Portugalská ekonomika se odrazila ode dna. Ta řecká na to stále čeká

Lisabon – Další dvě miliardy eur smaže Portugalsko ze svého dluhu u Mezinárodního měnového fondu (MMF), a to ještě před termínem. Země už loni opustila záchranný program, o který požádala Evropskou unii a právě MMF v roce 2011 a v jehož rámci dostala 78 miliard eur. Z krize se ale naopak nedaří dostat Řecku, které se stále nedohodlo s věřiteli na seznamu reforem. Čas má do konce června.

Portugalsko dostalo od Bruselu svolení splatit fondu zbytek půjčky předčasně. Už v březnu mu uhradilo 6,6 miliardy eur, což je 22 procent celkového objemu úvěrů, které od MMF dostal. Nyní mu dluží ještě zhruba 12 miliard eur. Lisabon na předčasném splacení úvěru výrazně ušetří, protože letos díky nákupům Evropské centrální banky (ECB) na trhu dluhopisů výnosy státních obligací většiny zemí eura sestoupily na rekordní minima. V posledních dnech ale výnosy některých zemí včetně Portugalska kvůli obavám z bankrotu Řecka a odchodu této země z eurozóny zřetelně stouply.

MMF v březnu zlepšil odhad letošního ekonomického růstu Portugalska na 1,5 procenta. Díky zlepšené výkonnosti ekonomiky se Lisabonu daří snižovat rozpočtové deficity a připravit si půdu i pro snižování vysoké zadluženosti. Vláda slíbila, že deficit letos sníží pod tříprocentní limit EU.

Řecko a EU
Zdroj: perschfoto/ČTK/DPA

Portugalsko bylo po Irsku druhou zemí zasaženou dluhovou krizí v eurozóně, která opustila záchranný program. Irsko předčasně splatilo už většinu svých úvěrů od MMF. Z krize se ale na druhou stranu stále nedaří vymanit Řecku, které se do ní dostalo jako první.

Irský ministr: Dluhy? Řekové by se od nás mohli učit

Řecko stále čeká na dohodu s věřiteli

Posledních několik měsíců se v médiích objevují stále stejné zprávy – řecká vláda a věřitelé se snaží najít společnou řeč. Eurozóna totiž v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do doby, kdy jí řecká vláda předloží seznam reformních kroků. A to se stále nedaří. Návrh, který předložili mezinárodní věřitelé a který předpokládá prudké zvýšení daně z přidané hodnoty, řecký premiér v pátek odmítl jako absurdní. Za jediné realistické východisko označil reformní plán své vlády.

  • Řecko má na dohodu s věřiteli sice čas až do konce června, ale bankrot může nastat každým dnem. Přestože například ještě minulý týden vláda Alexise Tsiprase všechny ujišťovala, že v pátek splatí MMF dluh ve výši 300 milionů eur, termín nakonec odložila na konec měsíce. Je tedy víc než zjevné, že Řecko je na finančním dně.

Podle posledních informací jsou prý Atény ochotné udělat kvůli dohodě s věřiteli kompromis. „Náš návrh je rozhodně výchozím bodem,“ uvedl mluvčí řecké vlády Gavriil Sakellaridis. Mise řecké delegace by podle něj měla prozkoumat možnosti řešení, které uspokojí obě strany.

Řecká dluhová krize
Zdroj: ČT24/Bloombeerg.org / IMF / Seeking Alpha

Atény podle mluvčího vyčerpají všechny možnosti, aby dohody s věřiteli dosáhly. Jednat jsou kvůli tomu připraveny až do konce června, kdy má vypršet prodloužený mezinárodní záchranný program pro Řecko. O jeho další prodloužení prý vláda v Aténách neusiluje, tuto možnost ovšem Sakellaridis nechal otevřenou. Vyloučil naopak možnost vypsání předčasných voleb - ty prý součástí vládních plánů nejsou.

Řecký ministr Janis Varufakis, který dnes v Berlíně jednal se svým německým protějškem Wolfgangem Schäublem, podle agentury AFP prohlásil, že nastal čas, aby se vyjednávací strany „přestaly vzájemně obviňovat“. „Je načase dělat svou práci a dospět k dohodě,“ řekl ministr.

