Rozšíření plynovodu Nord Stream nezvýší diverzifikaci zdrojů plynu, ani nesníží energetickou závislost Evropské unie na Rusku, prohlásil předseda Evropské rady Donald Tusk. Summit EU vedle toho upozornil na to, že všechny nové energetické projekty musí odpovídat unijní legislativě a také cílům vznikající evropské energetické unie.
Tusk: Další větev Nord Streamu zvýší závislost Evropy na ruském Gazpromu
Na projektu Nord Stream 2 se v září dohodl ruský energetický gigant Gazprom s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell.
Tusk ale odcitoval údaje Evropské komise, podle níž by dokončení projektu Nord Stream 2 zvýšilo závislost Evropy na jednom dodavateli a koncentrovalo do této jedné cesty 80 procent dodávek ruského plynu. Ruský energetický gigant Gazprom by zároveň získal více než šedesátiprocentní podíl na německém trhu.
Plynovod Nord Stream byl uveden do provozu v roce 2011 a přivádí plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Je dlouhý 1224 kilometrů a jeho celková kapacita činí 55 miliard krychlových metrů plynu ročně. Z Německa jsou pak na Nord Stream navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie, včetně Česka.
Ruský plynovod
„Z mého pohledu nepomáhá Nord Stream diverzifikaci ani nesnižuje naši energetickou závislost. Ale je na Komisi, aby dokončila své technické i právní hodnocení toho, zda toto je, či není v souladu s našimi dnešními závěry,“ poznamenal Tusk. Je to totiž právě Evropská komise, která bude mít poslední slovo v tom, zda bude mít projekt nárok na jakoukoli - finanční, právní či politickou - podporu ze strany Evropské unie či jejích členských zemí.
Německá kancléřka Angela Merkelová nicméně zdůraznila, že se v první řadě jedná o soukromý obchodní projekt. „Nyní je potřeba nezbytný právní rámec. Komise zahájila jednání s národními regulátory,“ řekla. Německo si přeje politické řešení, v němž by Ukrajina dál hrála roli tranzitní země, dodala Merkelová. „Nyní uvidíme, jak dopadnou procedury,“ podotkla.
Tusk rovněž uvedl, že na pátečním summitu jednali prezidenti a premiéři i o „geopolitickém kontextu“ a o problémech, které případné rozšíření plynovodu bude znamenat pro Ukrajinu. Vedle toho chtěla Itálie, ale také Bulharsko a další země vyjasnit, proč byl stopnutý plynovod South Stream, když rozšíření baltského plynovodu možné je.
Plynovody
Eurokomisař pro energetickou unii Maroš Šefčovič už na začátku listopadu upozornil, že projekt Nord Stream 2 vyvolává otazníky i vzhledem k tomu, že stávající kapacita na přepravu plynu z Ruska do Evropy se využívá jen z 50 procent. Plynovod přes Slovensko jede v současné době dokonce jenom na 30 procent, dodává odborník na plynárenství Vratislav Ludvík.
Šefčovič také zmínil dopad nového projektu na tranzit plynu přes Ukrajinu, který je prý strategickou prioritou pro EU. Komisař zdůraznil, že projekt musí být v souladu s evropským právem. Projekt už dříve kritizovali také premiéři Česka a Slovenska Bohuslav Sobotka a Robert Fico.
Dopis nakonec bez českého podpisu
Na konci listopadu se pak objevila zpráva, že desítka zemí EU včetně Česka chce odeslat Evropské komisi dopis, ve kterém varuje, že pokud dojde k rozšíření plynovodu Nord Stream, bude následovat omezení transportu přes Ukrajinu. A to je proti zájmům Evropské unie a může navíc vést k další destabilizaci Ukrajiny.
Sobotkův kabinet se ale nakonec rozhodl, že se k dopisu nepřipojí. Vyjádření totiž bylo údajně příliš silné. Materiál předložil vládě ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD), jehož o český podpis pod dopisem požádal slovenský ministr hospodářství Vazil Hudák.
Podle ministra Mládka to ale neznamená, že by vláda nepodporovala transit plynu přes Ukrajinu.