Poslanci i dnes schválili trestní odpovědnost firem

Praha – Firmy budou od roku 2012 trestně odpovědné, rozhodli dnes opět poslanci, kteří přehlasovali veto prezidenta Václava Klause. Od příštího roku tak soudy budou moci firmy pokutovat, zabavit jim majetek a za vážná provinění je budou moci i zrušit. Počítá s tím zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. Poslanci dnes také zamítli novelu, která umožňuje exekuci dávky na živobytí. Asi nejdůležitějším bodem prosincové schůze pak bude státní rozpočet na příští rok. Ten se ale na pořad jednání dostane nejspíš až ve středu odpoledne.

Vláda předložila průlomovou změnu trestního práva, která má přispět k boji proti organizovanému zločinu a korupci, kvůli českým závazkům vůči EU nebo Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Předlohu znovu kromě poslanců vládní koalice podpořila také opoziční ČSSD, proti byli v podstatě jen zástupci KSČM.

Zákon o trestní odpovědnosti firem vrátil prezident Klaus k projednání sněmovně proto, že podle jeho názoru jde proti logickému trendu odbourávání principu kolektivní viny. Zákon popírá vazbu mezi pachatelem a trestem a je spíše příkladem alibismu než snahy potrestat viníky trestných činů, míní prezident. Vetovaný návrh má umožnit trestat i takové činy, o nichž rozhodoval kolektivní orgán právnické osoby. To je přitom častá výmluva, na kterou orgány činné v trestním řízení narážejí při vyšetřování trestných činnů.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) ještě před hlasováním uvedl, že by se mělo poslancům bez problémů podařit prezidentské veto přehlasovat. „Předpokládám, že koalice tento návrh podpoří, protože je součástí programových dokumentů vlády – jak programového prohlášení, tak koaliční smlouvy. Je to téma, které je zmíněno také v protikorupční strategii vlády,“ zdůraznil už dříve ministr.

Jiří Pospíšil
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Exekuce na sociální dávky neprošla

Sněmovna nezvrátila senátní veto novely poslankyň ODS, podle níž měly podléhat exekuci dávky na živobytí. Pro nebyli někteří koaliční poslanci. Novela zákona o hmotné nouzi měla také umožnit, aby dlužníci mohli s úřady uzavřít dohodu o srážkách z této dávky.

Zamítnutí novely doporučila místopředsedkyně senátorů ČSSD Božena Sekaninová. Podle ní novela nepamatuje například na diabetiky, jejichž dávka na živobytí je kvůli nemoci vyšší než u zdravých sociálně potřebných. Podle Miroslava Nenutila (ČSSD) novela zavádí nerovnost před zákonem, neboť ze zabrané dávky by mohl těžit pouze stát či obce.

Zákon má zabránit zneužívání dávek

„Když je někdo v hmotné nouzi, ať nepáchá přestupky,“ říká předkladatelka předlohy o exekuci na dávky Ivana Řápková.

Předkladatelky předlohy Ivana Řápková (ODS) a Lenka Kohoutová ovšem poukazovali na praxi, kdy lidem vznikne nárok na dávku, ale nezaplacené pokuty uložené kvůli přestupkům a různé dlužné poplatky z ní neuhradí. Lidem by podle předlohy zůstalo po srážkách existenční minimum, které nyní činí 2 020 korun na měsíc. Pokud by brali dávky za celou rodinu, zbylo by jim podle pozměňovacího návrhu sociálního výboru existenční minimum vypočítané pro všechny její členy.

Rozpočet by se letos mohl obejít bez porcování medvěda

Poslanci budou na prosincové schůzi jednat o desítkách bodů. Mezi ty nejsledovanější ovšem patří státní rozpočet na příští rok. Rozpočtový výbor už podpořil vnitřní přesuny peněz v objemu 12 milionů, neoprošla nicméně žádná žádost o dotace. Všechno tak naznačuje to, že se schvalování rozpočtu letos obejde bez tradičního porcování medvěda. Proti tomu se ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) postavil již při prvním čtení zákona o státním rozpočtu. Rozpočet tak nakonec nabourá zřejmě jen zpomalení české ekonomiky. To se ale do zákona dostane nejspíš až v příštím roce.

Na změny v rozpočtu není čas

„Ani z časových důvodů není možné přijmout jiný návrh zákona, protože jinak bychom jeli podle rozpočtového provizoria, a to nikdo nechce, ani opozice, ani my. Jediná šance je přijmout zákon tak, jak je. A až budeme znát v lednu predikci, tak upravit rozpočet signálním číslům,“ řekl Rádiu Česko předseda rozpočtového výboru Pavel Suchánek (ODS).

Parametry rozpočtu sněmovna schválila v prvním čtení začátkem listopadu. Počítá se se schodkem ve výši 105 miliard korun. Už teď je ale jasné, že ambiciózní plán ministra financí bude velmi obtížné splnit. Místo původních 2,5 procenta, se kterými zákon o státním rozpočtu počítá, totiž poroste česká ekonomika podle aktualizované prognózy Kalouskova resortu jen procentním tempem. To se promítne na příjmové i výdajové stránce rozpočtu.

Rozpočet začátkem příštího roku čekají změny

Vláda bude muset na ekonomické zpomalení reagovat. „Nevylučuji, ba dokonce pokládám za pravděpodobné, že začátkem příštího roku budeme muset přijít s celou řadou nepopulárních a mimořádných opatření,“ avizoval Kalousek.

Jednotlivé varianty rozpočtu teď propočítávají experti z Národní ekonomické rady vlády (NERV). Před jedním z hlavních návrhů na zvýšení příjmů - sjednocení sazeb DPH na 19 procentech, a nikoli 17,5 procenta - varují předem. „Zvyšování daní nastartování nějaké ekonomické obnovy rozhodně nepomůže, já bych byl rozhodně pro opatření na straně výdajů,“ podotkl Jiří Rusnok, ekonom a člen NERV.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 12 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 19 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 19 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...