EK potvrdila, že tendr na monitorovací systém provázely chyby

Praha - Evropská komise potvrdila závěry auditu monitorovacího systému evropských fondů MS2014+, podle nichž tendr na tento systém provázelo množství závažných chyb. Česku to napsala v dopise, jehož přijetí potvrdil první náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht. O sankcích Evropská komise zatím nerozhodla, chce počkat na konec policejního šetření.

Auditní orgán spadá pod ministerstvo financí, naopak za monitorovací systém je zodpovědné ministerstvo pro místní rozvoj. „Ministerstvo financí obdrželo informaci od Evropské komise, že došlo k přezkoumání předmětné zprávy o auditu. Evropská komise vzala na vědomí charakterizovaná porušení v oblasti veřejných zakázek a finančního řízení, ke zjištěním neuplatnila žádné výhrady a nepožaduje uplatnění žádných dodatečných auditních postupů,“ oznámil Wagenknecht. O existenci dopisu dnes informoval server echo24.cz.  

Auditoři v závěrečné zprávě poslané do Bruselu mimo jiné tvrdí, že zakázka byla vyhlášena jinak, než jak schválila vláda. Vítězný uchazeč byl podle auditu zvýhodněn, protože nesplnil kvalifikační předpoklady. Také hodnocení nabídek prý bylo netransparentní a nepřezkoumatelné. Audit též kritizoval to, že náklady na každoroční servis monitorovací aplikace jsou dvojnásobné než samotné její pořízení.

Český auditní orgán proto v souladu s evropskými předpisy navrhl takzvané korekce. Jde o snížení evropského podílu na proplácení projektu, Česko tak může žádat a dostat méně peněz, než původně plánovalo. Auditoři navrhli u většiny zakázek týkajících se monitorovacího systému korekce 25 procent, u největší zakázky za 567 milionů korun dokonce korekci stoprocentní. To by znamenalo, že by všechny náklady šly pouze ze státního rozpočtu. Nicméně EK o těchto korekcích ještě nerozhodla. „Doporučila vyčkat na výsledek prověřování ze strany orgánů činných v trestním řízení,“ uvedl Wagenknecht.

Tendr na monitorovací systém byl v režii MMR, které ho i nadále spravuje. Ministryně Karla Šlechtová (za ANO) se proti auditu ministerstva financí už dříve důrazně ohradila, označila ho za neprofesionální a opřený o spekulace. Prohlásila, že kvůli auditu je ohroženo čerpání fondů v novém programovém období 2014 až 2020. Na konci dubna problém řešila i vláda, která rozhodla, že systém proplatí ze státního rozpočtu. Státní pokladna tak přijde o stovky milionů korun. 

Dotace z EU
Zdroj: Matthias Stolt/ČTK/Picture Alliance

Jak to bylo z pohledu MMR

Šlechtová ale nevystupovala ani tak proti auditu jako takovému, i když, jak dříve uvedla, „nepochybuje o tom, že bylo výběrové řízení v pořádku“, ale proti tomu, jakým způsobem byla celá věc provedena. Auditoři z ministerstva financí pod vedením náměstka Lukáše Wagenknechta poslali MMR první verzi své zprávy a resort jim k tomu dal své připomínky. Do tohoto okamžiku šlo tedy o běžný postup. Následně mělo dojít podle Šlechtové ke společnému jednání, které se ale neuskutečnilo. Finance pak vypracovaly závěrečnou zprávu, kde je zohledněno pouze několik připomínek MMR (podle Šlechtové to ani nebyly ty nejdůležitější připomínky), a následně audit poslaly do Bruselu. Nutno dodat, že ke zprávě připojily ještě jednu složku – připomínky místního rozvoje k první verzi auditu. Na stole Evropské komise se tak sešly dva materiály.

Monitorovací systém evropských strukturálních a investičních fondů pro období 2014-2020, který nahrazuje nynější tři rozdílné systémy řízené třemi ministerstvy a centrální zastřešující systém, je pro čerpání peněz z fondů EU klíčový. Prostřednictvím něj budou řídící orgány jednotlivých operačních programů vyhlašovat výzvy k předkládání žádostí a přijímat konkrétní projekty.

