Praha - Evropská komise potvrdila závěry auditu monitorovacího systému evropských fondů MS2014+, podle nichž tendr na tento systém provázelo množství závažných chyb. Česku to napsala v dopise, jehož přijetí potvrdil první náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht. O sankcích Evropská komise zatím nerozhodla, chce počkat na konec policejního šetření.
EK potvrdila, že tendr na monitorovací systém provázely chyby
Auditní orgán spadá pod ministerstvo financí, naopak za monitorovací systém je zodpovědné ministerstvo pro místní rozvoj. „Ministerstvo financí obdrželo informaci od Evropské komise, že došlo k přezkoumání předmětné zprávy o auditu. Evropská komise vzala na vědomí charakterizovaná porušení v oblasti veřejných zakázek a finančního řízení, ke zjištěním neuplatnila žádné výhrady a nepožaduje uplatnění žádných dodatečných auditních postupů,“ oznámil Wagenknecht. O existenci dopisu dnes informoval server echo24.cz.
Auditoři v závěrečné zprávě poslané do Bruselu mimo jiné tvrdí, že zakázka byla vyhlášena jinak, než jak schválila vláda. Vítězný uchazeč byl podle auditu zvýhodněn, protože nesplnil kvalifikační předpoklady. Také hodnocení nabídek prý bylo netransparentní a nepřezkoumatelné. Audit též kritizoval to, že náklady na každoroční servis monitorovací aplikace jsou dvojnásobné než samotné její pořízení.
Český auditní orgán proto v souladu s evropskými předpisy navrhl takzvané korekce. Jde o snížení evropského podílu na proplácení projektu, Česko tak může žádat a dostat méně peněz, než původně plánovalo. Auditoři navrhli u většiny zakázek týkajících se monitorovacího systému korekce 25 procent, u největší zakázky za 567 milionů korun dokonce korekci stoprocentní. To by znamenalo, že by všechny náklady šly pouze ze státního rozpočtu. Nicméně EK o těchto korekcích ještě nerozhodla. „Doporučila vyčkat na výsledek prověřování ze strany orgánů činných v trestním řízení,“ uvedl Wagenknecht.
Tendr na monitorovací systém byl v režii MMR, které ho i nadále spravuje. Ministryně Karla Šlechtová (za ANO) se proti auditu ministerstva financí už dříve důrazně ohradila, označila ho za neprofesionální a opřený o spekulace. Prohlásila, že kvůli auditu je ohroženo čerpání fondů v novém programovém období 2014 až 2020. Na konci dubna problém řešila i vláda, která rozhodla, že systém proplatí ze státního rozpočtu. Státní pokladna tak přijde o stovky milionů korun.
Dotace z EU
Jak to bylo z pohledu MMR
Šlechtová ale nevystupovala ani tak proti auditu jako takovému, i když, jak dříve uvedla, „nepochybuje o tom, že bylo výběrové řízení v pořádku“, ale proti tomu, jakým způsobem byla celá věc provedena. Auditoři z ministerstva financí pod vedením náměstka Lukáše Wagenknechta poslali MMR první verzi své zprávy a resort jim k tomu dal své připomínky. Do tohoto okamžiku šlo tedy o běžný postup. Následně mělo dojít podle Šlechtové ke společnému jednání, které se ale neuskutečnilo. Finance pak vypracovaly závěrečnou zprávu, kde je zohledněno pouze několik připomínek MMR (podle Šlechtové to ani nebyly ty nejdůležitější připomínky), a následně audit poslaly do Bruselu. Nutno dodat, že ke zprávě připojily ještě jednu složku – připomínky místního rozvoje k první verzi auditu. Na stole Evropské komise se tak sešly dva materiály.
Monitorovací systém evropských strukturálních a investičních fondů pro období 2014-2020, který nahrazuje nynější tři rozdílné systémy řízené třemi ministerstvy a centrální zastřešující systém, je pro čerpání peněz z fondů EU klíčový. Prostřednictvím něj budou řídící orgány jednotlivých operačních programů vyhlašovat výzvy k předkládání žádostí a přijímat konkrétní projekty.
Výběrové řízení na tvorbu systému, poskytování služeb a servisní podpory a rozvoj aplikace v roce 2013 vyhrála za 567 milionů korun firma Tesco SW. Systém MS2014+ by měl, byť po roce 2020 v omezené míře, fungovat do roku 2030. Provozovatel má zatím smlouvu na tři roky. O monitorovací systém se zajímá i protikorupční policie. Údajně reagovala právě na předběžné závěry auditu ministerstva financí.