Reakce na referendum: Německo očekává grexit, Hollande mu chce zabránit

Předseda Evropské rady Donald Tusk svolal na úterý mimořádný summit eurozóny kvůli Řecku. Požádali o to německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande po ukončení řeckého referenda. Hollande telefonicky hovořil také s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem. Podle francouzských médií je Hollande připraven nadále bránit řeckému odchodu z eurozóny. Proti tomu přicházejí reakce z Německa, byť ne od Angely Merkelové. Další politici a ekonomové se shodují, že grexit nyní již nic neodvrátí.

Co si říkali Alexis Tsipras s Francoisem Hollandem poté, co se ukázalo, že Řekové v referendu pravděpodobně odmítli reformy navrhované mezinárodními veřiteli, není jasné. Zdroj agentury Reuters z řecké vlády pouze řekl, že telefonát proběhl. Podle nedělníku Le Journal du Dimanche ale Hollande chce nadále naléhat na to, aby Řecko setrvalo v eurozóně. Opačné očekávání však zní z Německa. V zemi sílí přesvědčení, že Řecku už není pomoci a bude muset opustit eurozónu. "Nebudeme schopni tomu zabránit," podotkl ředitel asociace německých vývozců Anton Boerner.

CDU a SPD ve shodě: Mosty jsou spáleny, zbývá posbírat trosky

Podle významného poslance vládní CDU Michaela Fuchse dokonce Tsipras "způsobil katastrofu" a teď už jenom může "sbírat trosky". "Není naděje, že by se podařilo najít řešení během 48 hodin," míní Fuchs. Podobný názor má i ministr hospodářství a předseda koaliční SPD Sigmar Gabriel. "S odmítnutím požadavků eurozóny je vyjednávání o pomoci v řádu miliard sotva představitelné," řekl Gabriel listu Tagesspiegel. Dodal, že Tsipras "spálil poslední mosty". Ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier však zdůraznil, že to, co bude následovat po řeckém referendu, se musí rozhodnout v Aténách.

O dalším postupu v řecké krizi bude v úterý jednat eurozóna na mimořádném summitu. Požádali o něj Angela Merkelová s Francoisem Hollandem a předseda Evropské rady Donald Tusk ho vzápětí svolal. "Svolal jsem eurosummit na úterní večer na 18:00," upřesnil. Reakce na referendum přišla také od Evropské komise, která však pouze oznámila, že jeho výsledek uznává.

Očekávání grexitu sílí i v Rusku. Její centrální banka ale ujistila, že neznamená vážnou hrozbu. Podle jejího sdělení agentuře TASS činila aktiva ruských bank v Řecku k počátku dubna asi 14 milionů dolarů. "Rozsah ruských investicí v nefinančním sektoru v řeckém hospodářství také není velký," uvedla banka.

Středoevropské reakce: Grexit je na spadnutí

Česko nemá k řeckému referendu co říci, protože není členem eurozóny. Vrcholní politici přesto nemohou událost pominout. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) již dříve řekl, že by pro Řecko bylo nejvhodnější zkrachovat, a nyní poznamenal, že nikdy nemělo být v eurozóně. "Chápu odhodlání francouzského prezidenta Hollanda a německé kancléřky Merkelové, ale myslím, že je téměř nemožné držet Řeky v eurozóně proti jejich vůli," napsal premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) prostřednictvím vládního mluvčího Martina Ayrera. Podle místopředsedy opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska Řecko rozhodnutím v referendu patrně zahájilo odchod z eurozóny.

Větší vliv má řecké rozhodnutí na Slovensko. Jeho ministr financí Peter Kažimír napsal na Twitteru, že lze očekávat řecký odchod z eurozóny, kterého se ale neobává. "Noční můra 'euroarchitektů', že by z jejich klubu mohla některá země vystoupit, se zdá reálná, když Řecko hlasovalo pro 'ne'," uvedl Kažimír.

Itálie a Irsko jsou smířlivější

V evropských zemích, které samy v posledních letech poznaly ekonomické potíže, jsou politici mírnější. Italský ministr zahraničí Paolo Gentiloni míní, že "je na čase znovu začít hledat shodu". Brian Hayes, Irský europoslanec a vlivný člen vládní strany Fine Gael, je rovněž přesvědčen, že jednání mohou pokračovat, hlavní překážkou podle něj je vystupování řeckých lídrů. "Pokud mají jednání pokračovat a vést ke kompromisu, je nutné, aby se řečtí političtí vůdci oprostili od agresivních a provokativních vyjádření," uvedl Hayes.

Zatímco většina státníků je rozpačitá nebo rovnou kritická k řecké volbě, radost z výsledku referenda nezastírají lídři stran, které se vymezují proti Evropské unii. Podle předsedy Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigela Farage řečtí voliči "dorovnali bluff EU". Předsedkyně francouzské Národní fronty Marine Le Penová potom v reakci na řecké "ne" napsala na twitterovém účtu: "Národy jsou zpátky!". Le Penová, která hodlá kandidovat na francouzskou prezidentku, se politicky ostře vyhraňuje proti Evropské unii a každá známka jejího oslabení je podle ní vítaná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...