Merkelová: U Řecka se počítá už každý den

Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že řecká krize byla na summitu skupiny sedmi hospodářských mocností G7 tématem diskuze o rizicích, jaká může tato krize mít pro světovou ekonomiku. Odmítla ji ale srovnávat s pádem americké investiční banky Lehman Brothers v roce 2008. „Chceme, aby Řecko zůstat součástí eurozóny, ale máme jasné stanovisko, že solidarita s Řeckem vyžaduje, aby Řecko (…) provedlo reformy,“ upozornila kancléřka. „Nezbývá moc času. Všichni intenzivně pracují. Pozítří (ve středu) bude příležitost o tom diskutovat s řeckým premiérem. Teď se počítá už každý den,“ řekla.

A o Řecku jednal na schůzce zemí G7 i americký prezident barack Obama. „Atény budou muset přijmout obtížná rozhodnutí při provádění reforem k zvládnutí dluhové krize, tato rozhodnutí ale pomohou v dlouhodobém horizontu,“ řekl Obama. „Podporujeme úsilí o nalezení cesty, která Řecku umožní zavést nezbytné reformy a návrat k růstu v silné, stabilní a rozvíjející se eurozóně,“ dodal americký prezident.

Obama přitom podotkl, že Řecko by mělo projevit dostatek serióznosti, co se týče realizace významných reforem. Obě vyjednávací strany, tedy Řecko a věřitele, vyzval, aby projevily v rozhovorech pružnost.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun).

Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.

Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Na den reaktorovým fyzikem. Vysoké školy se v dětech snaží vzbudit zájem o jádro

Zejména kvůli plánované výstavbě jaderných bloků v Dukovanech a vývoji malých modulárních reaktorů bude Česko potřebovat další odborníky v jaderné energetice, kterých je už nyní nedostatek. Na situaci se snaží reagovat vysoké technické školy a nabízejí například nové studijní obory. Umožňují také středoškolákům vyzkoušet si v předstihu, zda by je práce v tomto sektoru zajímala.
před 20 hhodinami

Evropská banka pro obnovu a rozvoj zhoršila výhled růstu české ekonomiky

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) opět zhoršila výhled růstu české ekonomiky, zdůvodňuje to zejména situací v Německu. Na letošní rok očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,6 procenta, zatímco v únorovém výhledu počítala s růstem o 1,9 procenta, uvedla banka v aktualizovaném výhledu. Na příští rok počítá s růstem české ekonomiky o 2,2 procenta, což je o dvě desetiny procentního bodu méně, než čekala v únoru.
13. 5. 2025Aktualizováno13. 5. 2025

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
12. 5. 2025Aktualizováno12. 5. 2025

EK podle dopisu žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany

Evropská komise (EK) žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Vyplývá to z dopisu, který českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Komise Stéphane Séjourné. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně kontroval, že dopis není stanoviskem EK. Podle ministra Vlčka jde pouze o zdvořilostní dopis. Český eurokomisař Jozef Síkela (STAN) situaci okomentuje po úterním jednání se Séjourném.
12. 5. 2025Aktualizováno12. 5. 2025

Kondice důchodového systému se oproti loňsku lepší

Systém penzí byl další měsíc v lepší kondici než loni. V březnu skončil ve zhruba dvanáctimiliardovém mínusu, což je proti loňsku poloviční deficit. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by příjmy a výdaje důchodového účtu mohly být vyrovnané už příští rok.
12. 5. 2025

Nájemné v obecních bytech roste, přesto se o ty volné hlásí i dvacet zájemců

V obecních bytech se zvyšují nájmy. Rostou hlavně kvůli inflaci, dražší jsou ale i opravy a údržba. Zájem o nájemní bydlení ale stoupá a městské jednotky patří k nejlevnějším variantám.
12. 5. 2025

Nejen vojáci či hasiči. Platy by letos mohly růst i celníkům a dozorcům

Výdělky bezpečnostních sborů by mohly vzrůst ještě v tomto roce. V případě, že by se vláda na zvýšení platů vojáků, policistů a hasičů dohodla, obdobně by měla zvednout i výplaty vězeňských dozorců a celníků, sdělili ČT ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a ředitel celní správy Marek Šimandl. Právě na celníky se přitom v současných rozpravách o platech bezpečnostních složek podle něj trochu zapomíná.
11. 5. 2025

Systém financování zdravotnictví se musí změnit, vyzývají ekonomové

Financování českého zdravotnictví je podle Hospodářské komory do budoucna neudržitelné. Odhaduje, že náklady veřejného zdravotního pojištění v roce 2040 přesáhnou bilion korun. Příjmy přitom porostou výrazně pomaleji. Důvodem je stárnutí populace. Ekonomové vyzývají politiky ke změnám.
11. 5. 2025
Načítání...