Důchodci dostanou v únoru jednorázově 1200 korun, rozhodli poslanci

Nahrávám video

Celkem 163 poslanců ze 164 přítomných zvedlo ruku pro jednorázový příspěvek, který by měl příští rok dostat každý penzista. Původní návrh sociálního výboru byl tisícikorunový příspěvek, sněmovna se ale nakonec rozhodla pro 1200 korun. Návrh nyní míří do Senátu.

Jednorázový příspěvek, který by měl stát vyplatit během února, má totiž částečně vyrovnat nízkou valorizaci penzí v příštím roce. Podle zákona se důchody v příštím roce zvýší v průměru pouze o 40 korun.

Zvýšit zákonnou valorizaci chtěla opoziční ODS od příštího dubna, s návrhem ale ve sněmovně neuspěla. Návrh Vladislava Vilímce (ODS) by znamenal to, že důchody by se od dubna zvýšily o 1,2 procenta. Penzisté by tak dostali i s jednorázovou dotací průměrně o více než 200 korun měsíčně víc než letos.

Lidovci: Z čeho to pokryjeme?

Nakonec schválenou částku 1200 korun navrhl komunistický zpravodaj Miroslav Opálka, kterého trochu překvapivě podpořila vládní ČSSD. V souvislosti s jejich postojem se o věci radily koaliční i opoziční kluby. Návrh nakonec při hlasování ale podpořila drtivá většina poslanců.

Budeme se bavit, jestli je to možné nalézt v naší kapitole – tomu já se bráním, nebo zda se to bude řešit nějak jinak v rámci všech rezortů.
Michaela Marksová
ministryně práce a sociálních věcí

Vládní lidovce to ale zjevně překvapilo. „Chtěl bych si ujasnit, z čeho zvýšení pokryjeme,“ poznamenal ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) uvedla, že z rozpočtu jejího rezortu půjdou na příspěvek tři miliardy z letošní úspory na důchodech a na dalších sociálních dávkách. „Dalších 580 milionů bychom museli získat z jiných zdrojů,“ řekla.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) připustil, že rozpočet původně počítal s 900korunovým příspěvkem. „V případě, že nebudou stačit peníze v rámci kapitoly ministerstva práce a sociálních věcí, předpokládám, že se paní ministryně obrátí na vládu a ta by rozhodla, jakým způsobem tyto výdaje pokryjeme,“ uvedl premiér. 

Rozhodnutím ČSSD na poslední chvíli byl zaskočený i šéf státní kasy Andrej Babiš (ANO). „To je ta demokracie, že se překvapujeme a že některé strany občas běží nejdřív do médií – já jsem se to dozvěděl od České televize,“ uvedl.

Miroslav Kalousek z opoziční TOP 09 pokládá naopak za problém, že se přidává všem stejně – jde podle něj o spravedlnost rovných žaludků. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura zase upozornil na to, že by jednorázový příspěvek mohl vést u některých penzistů k snížení příspěvku na bydlení. To ale podle Marksové nenastane.

Lidovci pak prohlásili, že budou při projednávání návrhu státního rozpočtu pro příští rok prosazovat i zvýšení příspěvků zdravotně postiženým lidem.

Růst průměrného důchodu
Zdroj: ČT24

Ne před Vánocemi, až po Novém roce

Vláda mluví o jednorázovém přilepšení k důchodu už nějaký čas. Původně mělo jít o 600 korun, které by penzisté dostali už před Vánocemi. Prosincový termín ale padl poté, co pravicová opozice zablokovala schválení normy zrychleně v úvodním kole.

My jsme navrhovali trvalé zvýšení valorizace. Hlavní výhoda spočívá v tom, že by se to zvýšení promítlo i v dalších letech - 2017, 2018.
Zbyněk Stanjura
předseda poslaneckého klubu ODS

Vládní koalice pak přišla s 900korunovým návrhem s termínem vyplacení v únoru. Nakonec ale sněmovnou prošel ještě o 300 korun vyšší příspěvek.

Důchody se v Česku zvyšují pravidelně k lednu o růst cen a třetinu růstu reálných mezd. Jenže Inflace je letos nízká a tak by růst podle zákona byl jen o zmíněných 40 korun. Celkem má jít podle návrhu rozpočtu na důchodů v příštím roce 393,01 miliardy korun. Letos se má na penzích vyplatit 384,76 miliardy.

Senioři: Chceme změnu valorizace

„Poslancům za to děkujeme. Je to ale minimum možného,“ uvedl v reakci na jednorázový příspěvek předseda Rady seniorů ČR Zdeněk Pernes. Rada by totiž chtěla změnit způsob, jakým se valorizace vypočítává.

Nahrávám video

Navrhuje například navázat zvyšování penzí na spotřební koš seniorů. Ti totiž pořizují jiné věci než ostatní domácnosti. Víc utrácejí třeba za léky. „V posledních dvou letech bychom sice byli v nevýhodě, protože náklady důchodců rostou pomaleji než u ostatních. Spotřební koš důchodců má ale přece jen jinou skladbu, bylo by to tedy spravedlivější,“ míní Pernes.

Podle rady by se v úpravě penzí měl víc odrazit také růst reálných mezd. Místo jeho třetiny by se důchody měly zvyšovat o jeho polovinu, upřesnil Pernes.

  • Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody v Česku pobíralo podle údajů České správy sociálního zabezpečení na konci loňska 2,86 milionu lidí.
  • Starobních důchodců bylo zhruba 2,36 milionu. Do konce letošního června jejich počet stoupl zhruba o 7000.
  • Průměrný starobní důchod na konci loňska činil 11 075 korun, letos na konci prvního pololetí 11 316 korun.
  • Penze se pak vyplácejí i z důchodových systémů resortu vnitra, obrany a spravedlnosti.
  • Podle údajů ve státním závěrečném účtu průměrný starobní důchod loni vzrostl o 104 na 10 714 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 13 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 19 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...