Hranicí zvanou „fiscal oil break-even price“ se u zemí exportujících ropu popisuje cena ropy, při které je ještě zachován vyrovnaný státní rozpočet. Výnosy z ropy jsou příjmem do státního rozpočtu, a pokud klesne cena této suroviny, klesnou i příjmy.
„Hranice se stanovuje výpočtem, určitým odhadem, modelem, proto se trochu liší podle tvůrce výpočtu, navíc se mění v čase. Nicméně jako orientační přehled může sloužit například výpočet od Deutsche Bank z letošního roku, který stanovuje hranici pro Rusko na něco mezi 105 až 110 dolary na barel,“ říká analytik BH Securities Petr Hlinomaz.
Co z toho plyne? Především to, že Rusko, které se v současnosti vyrovnává s ekonomickou izolací země, musí čelit i faktu, že jeho státní rozpočet vysoce závislý na příjmech z prodeje energií, a zejména ropy, strádá. Dosud řešilo propad cen zvyšováním produkce, nicméně nyní prezident Vladimir Putin naráží na to, že cena ropy Brent již delší dobu osciluje na ceně 50 dolarů za barel.
„Fiscal oil break-even price": hranice, kterou se u zemí exportujících ropu (a závislých na ropě) popisuje cena ropy, při které je ještě zachován vyrovnaný státní rozpočet. Pokud jsou ceny na trhu s ropou nižší, země může mít deficit rozpočtu, pokud se prodává ropa za ceny vyšší, pak může hospodařit s přebytkem.
„Tato hodnota je shodou okolností i průměrný náklad na těžbu ruské ropy. Rusko je tak nyní v situaci, ze které může ekonomicky živé vyjít jen v případě, kdy produkci ropy opět omezí a zároveň bude diplomatickou cestou řešit zrušení západních sankcí. A pokud se dál ropa Brent bude držet kolem 50 dolarů za barel, lze očekávat ruskou ekonomiku v ještě hlubší recesi oproti té, ve které se nyní nachází,“ konstatuje pro Moskvu nepříjemnou skutečnost analytik společnosti Colosseum František Bostl.
Magická hranice: cca 100 dolarů za barel ropy
Podíváme–li se na to matematicky, pak se dostáváme k následujícím faktům. Rusko představuje aktuálně s necelými 11 miliony barelů vytěžené ropy denně třetího největšího světového producenta ropy po USA a Saúdské Arábii. Podle údajů ruského ministerstva energetiky dosáhla těžba ropy na začátku října v Rusku nového postsovětského maxima. Produkce stoupla na 10,74 milionu barelů za den. Agentura Reuters informovala, že Rusko tím přispívá k současnému nadbytku ropy na trhu, který dále tlačí dolů ceny, stejně tak jako obavy z klesající čínské poptávky po této surovině.
Podle propočtů analytičky Next Finance Markéty Šichtařové dosahuje ruský rozpočet vyrovnaného stavu při ceně ropy na úrovni 96 dolarů za barel. Jenže tato úroveň v současnosti vypadá jako utopie a konkurenční boj na trhu s ropou vzhledem k okolnostem jen tak neustane.
V roce 2016 se pak podle analytiků očekává cena ropy v průměru na úrovni 74 dolarů. Přitom každé snížení ceny této suroviny o jeden dolar představuje na straně ruských rozpočtových daňových příjmů roční ztrátu zhruba 1,4 miliardy dolarů. „Výpadek daňových příjmů jen z ropy pro ruskou státní kasu tak oproti předpokladům, tedy ceně ropy na 96 dolarech, letos dosáhne 63 miliard dolarů. To bude představovat tříprocentní výpadek HDP. V příštím roce pak výpadek ropných příjmů dosáhne téměř 31 miliard dolarů neboli 1,4 procenta HDP,“ počítá Šichtařová.
Kvůli stabilizaci veřejných financí tak bude Rusko pravděpodobně nuceno škrtat ve státním rozpočtu. „Výdaje do všech oblastí ruského hospodářství budou sníženy o deset procent, jedinou výjimkou bude armáda,“ dodává Šichtařová.
Ztráty pro celou ekonomiku však budou podle ní ještě mnohem výraznější než ztráty pro ruský rozpočet. Ruští těžaři totiž letos přijdou při denním objemu těžby 10,54 milionů barelů o 173 miliard dolarů oproti stavu, kdyby se cena ropy Brent nacházela na úrovni 96 dolarů za barel. V roce 2016 pak přijdou o 77 miliard dolarů. O tyto částky připraví ruskou ekonomiku v následujících dvou letech levná ropa.
