EK potvrdila, že tendr na monitorovací systém provázely chyby

Praha - Evropská komise potvrdila závěry auditu monitorovacího systému evropských fondů MS2014+, podle nichž tendr na tento systém provázelo množství závažných chyb. Česku to napsala v dopise, jehož přijetí potvrdil první náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht. O sankcích Evropská komise zatím nerozhodla, chce počkat na konec policejního šetření.

Auditní orgán spadá pod ministerstvo financí, naopak za monitorovací systém je zodpovědné ministerstvo pro místní rozvoj. „Ministerstvo financí obdrželo informaci od Evropské komise, že došlo k přezkoumání předmětné zprávy o auditu. Evropská komise vzala na vědomí charakterizovaná porušení v oblasti veřejných zakázek a finančního řízení, ke zjištěním neuplatnila žádné výhrady a nepožaduje uplatnění žádných dodatečných auditních postupů,“ oznámil Wagenknecht. O existenci dopisu dnes informoval server echo24.cz.  

Auditoři v závěrečné zprávě poslané do Bruselu mimo jiné tvrdí, že zakázka byla vyhlášena jinak, než jak schválila vláda. Vítězný uchazeč byl podle auditu zvýhodněn, protože nesplnil kvalifikační předpoklady. Také hodnocení nabídek prý bylo netransparentní a nepřezkoumatelné. Audit též kritizoval to, že náklady na každoroční servis monitorovací aplikace jsou dvojnásobné než samotné její pořízení.

Český auditní orgán proto v souladu s evropskými předpisy navrhl takzvané korekce. Jde o snížení evropského podílu na proplácení projektu, Česko tak může žádat a dostat méně peněz, než původně plánovalo. Auditoři navrhli u většiny zakázek týkajících se monitorovacího systému korekce 25 procent, u největší zakázky za 567 milionů korun dokonce korekci stoprocentní. To by znamenalo, že by všechny náklady šly pouze ze státního rozpočtu. Nicméně EK o těchto korekcích ještě nerozhodla. „Doporučila vyčkat na výsledek prověřování ze strany orgánů činných v trestním řízení,“ uvedl Wagenknecht.

Tendr na monitorovací systém byl v režii MMR, které ho i nadále spravuje. Ministryně Karla Šlechtová (za ANO) se proti auditu ministerstva financí už dříve důrazně ohradila, označila ho za neprofesionální a opřený o spekulace. Prohlásila, že kvůli auditu je ohroženo čerpání fondů v novém programovém období 2014 až 2020. Na konci dubna problém řešila i vláda, která rozhodla, že systém proplatí ze státního rozpočtu. Státní pokladna tak přijde o stovky milionů korun. 

Dotace z EU
Zdroj: Matthias Stolt/ČTK/Picture Alliance

Jak to bylo z pohledu MMR

Šlechtová ale nevystupovala ani tak proti auditu jako takovému, i když, jak dříve uvedla, „nepochybuje o tom, že bylo výběrové řízení v pořádku“, ale proti tomu, jakým způsobem byla celá věc provedena. Auditoři z ministerstva financí pod vedením náměstka Lukáše Wagenknechta poslali MMR první verzi své zprávy a resort jim k tomu dal své připomínky. Do tohoto okamžiku šlo tedy o běžný postup. Následně mělo dojít podle Šlechtové ke společnému jednání, které se ale neuskutečnilo. Finance pak vypracovaly závěrečnou zprávu, kde je zohledněno pouze několik připomínek MMR (podle Šlechtové to ani nebyly ty nejdůležitější připomínky), a následně audit poslaly do Bruselu. Nutno dodat, že ke zprávě připojily ještě jednu složku – připomínky místního rozvoje k první verzi auditu. Na stole Evropské komise se tak sešly dva materiály.

Monitorovací systém evropských strukturálních a investičních fondů pro období 2014-2020, který nahrazuje nynější tři rozdílné systémy řízené třemi ministerstvy a centrální zastřešující systém, je pro čerpání peněz z fondů EU klíčový. Prostřednictvím něj budou řídící orgány jednotlivých operačních programů vyhlašovat výzvy k předkládání žádostí a přijímat konkrétní projekty.

