Kdy budou Češi platit eurem? Nejdříve v roce 2020

Pevné datum přijetí eura se prozatím stanovovat nebude. Shodli se na tom ministři, podle kterých by také Česko nemělo v roce 2016 usilovat o vstup do evropského mechanismu měnových kurzů ERM-2. Ekonomickou situaci eurozóny znejistila řecká dluhová krize. Zůstává tak původní scénář, podle kterého je technicky možné přijmout euro nejdřív v roce 2020.

Podnikatelé by vstup do eurozóny uvítali, kabinet ale nikam nespěchá a termín k přijetí eura proto zatím stanovovat nebude. „Souvisí to i s naší koaliční dohodou. Koalice není připravena, aby do konce volebního období stanovovala termín přijetí eura,“ uvedl po jednání vlády premiér Bohuslav Sobotka.

Za jedno je v tomto s vládou i opozice. „Dnes bych také nechvátal, euro je nejistý přístav. Střednědobě jsem ale přesvědčen, že Česká republika patří do eurozóny,“ domnívá se předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Události: Pevné datum pro přijetí eura je stále v nedohlednu (zdroj: ČT24)

České ekonomice se nyní daří a patří už delší dobu k nejrychlejším v Evropě. Letos za první tři čtvrtletí meziročně stoupla o 4,4 procenta, což je nejlepší výsledek od roku 2007. Podle Sobotky bude ale takto silný růst Česko potřebovat ještě několik let, „než bude ekonomika připravená na další posuny směrem ke společné evropské měně“. 

Vláda ve svém stanovisku vychází z plnění kritérií pro přijetí eura, které pro ni pravidelně vyhodnocuje ministerstvo financí a Česká národní banka. Podle zprávy plní Česká republika všechny požadavky pro přijetí eura kromě účasti v mechanismu směnných kurzů ERM-2.

Vyhodnocení tohoto kritéria je ale možné teprve poté, co česká měna do mechanismu vstoupí a bude stanovena centrální parita koruny k euru. Přijetí do eurozóny je přitom podmíněno úspěšným minimálně dvouletým setrváním národní měny v ERM-2. Platí tak původní scénář, podle kterého je technicky možné přijmout euro nejdřív v roce 2020.

Michl: Eurozóna v současném složení nemá budoucnost (zdroj: ČT24)

Do té doby by ale podle externího poradce ministra financí Aleše Michla měla proběhnout analýza, která nepůjde jen po politických kritériích, ale i po makroekonomických datech. Hlavní podle něj nejsou maastrichtská kritéria, ale vyhodnocení, zda českým domácnostem a exportu pomáhá, že v recesi oslabí měna. „Nyní se možná zdá, že ano, vyhodnotil bych to ale tak za pět let. Pokud to pomáhá, nechal bych si korunu. Pokud to ale spíš škodí, pak je lepší mít euro,“ řekl České televizi.

Michl: Eurozóna v současném složení nemá budoucnost

Ministerstvo a ČNB rovněž upozorňují na situaci v eurozóně, kterou podle nich nelze hodnotit jako dostatečně stabilizovanou. Podle Michla nemá eurozóna v současném složení budoucnost. Domnívá se, že by z ní měly odejít země, jako je Řecko nebo Itálie: „Řecko vždy bylo zvyklé, že když mělo problém, oslabila mu drachma, to samé s italskou lirou. Oslabení měny vždy nakopne export, teď jim ale nemá co oslabovat, proto by měly odejít. Eurozóna potom bude celistvější a my si můžeme lépe vyhodnotit, jestli je pro nás euro dobré, nebo ne.“

Podle posledních průzkumů spíše převažují odpůrci jednotné evropské měny. Zastáncem přijetí eura byl dosud prezident Miloš Zeman.

  • Ministerstvo financí v prosinci 2004 uvedlo, že  „lze očekávat přistoupení České republiky k eurozóně v horizontu let 2009–2010“.
  • V září 2005 podpořil tehdejší premiér Jiří Paroubek termín přijetí v roce 2010. Rok 2009 označil za nevhodný.
  • V září 2006 se setkal tehdejší premiér Mirek Topolánek s guvernérem České národní banky Zdeňkem Tůmou. Zaznělo, že ani rok 2010 není pravděpodobný.
  • V dubnu 2009 byly podle guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy roky 2013 až 2015 nejpravděpodobnějším termínem pro přijetí jednotné evropské měny v Česku.
  • V únoru 2010 uvedl tehdejší ministr financí Eduard Janota, že plánované snížení deficitu veřejných financí by umožnilo přijmout euro v roce 2016 nebo 2017.
  • V únoru 2014 prohlásil prezident Miloš Zeman: „Už v tomto roce splňuje Česká republika všechna tři maastrichtská kritéria, která jsou nutná pro přijetí eura. Z toho vyplývá, že minimální časový horizont pro přijetí eura jsou dva roky.“
  • V dubnu 2014 prohlásil premiér Bohuslav Sobotka: „V tuto chvíli Česká republika ještě připravena není, ale měli bychom rychle pracovat na tom, aby se zlepšila naše hospodářská situace, a možná někdy kolem roku 2020 by mohl nastat termín pro přijetí společné evropské měny.“
  • V březnu 2015 prohlásil prezident Miloš Zeman: „Z čistě technického hlediska bychom mohli euro přijmout za dva až tři roky.“
  • V červnu 2015 se hradní postoj zkomplikoval. Miloš Zeman si dal ve svém názoru na jednotnou evropskou měnu podmínku – Česko by podle něj stále mělo vstoupit do eurozóny, ale jenom za předpokladu, že ji opustí zadlužené Řecko.
  • V červenci 2016 předseda vlády Sobotka odhadl termín pro vstup do eurozóny na léta 2021 až 2026: „Je to otázka pěti nebo deseti let. Bude záležet na tom, jak bude pokračovat zasypávání příkopů v oblasti příjmů.“