Výběrové řízení na tvorbu systému, poskytování služeb a servisní podpory a rozvoj aplikace v roce 2013 vyhrála za 567 milionů korun firma Tesco SW. Systém MS2014+ by měl, byť po roce 2020 v omezené míře, fungovat do roku 2030. Provozovatel má zatím smlouvu na tři roky. O monitorovací systém se zajímá i protikorupční policie. Údajně reagovala právě na předběžné závěry auditu ministerstva financí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vlček: Podařilo se dojednat pětinové zapojení českých firem do dostavby Dukovan

Podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) se podařilo dojednat zhruba dvacetiprocentní zapojení českých firem do dostavby Dukovan. Řekl to v rozhovoru pro Týden v politice. Vláda ještě před podpisem smlouvy požaduje minimálně třicetiprocentní zapojení. Zástupci opozice tvrdí, že kabinet se má soustředit zejména na druh prací, nikoli jen na podíl. Vlček věří, že kontrakt na dostavbu Dukovan by měl být podepsaný na konci března.
před 16 hhodinami

Řecko, Turecko či Egypt. Předprodeje letních zájezdů vrcholí

Sezona prodejů takzvaných first minute zájezdů na léto vrcholí. Cestovní kanceláře je nabízí obvykle maximálně do konce března. Pro zájemce to většinou znamená nižší cenu oproti nákupu v sezoně a také větší nabídku služeb. Nejprodávanější destinace se nemění – Řecko, Turecko, Španělsko, Bulharsko nebo Egypt. Díky větší chuti Čechů utrácet a také zvyšujícím se reálným mzdám se ale zvyšuje standard, který na svých dovolených požadují. Jednoznačně třeba vítězí letecká doprava oproti té autobusové. A tuzemští klienti chtějí třeba také lepší pokoje nebo víc služeb přímo v destinacích.
včera v 07:30

Tuzemským cukrovarům se nedaří

Cukrovary ohrožuje levný dovoz ze třetích zemí, klesající cena je vidět i v obchodech, kam míří sedmdesát procent české výroby. Cukrovary v Česku říkají, že importu ze zahraničí nemohou konkurovat. Ztrácejí odbyt a nevylučují omezování výroby, negativně to dopadá i na možnosti investic. Česká republika i přesto dále patří mezi cukrovarnické velmoci.
7. 3. 2025

Česká armáda má dál posilovat, opozice má výhrady

Česká armáda by měla dál posilovat – ve výzbroji i personálu. Vláda chce, aby výdaje na obranu v následujících letech rostly tak, aby do roku 2030 dosáhly tří procent HDP. Podle prezidenta, tedy vrchního velitele ozbrojených sil, nejde jen o konkrétní číslo, ale o celkovou připravenost společnosti. A také o vůli lidí se do obrany země zapojit.
7. 3. 2025

Hosté Událostí, komentářů řešili, zda se lze dohodnout na obranných výdajích

Hosté Událostí, komentářů řešili, zda může být Česko jednotné v otázkách obranných výdajů. Hovořili o tom bývalí premiéři Mirek Topolánek a Vladimír Špidla (SOCDEM), bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL), bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský a bývalá místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr.). Vláda ve středu rozhodla o postupném navýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030.
6. 3. 2025

Muž podle policie vylákal z lidí stovky milionů korun slibem výhodného zhodnocení

Policie obvinila z podvodu člověka, který sliboval výhodné zhodnocení vkladů. Případ se týká skupiny společností RP Invest, škoda má být ve stovkách milionů korun. Soud obviněného poslal do vazby, hrozí mu až deset let vězení. RP Invest potvrdil, že obviněným je majitel společnosti Roman Petr. Jeho zadržení označuje za překvapivé.
6. 3. 2025Aktualizováno6. 3. 2025

Vláda chce odložit změnu financování nepedagogů na leden

Vláda se rozhodla odložit plánovaný začátek financování nepedagogických pracovníků obcemi a kraji z letošního září na leden 2026. Do konce roku bude platit školníky, uklízečky a kuchařky stát z rozpočtu, uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle něj o úpravě návrhu novely školského zákona v tomto smyslu rozhodl kabinet na základě diskuse „s klíčovými aktéry“.
6. 3. 2025Aktualizováno6. 3. 2025

Průměrná mzda loni vzrostla o 7,1 procenta, po dvou letech stoupla i reálně

Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta. Reálně se zvýšila také za čtvrté čtvrtletí, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
6. 3. 2025Aktualizováno6. 3. 2025
Načítání...