Výběrové řízení na tvorbu systému, poskytování služeb a servisní podpory a rozvoj aplikace v roce 2013 vyhrála za 567 milionů korun firma Tesco SW. Systém MS2014+ by měl, byť po roce 2020 v omezené míře, fungovat do roku 2030. Provozovatel má zatím smlouvu na tři roky. O monitorovací systém se zajímá i protikorupční policie. Údajně reagovala právě na předběžné závěry auditu ministerstva financí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Návrh evropského rozpočtu vzbuzuje na české politické scéně otázky

Evropská komise představila návrh, jak vybrat a rozdělit peníze v rozpočtovém období mezi lety 2028 a 2034. Zásadní navýšení prostředků plánuje v oblasti obrany, dekarbonizace nebo digitalizace. Členské státy chtějí, aby se Brusel zapojil do posilování obrany nebo konkurenceschopnosti. Česká politická scéna reaguje různě. Někteří oslovení politici oceňují závazek posilovat obranyschopnost, další hovoří o nutnosti hledat úspory.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Musíme zůstat nekompromisní, říká o sankcích proti Rusku Lipavský

„Osmnáctý sankční balík potřebujeme. Je potřeba odblokovat slovenský postoj,“ komentoval vývoj kolem schvalování dalšího unijního balíku protiruských sankcí, které blokuje Bratislava, v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Zároveň podotkl, že věří tomu, že Evropská komise bude schopna domluvit se Spojenými státy výhodnou obchodní dohodu.
před 13 hhodinami

Čínské firmy pomáhají Rusku vyrábět útočné drony, ukazují dle Bloombergu dokumenty

Čínští dodavatelé hrají zásadní roli v ruské válce proti Ukrajině. Podle agentury Bloomberg to potvrzují interní zprávy jednoho z ruských dodavatelů dronů pro tamní armádu, jehož stroje plné čínských komponentů útočí na Ukrajinu. Dokumenty podle Bloombergu ukazují, jak se citlivé technologie dostávají z Číny do Ruska, i když vláda v Pekingu tvrdí, že je nedodává ani jedné straně, a jak dochází k obcházení sankcí.
před 17 hhodinami

Kupka a Kolovratník debatovali o budoucnosti vysokorychlostní železnice

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO) diskutovali v pořadu Události, komentáře o budoucnosti vysokorychlostní železnice. Shodli se na jejím strategickém významu, lišili se však v pohledu na způsob financování. Kupka prosazuje větší ambice, zapojení soukromých investic a evropské podpory. Kolovratník naopak varoval před růstem státního dluhu.
před 20 hhodinami

Investory už nechávají Trumpovy hrozby cly chladnými

Americké i evropské akcie posilují. Děje se tak navzdory zprávám o clech pro EU a další státy, které přicházejí ze Spojených států. V dubnu, kdy začal prezident USA Donald Trump plošná cla zavádět, přitom trhy reagovaly prudkými ztrátami. Podle analytiků to vypadá, že si investoři na Trumpovy výroky zvykli a počítají s tím, že se jeho rozhodnutí ještě změní. Investiční bankéř Ondřej Jonáš míní, že současná situace může ovlivnit jednotlivé akcie vybraných firem – záleží ale na jejich velikosti, obratu i oboru, ve kterém se pohybují.
včera v 06:00

Platebních terminálů v Česku přibývá

V Česku přibývá platebních terminálů, za poslední tři roky se jejich počet zvýšil zhruba o desetinu. Na tisíc obyvatel jich připadá třicet. Evropský průměr je přitom dvaatřicet, nejlépe jsou vybavené země na jihu kontinentu, především kvůli turistickému ruchu. Češi mají o bezhotovostní platby zájem, oblíbené jsou především mezi mladou generací. Obchodníci nevyužívají jen klasické terminály, roste i počet těch v mobilu a přibývá i plateb přes QR kód. Bezhotovostní platby tvoří v tuzemsku skoro tři pětiny všech transakcí.
15. 7. 2025Aktualizováno15. 7. 2025

Objem hypoték v červnu stoupl

Banky a stavební spořitelny v tuzemsku poskytly v červnu hypotéky za 37,5 miliardy korun, což je proti květnu nárůst o devět procent. Nové úvěry bez refinancování vzrostly o sedm procent na 29,4 miliardy. Úrokové sazby nových úvěrů v červnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,6 na 4,56 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
15. 7. 2025Aktualizováno15. 7. 2025

Z Trumpových výhrůžek málokterá dopadla, říká ekonom Bartoň

Prezident USA Donald Trump v pondělí varoval Rusko, že pokud do padesáti dnů nebude uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou, přijdou velmi vysoká cla. Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka by opatření mohlo představovat „silný kalibr“, pokud by skutečně platila sekundární cla na obchodní partnery Moskvy ve výši stovek procent. Podle datového ekonoma Anglo-American University v Praze Petra Bartoně však „zatím z těch jeho (Trumpových) výhrůžek málokterá dopadla“. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.
14. 7. 2025
Načítání...