Pokud dojde k rozšíření plynovodu Nord Stream, který převáží ruský plyn do Evropy přes Německo, dojde k omezení transportu přes Ukrajinu. Taková situace je ale proti zájmům Evropské unie a může navíc vést k další destabilizaci Ukrajiny, varuje desítka členských států EU včetně České republiky v dopise adresovaném Evropské komisi. Informuje o tom agentura Reuters. České ministerstvo průmyslu upřesnilo, že dopis ještě nebyl odeslán, teprve se připravuje.
Deset zemí včetně Česka: Omezit ukrajinskou trasu plynu není dobrý nápad
Na projektu Nord Stream 2 se v září dohodl ruský energetický gigant Gazprom s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell.
Tento týden ve středu pak Gazprom oznámil, že pozastaví dodávky plynu na Ukrajinu, protože mu Kyjev za další plyn už nezaplatil. Pro Ukrajinu to ale podle všeho žádný velký problém není, protože se snaží omezit energetickou závislost na Rusku a v rámci toho má dostatek jiných zdrojů. Kyjev navíc podle premiéra Arsenije Jaceňuka zakáže státní energetické firmě Naftogaz nakupovat další plyn z Ruska.
Spory ohledně plynu mezi Ruskem a Ukrajinou rozhodně nejsou ničím novým. K zastavení kohoutků s plynem přikročila Moskva už několikrát.
Plynovody v Evropě
O plynu na summitu
Dopis Evropské komisi podepsaly podle Reuters kromě České republiky také Slovensko, Maďarsko, Polsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Země v něm vyzývají, aby byl projekt podroben pečlivému prozkoumání a debatě o něm na prosincovém summitu EU.
České ministerstvo průmyslu a obchodu nicméně uvedlo, že dopis země ještě neodeslaly. „V současnosti se teprve připravuje jeho znění a jsou zapracovávány připomínky jednotlivých států,“ uvedl mluvčí ministerstva František Kotrba.
Ludvík: Evropa nepotřebuje Nord Stream 2 (zdroj: ČT24)
Desítka států sdílí obavy, že by rozšíření severní cesty mělo vážné důsledky nejen pro Kyjev, ale i pro samotnou EU. „Zachování tranzitní trasy přes Ukrajinu je ve strategickém zájmu EU jako celku, ne jenom z hlediska energetické bezpečnosti, ale také kvůli posílení stability regionu východní Evropy,“ píše se v dopise.
Je totiž mnohem jednodušší v případě nějaké krize nebo sporu uzavřít jeden kohoutek než třeba čtyři, dodává k energetické bezpečnosti odborník na plynárenství Vratislav Ludvík.
Postoj Evropské komise k projektu Nord Stream II rovněž zásadně ovlivní vnímání unijní společné zahraniční a bezpečnostní politiky mezi jejími klíčovými spojenci a tradičními partnery.
Evropskou spotřebu pokrývá ruský plyn zhruba z jedné třetiny – ten je pak z poloviny přepravován právě přes Ukrajinu. Kvůli napětí mezi Kyjevem a Moskvou chce ale Gazprom najít nové tranzitní cesty do Evropy mimo ukrajinské území. A Ukrajina chce zároveň omezovat své energetické závislosti.
Projektem si Komise není jistá
Eurokomisař pro energetickou unii Maroš Šefčovič už na začátku listopadu upozornil, že projekt Nord Stream 2 vyvolává otazníky i vzhledem k tomu, že stávající kapacita na přepravu plynu z Ruska do Evropy se využívá jen z 50 procent. Plynovod přes Slovensko jede v současné době dokonce jenom na 30 procent, dodává Ludvík.
I Šefčovič ostatně zmínil dopad nového projektu na tranzit plynu přes Ukrajinu, který je prý strategickou prioritou pro EU. Šefčovič zdůraznil, že projekt musí být v souladu s evropským právem. Projekt už dříve kritizovali také premiéři Česka a Slovenska Bohuslav Sobotka a Robert Fico.
Plynovod Nord Stream byl uveden do provozu v roce 2011 a přivádí plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Je dlouhý 1224 kilometrů a jeho celková kapacita činí 55 miliard krychlových metrů plynu ročně. Z Německa jsou pak na Nord Stream navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie, včetně Česka.
Ruský plynovod