Je tedy zjevné, že Rusové potřebují cenu této klíčové suroviny zvýšit. A podle oslovených ekonomů neexistuje jistější způsob, jak to udělat, než eskalovat napětí v zemích, které ropu těží. „Rusko si chrání své ekonomické zájmy. Je vysoce pravděpodobné, že Rusko nepřišlo na pomoc syrskému režimu, ale spíše rozvířit ještě více neklidný Blízký východ tak, aby produkce tamní ropy pod tlakem geopolitických rizik polevila. Jedná se sice o vysokou hru, ale Rusko nemá téměř co ztratit. Maximálně zvýší cenu ropy i odliv migrantů do Evropy. Takže další bod pro prezidenta Putina,“ zamýšlí se analytik Bostl.
Když jde nahoru ropa, jde i rubl
Jde totiž o to, že záhy poté, co byly zahájeny ruské útoky v Sýrii, vyskočila cena ropy na tříměsíční maximum. Nárůstu cen nezabránily ani stoupající zásoby této strategicky důležité suroviny ve Spojených státech. Cena severomořské ropy Brent stoupla o 1,72 dolaru a uzavřela na 53,05 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) zdražila o 1,62 dolaru na 49,43 dolaru za barel. Cena ropy Brent tak od začátku týdne stoupla již o více než deset procent. Jak zmínila agentura Reuters, nacházela se tak blízko nejprudšího týdenního nárůstu od roku 2009.
Jak napsala agentura Bloomberg, událo se tak přitom pouhý týden od zahájení leteckých úderů v Sýrii na pozice Islámského státu a navzdory tomu, že útoky rozčilují Turecko, NATO je nazývá „znepokojující eskalací“ a Velká Británie tvrdí, že Kreml činí situaci v regionu, ještě „mnohem nebezpečnější“. A co víc, rubl si užívá svůj nejlepší start do října a akciový index RTS, který je hlavním indexem v Rusku a zastupuje ruské akcie obchodované v Londýně, je nejsilnější za posledních deset let, dodává Bloomberg. Důvod? Ropa.
„Klíčovou proměnnou je cena ropy. Dokud bude ropa silná, bude na tom dobře i Rusko,“ cituje Bloomberg z e-mailové korespondence z Londýna Paula McNamaru, správce fondu ve společnosti GAM UK.
Reakce rublu po té, co Rusko zahájilo vojenské aktitivity v syrském leteckém prostoru
„Rozsáhlý konflikt na Blízkém východě, který by zasáhl více států, by se tedy Rusku hodil,“ uzavírá Šichtařová. K tomu je podle ní potřeba vzít v úvahu i to, že při recesi, ve které Rusko je, se hodí jakékoliv odvedení pozornosti veřejnosti. „Veřejnost chce být ujištěna, že navzdory krizi je Rusko stále velmoc. Proto vystupňování agrese, připojení Krymu i angažování se v Sýrii a okolních zemích náramně tuto veřejnou touhu naplňuje,“ doplňuje.
Rusko: „Nový šerif“ Blízkého východu?
Účast Ruska v syrském konfliktu tak může zvednout ceny ropy, shodují se analytici. Totéž už prohlásil na americkém zpravodajském televizním kanálu CNBC před pár dny v pořadu Squawk Box i americký ropný magnát a šéf investiční společnosti BP Capital Management Boone Pickens. Na poli ropného a plynového byznysu předvídá v brzké době změny. Podle něho je Rusko „novým šerifem" na Blízkém východě. Míní, že Rusko právě provedlo nejvýznamnější návrat do tohoto regionu od roku 1973.
CNBC poukazuje i na to, že podle názoru analytiků nesnižovala Saúdská Arábie objemy těžby ropy, aby uškodila Rusku a taky aby si zachovala pozice na trhu a vyvíjela ekonomický nátlak na Írán. Podle Pickense však nyní bude svět svědkem změn: Rusko zřejmě nyní přiměje Saúdskou Arábii, aby těžbu ropy snížila, což povede ke zvýšení světových cen paliva.
„Navíc vojenská angažovanost a aktivita Ruska v regionu může posilovat vyjednávací pozici Ruska se zeměmi OPEC při vyjednávání o vývoji trhů s ropou a její budoucí ceny,“ míní analytik Hlinomaz. Ani Rusko ani Sýrie nejsou totiž zeměmi OPEC. „A jestli přitom ještě zničí nějaká sídla Islámského státu, lze to před světem i dobře prezentovat,“ dodává.