Česko se k nové reformní smlouvě zatím nepřipojí

Brusel – Česká republika se podle premiéra Petra Nečase zatím nepřipojí k nové evropské smlouvě, která chce efektivněji řešit dluhovou krizi a zabránit zadlužování zemí v budoucnosti. Po celonočním jednání se na jejich podmínkách dohodli na summitu v Bruselu představitelé většiny států Evropské unie. Premiér Nečas doporučuje v tomto směru obezřetnost, proto Češi spolu se Švédskem připojení se ke smlouvě ještě zváží. Británie a Maďarsko se ke smlouvě připojit odmítly.

Podle premiéra Nečase se ukázalo, že v současnosti neexistuje průchodná cesta změn základních smluv ve 27 zemích. Do nového projektu mezivládní smlouvy, v níž by se sdružily země eurozóny, pro něž by platila přísnější pravidla fiskální disciplíny a automatické sankce v případě nedodržení svých rozpočtů, se Česká republika zatím nepřipojí. Nečas připomněl, že na takový krok vláda nemá mandát a případné přistoupení musí schválit Parlament. Česká republika nicméně hodlá podle slov premiéra Nečase výslednou podobu smlouvy analyzovat.

Zda se nakonec Česko připojí, bude záležet na výsledné smlouvě, která by podle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho mohla být hotova do března. Nečas nicméně doporučil spíše obezřetnost a opatrnost. Česká republika ovšem není jedinou zemí, která se k podobnému kroku rozhodla. Podobně učinilo Švédsko, Maďarsko a Velká Británie.

Nečas doplnil, že se ze smlouvy prý podařilo vyškrtnout některé „křiklavé záležitosti“, jako je třeba předschvalování rozpočtů evropskými orgány. Ještě před začátkem summitu označil premiér ztrátu rozpočtové suverenity jako těžko představitelnou.

Unie už je „vícerychlostní“, míní premiér

Kvůli možnosti rozdělení Evropy na ty, kteří budou ve smlouvě zahrnuti a kteří nebudou, se už předem hovořilo o hrozbě dvourychlostní Evropy. Nečas ale podotkl, že EU je již „vícerychlostní“, protože některé země platí eurem a některé nejsou v takzvaném schengenském prostoru.

Evropská unie
Zdroj: ISIFA/EPA/ANDREW GOMBERT

Unijní prezident Herman Van Rompuy po mnohahodinovém jednání, které bude dnes pokračovat, řekl, že země eurozóny a další členské státy EU budou usilovat o to, aby zajistily dalších 200 miliard eur zdrojů pro Mezinárodní měnový fond (MMF). „Je to ale samozřejmě úvaha, protože tam není žádný pevně vyjádřený úmysl,“ řekl k tomu Nečas. „Navíc u nečlenských zemí eurozóny je to samozřejmě naprosto dobrovolná záležitost,“ dodal.

Nečas ale zopakoval, že kdyby to znamenalo, že země platící eurem půjčí 150 miliard eur a 50 miliardami euro přispějí nečlenské země eurozóny, tak by to pro Česko znamenalo téměř 90 miliard korun z devizových rezerv České národní banky, což je více než deset procent. Před jednáním kvůli tomu podotkl, že je to tudíž pro ČR těžko přijatelné, ovšem zcela to nevyloučil.

ČSSD: O nové reformní smlouvě unie má být široká debata 

Podle opoziční sociální demokracie musí vláda zahájit neprodleně celospolečenskou debatu o postoji České republiky k nové reformní smlouvě eurozóny. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka míní, že Česko se má hlubší integrace účastnit a na večerním stranickém předsednictvu také navrhne, aby se tento postoj stal názorem celé strany. 

„Jsme přesvědčeni, že by na toto téma měla proběhnout celonárodní debata, aby se ujasnil národní zájem,“ dodal Sobotka, který zkritizoval premiéra Petra Nečase (ODS), že na takto významný summit do Bruselu odjel bez jednoznačného mandátu a vláda o problému vůbec nehovořila s opozicí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025
Načítání...