Řekněte věřitelům Ne, velí Tsipras. O Řecku rozhodne nedělní referendum

Řecký premiér Alexis Tsipras v projevu vyzval obyvatelstvo, aby v nedělním referendu řeklo rozhodné 'Ne' záchranným programům. Věřitelům přitom předtím napsal, že je připraven s mírnými úpravami přistoupit na jejich návrhy. O nové dohodě před nedělním hlasováním odmítá jednat šéfka nejsilnější ekonomiky v Evropě Angela Merkelová i ministři financí eurozóny.  Evropská centrální banka mezitím ponechala program nouzového financování pro řecké banky na dosavadní úrovni. Ta podle zdrojů Reuters činí zhruba 89 miliard eur.

Od referenda si Tsipras slibuje, že dodá váhu jeho krokům. Rozhodnutí národa chápe jako silnější než rozhodnutí vlády. Hlasování se podle něj netýká setrvání Řecka v eurozóně či v Evropské unii, "Lidé se bojí, že pokud zvolíme 'Ne', tak země vystoupí z Evropské unie. V neděli budeme rozhodovat o tom, jestli přijmeme konkrétní dohodu," pronesl řecký premiér v projevu, který vysílalo několik řeckých i zahraničních stanic.

Řeky vyzval, aby v referendu podmínky věřitelů odmítli. "Ne neznamená jen heslo, jde o rozhodující krok pro lepší dohodu, kterou chceme podepsat okamžitě po referendu." Již samotné vyhlášení referenda podle Tsiprase přimělo evropské partnery k zlepšení nabídky ohledně řeckého dluhu.

  • "Je třeba zastavit cestu, která dovedla zemi na pokraj bankrotu. Platy, důchody a platy občanů se neztratí na oltáři účelovosti a vyděračství. Vyzývám vás, abyste podpořili naši snahu a nepřijali memoranda, která škodí Evropě. Otevřeme novou, světlou stránku demokracie. Je to naše odpovědnost vůči našim rodičům, dětem i nám samotným. Je to náš dluh vůči historii."

Ve své řeči také ujistil, že chce s partnery dále jednat. "Řecká vláda zůstává u vyjednávacího stolu a bude tam i v pondělí po referendu," prohlásil. Zároveň odsoudil eurozónu za to, že o několik dní neprodloužila dosavadní záchranný program, který skončil o úterní půlnoci, aby nenastaly potíže s pohybem peněz. "Osobně jsem nečekal, že nám demokratická Evropa nedá čas a prostor," prohlásil premiér s tím, že "převaha extrémních konzervativních kruhů vyústila v udušení bank".

Premiér také řekl, že věřitelé i domácí opozice vydírají řecké voliče, aby je přinutili hlasovat v referendu "ano", s tím, že je jinak čekají nepřekonatelné obtíže. "Poplašné sirény vás žádají, abyste řekli 'ano' všemu, a stali se tak spoluviníky pokračování memoranda". Tsipras ale řecké obyvatele ubezpečil, že omezení výběrů v bankách je jen dočasné a že o své mzdy a důchody nepřijdou. "Jsem si plně vědom potíží a osobně se zavazuji, že učiním vše, co je v mých silách, aby byly dočasné," slíbil.

Žádné jednání před referendem

O budoucnosti Řecka, které je ode oficiálně v platební neschopnosti, se tak nejspíše rozhodne až po referendu. Ministři financí eurozóny se na mimořádné konferenci shodli, že s dalšími jednáními s Řeckou vládou počkají, jak hlasování dopadne. "Euroskupina je zajedno v rozhodnutí počkat před dalšími jednáními na výsledek řeckého referenda," napsal na Twitteru slovenský ministr financí Peter Kažimír.

  • Šéfka MMF Lagardeová doufá, že referendum vnese do situace více světla a jistoty. Nyní je totiž podle ní stav jednání dost nejasný.

Euroskupina měla diskutovat o novém návrhu Řecka, jehož vláda v úterý požádala eurozónu o nový záchranný program na dva roky a o zmírnění dluhu. Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem před začátkem debaty uvedl, že vidí jen malou šanci na pokrok. Řecký ministr financí Janis Varufakis však po telekonferenci uvedl, že euroskupina má za to, že nejnovější řecké návrhy týkající se dohody o záchranném programu se ubírají "správným směrem".

Janis Varufakis
Zdroj: ČTK/AP/Virginia Mayo

Na výsledky nedělního hlasování chce počkat i německá kancléřka Angela Merkelová. "Spolková vláda vyčká na referendum. Před ním nemůžeme jednat o žádném jiném pomocném programu a ani by to nešlo bez mandátu německého spolkového sněmu," vysvětlila. Sarkasticky se k situaci vyjádřil německý ministr financí Wolfgang Schäuble: "V první řadě si Řecko musí ujasnit, co vlastně chce." Německo přitom může přijít o vše, co Řecku půjčilo, v krajním případě až o 84 miliard eur.

Jeden krok k dohodě a dva kroky zpátky

Ostrá slova Alexise Tsiprase poněkud kontrastují s jeho včerejším vzkazem věřitelům, že je připravený s mírnými úpravami přistoupit na jejich návrh. "Řecký premiér taktizuje, dobře věda, že Angela Merkelová a další vůdčí osobnosti eurozóny mu svým chováním v posledních týdnech a dnech daly najevo, že udělají všechno pro to, aby mohly Řecko i nadále vydržovat, když jim za to Tsipras nabídne minimální krytí, že Řecko něco dělá," soudí politolog Petr Robejšek.

Domnívá se, že většina hlasujících bude nedělní plebiscit chápat jako rozhodnutí o setrvání či opuštění měnové unie, navzdory Tsiprasovým slovům. "Řekové budou chápat referendum jako 'Ano' nebo 'Ne' vůči jejich členství v eurozóně, které většina lidí, aniž by měli ekonomické vzdělání, velmi dobře chápe jako možnost dalšího vydržování. Je velmi nepravděpodobné, že by referendum svojí většinou bylo zodpovězeno 'Ne'."

Jiný pohled na situaci v Řecku má ekonomka Ilona Švihlíková. "Na referendu je potřeba trvat, neustoupit a samozřejmě respektovat výsledek. Řekové mají primární právo rozhodovat o tom, jakým způsobem pokračovat dál. Nota bene potom, co si prožili, po těch sedmi letech utrpení," soudí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 2 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 13 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...