Gazprom: Nord Stream povede z Německa dál do Evropy

Petrohrad - Ruský plynárenský monopol Gazprom se dohodl se svými největšími odběrateli plynu na expanzi plynovodu Nord Stream, který přivádí plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, a obchází tak Ukrajinu. K projektu se připojí německý E.ON, rakouská OMV a nizozemská Shell, oznámil Gazprom.

Podle plynárenského giganta by měly vzniknout dvě nové větve plynovodu. Gazprom má v plánu vlastnit v konsorciu, které bude mít expanzi na starosti, 51procentní podíl, řekl agentuře Reuters mluvčí společnosti Sergej Kuprijanov. Dodal, že nové větve plynovodu budou mít kapacitu 55 miliard krychlových metrů ročně, tedy stejnou jako dvě dosavadní potrubí.

  • „Od spuštění plynovodu Nord Stream Gazprom zkoumá možnost rozšíření této exportní cesty. Nyní chceme spolu s našimi partnery postoupit v realizaci tohoto projektu,“ uvedl ve sdělení Gazpromu jeho šéf Alexej Miller.

Rozhodnutí o prodloužení přichází ve chvíli, kdy se Gazprom snaží najít nové cesty pro dodávky plynu do Evropy, které by obešly Ukrajinu. Letos už zahájil přípravy na stavbu plynovodu Turkish Stream do Turecka, odkud by měl ruský plyn proudit dál na západ. Tato jižní trasa nahrazuje plán plynovodu South Stream, který měl obcházet Ukrajinu přes Černé moře na Balkán a dál do Evropy. Moskva ale tuto investici loni v prosinci kvůli námitkám EU opustila.

Plynovod Nord Stream byl uveden do provozu v roce 2011 a přivádí plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Je dlouhý 1224 kilometrů a jeho celková kapacita činí 55 miliard krychlových metrů plynu ročně. Z Německa jsou pak na Nord Stream navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie, včetně Česka.

Rusko: Přes Ukrajinu už plyn proudit nebude

Gazprom loni oznámil, že vybuduje nové potrubí do Turecka tak, aby se vyhýbalo Ukrajině, s tím, že ruská strana plánuje ukončit tranzit plynu přes Ukrajinu do Evropské unie v roce 2019. A ruský ministr energetiky Alexandr Novak to potvrdil, když řekl, že Rusko neplánuje uzavřít s Ukrajinou novou dohodu o tranzitu plynu do Evropy, až v roce 2019 vyprší současná desetiletá smlouva. Přes Ukrajinu nyní proudí zhruba 40 procent ruského vývozu do Evropy.

Cesty ruského plynu přes Ukrajinu
Zdroj: ČT24/National Gas Union of Ukraine / ČT24

Rusko už začalo na pobřeží Černého moře budovat plynovod South Stream, který by směřoval do Bulharska. Tento projekt však Moskva loni v prosinci zrušila kvůli námitkám Evropské komise, která vyzvala Bulharsko, aby práce na plynovodu zastavilo. South Stream měl ruský plyn dovést do střední Evropy přes Černé moře a Balkán, aniž by procházel přes ukrajinské území. Maďarsko, Rakousko, Srbsko či Bulharsko South Stream vnímaly jako způsob, jak zajistit dodávky plynu v případě narušení tranzitu přes Ukrajinu, což už Evropa zažila před devíti lety a znovu před šesti lety. Plyn z ruského projektu by uspokojil skoro 15 procent evropské poptávky.

Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Firma je klíčovým dodavatelem pro řadu evropských zemí včetně České republiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 5 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 6 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...