jak se zdá, obejít bez poptávky Evropy, naše stabilita a růst jsou závislé na obchodní interakci s jinými velkými světovými ekonomikami,“ poznamenal Nečas ve své přednášce. Nečas připomněl, že podle údajů Evropské komise by ukončení všech jednání o smlouvách o volném obchodu mezi EU a třetími zeměmi mohlo přinést ročně až 90 miliard euro do hrubého domácího produktu unie.

Tento rok by měla EU uzavřít dohody o volném obchodu s Indií, Kanadou, zeměmi východního partnerství a s řadou jihoasijských zemí sdružených v ASEAN; v létě by měla být zahájena jednání o volném obchodu s Japonskem. „Navzdory tomu je stále potřebná větší aktivita. EU například ve srovnání s Ruskem či USA věnuje nedostatečnou pozornost účasti na Východoasijském summitu. Zástupce EU nadto chyběl na posledních summitech zemí ASEAN. Je velmi důležité ukázat naší přítomnost a náš zájem o asijské trhy také symbolicky,“ míní Nečas.

Důležitá podle jeho přenášky je také ekonomická spolupráce s USA, kde by EU měla zmapovat všechny možnosti, jak hospodářské vztahy posílit, včetně uzavření dohody o volném obchodu.

Petr Nečas
Zdroj: ČT24

Podle českého premiéra ale nelze zapomenout ani na významně se rozvíjející Čínu, která podle něj nesmí být ze strategických úvah vynechána vzhledem ke svému příspěvku ke světovému růstu a stále rostoucí úloze v globálním systému. „Je nutné ustanovit konzistentní přístup k našim obchodním a investičním vztahům s Čínou s cílem posílit naše ekonomické vazby - a nezapomenout přitom ani na jiné, politické otázky,“ zdůraznil Nečas.

Úsporná opatření musí být doplněna podporou domácí poptávky

Premiér také zopakoval význam toho, aby evropské zboží bylo ve světe konkurenceschopné; cílem by podle něj mělo být zaměření se na vysoce kvalitní produkty a špičkové technologie. „V současné době se členské státy EU soustředí především na úsporná opatření a konsolidaci rozpočtů, což je nezbytné a zcela správné. Nicméně, tato opatření sama o sobě k obnově hospodářského růstu nestačí. Musí být doplněna racionální podporou konkurenceschopnosti a domácí poptávky,“ míní Nečas. Jeho přednášku v prestižní londýnské škole si přišlo poslechnout několik stovek studentů, ale i zástupců podnikatelské sféry a dalších odborníků.

Premiér země, která se spolu s Británií odmítá připojit ke vznikající smlouvě o rozpočtové odpovědnosti zemí EU, ve své dnešní londýnské přednášce také poznamenal, že pokud má evropská měnová unie přežít, je třeba ji transformovat do podoby fiskální unie. „Ale ani fiskální unie nemůže fungovat, pokud celá řada členských států čelí přetrvávajícím problémům s konkurenceschopností. Další nezbytný krok tak představuje vytvoření 'Unie růstu a konkurenceschopnosti',“ poznamenal Nečas.

Český premiér se ve čtvrtek v Londýně setká se svým britským protějškem Davidem Cameronem. Obě země spolu s dalšími státy, například Nizozemskem, Švédskem či Itálií, chtějí koncem týdne na summitu EU prosazovat, aby se unie a Evropská komise do budoucna důrazněji zaměřila právě na podporu jednotného vnitřního trhu unie a její konkurenceschopnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...