Ráno vstát, uvařit si kafe, dojít k počítači ve vedlejším pokoji a začít pracovat – možnost práce z domova nabízí v Česku vybraným zaměstnancům zhruba třetina firem. Během dalších pěti let by se ale mohlo vše poměrně výrazně změnit. Podle průzkumu sdružení Byznys pro společnost by totiž takzvaný home office přivítali hlavně mladí lidé. Pracovat mimo kancelář jich chce víc než polovina.
Být doma i v práci zároveň. Češi objevují home office
Lidé, kteří mají možnost pracovat z domova, jí využívají hlavně v pátek. Home office tak propojují s víkendem. Tak jako například Malvína Němečková. „Z domova třeba připravuji mzdy, administrativu, různé tabulky - vlastně práci, na kterou potřebuji klid a nechci být rušená v kanceláři,“ popisuje a dodává, že i práci z domova její nadřízení kontrolují. V jejím případě jde o kombinaci práce z domova a na pracovišti.
KVÍZ: Co víte o pracovních podmínkách v kancelářích?
Nicméně na ty, kteří pracují pouze z domova, se nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby, často nemají nárok na náhradní volno nebo mzdu za práci přesčas ani ve svátek. Zaměstnavatel sice nemůže rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu, ale může po něm například požadovat, aby byl u počítače v určitou hodinu.
Z domova pracují nejčastěji lidé zaměstnaní jako obchodníci, marketingoví pracovníci nebo počítačoví experti. „Je potřeba, aby zaměstnanci měli funkční nástroje na komunikaci na dálku, na sdílení. A potom je tu oblast kulturní, která předpokládá, že zaměstnanci jsou řízeni způsobem, který není závislý na přímé každodenní kontrole,“ říká PR manažerka společnosti Microsoft Lenka Čábelová.
Češi objevují výhody práce z domova (zdroj: ČT24)
Naprostou volnost svým zaměstnancům ve výběru místa, odkud budou pracovat, dává zatím ani ne deset procent českých firem. Home office v Česku nabízejí hlavně nadnárodní společnosti nebo naopak malé nově vznikající firmy. „Je čím dál tím silnější tlak mladší generace. Osm z deseti mladších zaměstnanců očekává, že firma nabídne možnost home office nebo flexibilního úvazku,“ vysvětluje obchodní ředitel sdružení Byznys pro společnost Jakub Unger.
Práce z domova v termínech
Práce z domova by se ve skutečnosti neměla označovat jako home office, lepším termínem je homeworking. Zatímco home office představuje spíše výjimečnou situaci, při které zaměstnanec jednou za čas z nějakého důvodu pracuje doma, homeworking značí, že práce doma je domluvenou normou. Někdy se používá také termín teleworking, což je moderní forma práce, kdy zaměstnanec plní své pracovní úkoly na dálku z odloučeného pracoviště s využitím telefonu, e-mailu, skypu a jiných sociálních sítích.
Z loňského průzkumu mezi dvěma stovkami malých a středních firem vyplynulo, že skoro tři čtvrtiny dotazovaných zaměstnanců jsou přesvědčeny, že pokud mají odvést dobrou práci, musí jednoduše sedět za stolem v kanceláři. Evropská čísla jsou jiná, podobný pocit má zhruba 60 procent lidí.
A jaké jsou důvody? Přes 70 procent lidí má jednoduše takovou práci, která jejich přítomnost na místě vyžaduje. Zhruba třetina Čechů zase nemá potřebné vybavení jako je například počítač, který by propojili s pracovní sítí. A nakonec necelá třetina chce být ve společnosti svých kolegů.
Dítě ještě neznamená konec kariéry
Práci z domova ale nevyhledávají pouze mladí lidé obecně, ale také ženy na mateřské dovolené. I těm se pak nabízejí další možnosti jako je částečný úvazek nebo pružná pracovní doba.
- Částečný úvazek může být poloviční, třetinový nebo také 90procentní.
Na zkrácený úvazek ostatně pamatuje i zákon, který říká, že rodič pečující o dítě mladší patnácti let nebo těhotná žena mají právní nárok na částečný pracovní úvazek. Zaměstnavatel je povinen této žádosti vyhovět, pokud mu nebrání závažné pracovní důvody. I tak je ale v Česku oproti jiným evropským státům zkrácených úvazků stále málo.
obrázek
Práci na zkrácený úvazek neposkytuje zhruba třetina firem. Přibližně 61 procent společností by pak sice takové žádosti vyhověla, ale zároveň jsou dvě třetiny zástupců podniků přesvědčeny, že by firmám tento způsob zaměstnání přinesl spíše nevýhody.
- "Čím dál tím více zaměstnavatelů se alespoň jistou míru flexibility snaží nabízet, pokud jim to umožňují provozní podmínky. Nyní je to silně podpořeno především změněnou situací na pracovním trhu. Firmy aktuálně obsazují více než 100 tisíc míst, přičemž na řadu z nich jen s velkými obtížemi získávají kvalifikované kandidáty. Proto musejí výrazně operovat s tím, co lidem nabízejí. A pro značnou část potenciálních zájemců je flexibilita v práci jedním z klíčových kritérií," říká Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti LMC, která se zabývá analýzami pracovního trhu.
Jinou možností je pak pružná pracovní doba, kdy si zaměstnanec musí odpracovat daný počet hodin, ale je v podstatě na něm, odkdy dokdy to bude. Zaměstnavatel může stanovit základní pracovní dobu od 9 do 15 hodin a volitelnou pracovní dobu stanoví na 7 až 9 hodin a 15 až 18 hodin. To znamená, že zaměstnanec musí být na pracovišti každý den od 9 do 15 hodin, ale je na něm, jak si zbývající pracovní dobu v celkovém počtu čtyřiceti hodin týdně rozloží.
A co další možnosti?
Stlačený pracovní týden: Jde o moderní formu práce, kdy zaměstnanec odpracuje týdenní pracovní dobu (40 hodin) za méně než pět dnů, například pracuje čtyři dny po deseti hodinách.
Sdílení pracovního místa: Právně se neliší od práce na částečný úvazek. Jde o moderní způsob výkonu práce, který spočívá v tom, že dva a více zaměstnanců pracují na jednom pracovním místě. Zaměstnanci sdílejí náplň práce připadající na jedno pracovní místo a poměrně (dle odpracované doby) jim přísluší mzda a nárok a dovolenou.
Sdílené kanceláře: Jde o komunitu nezávislých pracovníků, kteří nezávisle na sobě vykonávají ve sdíleném prostoru svou běžnou práci. Sdílené kancelářské prostory jsou kvalitně vybavené kanceláře určené pro pracovníky, kteří potřebují flexibilní zázemí, aniž by se museli starat o jeho provoz.
Virtuální kanceláře: Jsou vhodné pro podnikání na internetu a také pro podnikatele, kteří hodně cestují, a jejich skutečnou kanceláří je většinou kavárna. Součástí virtuální kanceláře jsou i běžné služby jako je například uložení pošty. Virtuální kancelář je tedy adresa, na které firma skutečně nesídlí, ale má ji zapsanou v obchodním rejstříku jako své oficiální sídlo.