Portugalsko dostalo od Bruselu svolení splatit fondu zbytek půjčky předčasně. Už v březnu mu uhradilo 6,6 miliardy eur, což je 22 procent celkového objemu úvěrů, které od MMF dostal. Nyní mu dluží ještě zhruba 12 miliard eur. Lisabon na předčasném splacení úvěru výrazně ušetří, protože letos díky nákupům Evropské centrální banky (ECB) na trhu dluhopisů výnosy státních obligací většiny zemí eura sestoupily na rekordní minima. V posledních dnech ale výnosy některých zemí včetně Portugalska kvůli obavám z bankrotu Řecka a odchodu této země z eurozóny zřetelně stouply.
MMF v březnu zlepšil odhad letošního ekonomického růstu Portugalska na 1,5 procenta. Díky zlepšené výkonnosti ekonomiky se Lisabonu daří snižovat rozpočtové deficity a připravit si půdu i pro snižování vysoké zadluženosti. Vláda slíbila, že deficit letos sníží pod tříprocentní limit EU.
Portugalsko bylo po Irsku druhou zemí zasaženou dluhovou krizí v eurozóně, která opustila záchranný program. Irsko předčasně splatilo už většinu svých úvěrů od MMF. Z krize se ale na druhou stranu stále nedaří vymanit Řecku, které se do ní dostalo jako první.
Řecko stále čeká na dohodu s věřiteli
Posledních několik měsíců se v médiích objevují stále stejné zprávy – řecká vláda a věřitelé se snaží najít společnou řeč. Eurozóna totiž v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do doby, kdy jí řecká vláda předloží seznam reformních kroků. A to se stále nedaří. Návrh, který předložili mezinárodní věřitelé a který předpokládá prudké zvýšení daně z přidané hodnoty, řecký premiér v pátek odmítl jako absurdní. Za jediné realistické východisko označil reformní plán své vlády.
- Řecko má na dohodu s věřiteli sice čas až do konce června, ale bankrot může nastat každým dnem. Přestože například ještě minulý týden vláda Alexise Tsiprase všechny ujišťovala, že v pátek splatí MMF dluh ve výši 300 milionů eur, termín nakonec odložila na konec měsíce. Je tedy víc než zjevné, že Řecko je na finančním dně.
Podle posledních informací jsou prý Atény ochotné udělat kvůli dohodě s věřiteli kompromis. „Náš návrh je rozhodně výchozím bodem,“ uvedl mluvčí řecké vlády Gavriil Sakellaridis. Mise řecké delegace by podle něj měla prozkoumat možnosti řešení, které uspokojí obě strany.
Atény podle mluvčího vyčerpají všechny možnosti, aby dohody s věřiteli dosáhly. Jednat jsou kvůli tomu připraveny až do konce června, kdy má vypršet prodloužený mezinárodní záchranný program pro Řecko. O jeho další prodloužení prý vláda v Aténách neusiluje, tuto možnost ovšem Sakellaridis nechal otevřenou. Vyloučil naopak možnost vypsání předčasných voleb - ty prý součástí vládních plánů nejsou.
Řecký ministr Janis Varufakis, který dnes v Berlíně jednal se svým německým protějškem Wolfgangem Schäublem, podle agentury AFP prohlásil, že nastal čas, aby se vyjednávací strany „přestaly vzájemně obviňovat“. „Je načase dělat svou práci a dospět k dohodě,“ řekl ministr.
Merkelová: U Řecka se počítá už každý den
Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že řecká krize byla na summitu skupiny sedmi hospodářských mocností G7 tématem diskuze o rizicích, jaká může tato krize mít pro světovou ekonomiku. Odmítla ji ale srovnávat s pádem americké investiční banky Lehman Brothers v roce 2008. „Chceme, aby Řecko zůstat součástí eurozóny, ale máme jasné stanovisko, že solidarita s Řeckem vyžaduje, aby Řecko (…) provedlo reformy,“ upozornila kancléřka. „Nezbývá moc času. Všichni intenzivně pracují. Pozítří (ve středu) bude příležitost o tom diskutovat s řeckým premiérem. Teď se počítá už každý den,“ řekla.
A o Řecku jednal na schůzce zemí G7 i americký prezident barack Obama. „Atény budou muset přijmout obtížná rozhodnutí při provádění reforem k zvládnutí dluhové krize, tato rozhodnutí ale pomohou v dlouhodobém horizontu,“ řekl Obama. „Podporujeme úsilí o nalezení cesty, která Řecku umožní zavést nezbytné reformy a návrat k růstu v silné, stabilní a rozvíjející se eurozóně,“ dodal americký prezident.
Obama přitom podotkl, že Řecko by mělo projevit dostatek serióznosti, co se týče realizace významných reforem. Obě vyjednávací strany, tedy Řecko a věřitele, vyzval, aby projevily v rozhovorech pružnost.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun).
Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.
Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.
