Belgii zasáhla stávka zaměstnanců veřejného sektoru

Brusel – Belgii zasáhla čtyřiadvacetihodinová stávka zaměstnanců veřejného sektoru. Už od středečního večera stávkují železničáři a během dne nevyjely ani autobusy a městská hromadná doprava. Normálně fungovalo jen bruselské letiště. K protestu se připojily také úřady, nemocnice a školy. Odbory vyzvaly k zastavení práce na protest proti vládnímu návrhu reformy důchodového systému. Jedná se o první velký test nové vlády, kterou se podařilo vytvořit začátkem měsíce po 541 dnech politické krize v důsledku sporů mezi vlámskými a valonskými stranami.

V Belgii nejezdí ani mezinárodní rychlovlaky Eurostar a Thalys, které spojují Brusel s dalšími významnými evropskými městy. Městská hromadná doprava v Bruselu se zastavila úplně. Na dálnicích se hned ráno vytvořily zácpy o délce asi 150 kilometrů. Do půlnoci by měl být omezen i chod nemocnic nebo televizních stanic.

Stávka zasáhla celý státní sektor, především veřejnou dopravu, úřady, nemocnice, školy, věznice a televizi. Železničáři začali stávkovat již ve středu, kdy ochromili vlakovou dopravu ve Valonsku. Vlaky se mají znovu rozjet ve 22:00 SEČ.

Stávkují i hasiči

„Možnost odejít dřív do důchodu je právo, kterého loni dosáhli tvrdým vyjednáváním odboráři. Teď hrozí, že jedna strana dohodu poruší. Chceme ukázat, že jsme nespokojení. Při práci riskujeme životy, mohli by nám prokázat alespoň trochu úcty,“ zaznívá z úst hasičů.

Odbory se již před dnešní stávkou rozhodly stupňovat tlak na novou vládu a naplánovaly na 30. ledna generální stávku. Vláda socialistického premiéra Elia Di Rupa však nechce odborářům ustoupit. „Ne vždy stávka prospívá dialogu,“ vzkázal premiér protestujícím. 

Parlament se dnes vyjadřoval k důchodové reformě, která má pomoci snížit státní deficit. Návrh vypracovala nová koaliční vláda, kterou vede socialistický frankofonní premiér Elio Di Rupo. Důchodová reforma, která má pomoci snížit státní deficit, je podle vlády v kontextu krize a stárnutí obyvatel nezbytná. 

Návrh zákona předkládaný vlámským liberálním ministrem pro důchody Vincentem Van Quickenbornem počítá především s tím, že do předčasného důchodu bude možné odejít nejdříve v 62 letech, tedy o dva roky později než dosud. Možnosti přestat pracovat dřív než v zákonem stanovených 65 letech nyní využívá poměrně hodně Belgičanů. Také se mají zrušit dřívější odchody do důchodu u některých profesí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 18 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...