Státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) bude u nových obchodních případů financovaných odběratelským úvěrem uplatňovat spoluúčast v rozmezí od nuly do deseti procent. Výhodou nového systému má být jeho transparentnost a předvídatelnost. Exportéři by tak měli díky novému systému ihned vědět, jakou výši pojistného krytí mohou očekávat.
„Každá banka i exportér se mohou velmi rychle, už v první fázi projednávání kontraktu, zorientovat v tom, jaké pojistné krytí EGAP u konkrétního případu zajistí. Přitom to nijak neomezí kvalitní obchodní případy do rizikových teritorií. Systém zohledňuje jak míru rizika, tak i důraz na diverzifikaci českého exportu,“ uvedl k novým podmínkám generální ředitel EGAP Jan Procházka.
Nový systém se připravoval několik měsíců. Dosud EGAP kryl standardně 95 procent rizika, zbylých pět tvořila spoluúčast financující banky, která polovinu této částky mohla přenést na exportéra. V tomto systému nese největší riziko stát, a proto ministr financí Andrej Babiš prosazoval, aby se zvětšila spoluúčast samotných firem a bank. Podnikatelské svazy se však postavily proti, protože vyšší spoluúčast firem podle nich znamená, že čeští vývozci budou mít horší podmínky než jejich konkurenti z jiných států.
Po složitých jednáních tak nakonec akcionáři EGAP dospěli k dohodě, kdy se výše spoluúčasti bude lišit i podle rizikovosti případu, proti čemuž nebyl v minulosti ani Babiš.
Spouští se nový systém bonusů a malusů
Nový systém podle EGAPU umožní zajistit konkurenceschopnost českých exportérů při získávání nových zakázek.
EGAP také nově poskytne výhodnější podmínky u případů, kdy je český podíl na vývozu vyšší než 70 procent, a větší podporu bude mít také export výsledků českého výzkumu a vývoje. U větších infrastrukturálních a energetických projektů tak bude pojišťovna vyvíjet větší tlak na získání státní garance v zemích, kde projekty budou realizovány.
Kromě transparentního nastavení spoluúčasti je zásadní novinkou uplatňování systému bonusů a malusů, který je postavený na výpočtu škodního poměru. U každé pojišťované banky se tak bude hodnotit objem pojistných událostí ve vztahu k objemu pojištěných kontraktů a schopnost banky efektivně vymáhat pojistné události.
Plný škodní poměr se bude aktualizovat každé čtvrtletí a umožní na jednu stranu systém bonusů v podobě snížení spoluúčasti na jednotlivých transakcích a na straně druhé systém uplatňování malusů, kdy naopak spoluúčast může překročit i desetiprocentní hranici.
„Banky s dobrým škodním poměrem, tedy ty, které v minulosti neměly problémy a efektivně vymáhaly pohledávky, získají bonus v podobě nižší spoluúčasti. Tam, kde by u základního nastavení měly být na úrovni pět procent, získají bonus a jejich spoluúčast bude tři procenta,“ uvedl Procházka.
