Praha – „Ministerstvo financí na to jakýmsi způsobem zapomnělo. Já myslím, že je potřeba tu věc dotáhnout do konce,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy, které si kabinet stanovil v programovém prohlášení. Šéf rezortu Andrej Babiš (ANO) ale argumentuje tím, že má momentálně jiné priority.
Už je to rok a čtvrt, kdy se Babiš postavil do čela ministerstva financí a na zrušení superhrubé mzdy stále nedošla řeč. „Teď supehrubá mzda určitě není na stole. Já potřebuju dořešit rozpočet, potřebuju dořešit hlavně evidenci tržeb a potřebuju prosadit zákony, abych vybral daně,“ uvedl Babiš.
Slib při podpisu koaliční smlouvy zněl přitom jasně: „Koalice zruší koncept superhrubé mzdy a solidární přirážky zavedením druhé sazby daně z příjmů fyzických osob. Tato sazba daně bude stanovena tak, aby byl rozpočtový dopad zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky neutrální (tj. nedojde ke zvýšení daňového zatížení fyzických osob).“
- "Koaliční smlouva by se měla plnit, když jsme ji jednou podepsali a na ministerstvu financí holt musejí makat," uvedl vicepremiér a místopředseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Jak se počítá superhrubá mzda?
Zaměstnanec, jehož hrubá mzda činí 25 tisíc korun, dnes platí 15procentní daň ne z této hrubé mzdy, ale ze sumy, která je o třetinu vyšší – patnáctiprocentní daň, kterou platí se vypočítává z částky 33 500 korun. Háček je totiž v tom, že platí i daň z pojistného, které za něj odvádí zaměstnavatel. Tím se ale daň vyšplhá na více než 20,1 procenta z hrubé mzdy. Pokud by tedy vláda nechtěla snižovat nebo zvyšovat daně, pak by jí buď vyšla sazba daně s desetinnou čárkou, nebo by musela změnit i slevy na dani.
Sociální demokraté chtějí zrušením superhrubé mzdy smést ze stolu další z rozhodnutí předchozích pravicových vlád. Podobně tomu bylo například u poplatků ve zdravotnictví nebo u druhého důchodového pilíře. „Je to jakýsi relikt, který tady zůstal po Topolánkově vládě a myslím, že by bylo dobře, abychom se vrátili ke standardnímu způsobu zdanění,“ vysvětluje Sobotka.
Pravicová opozice nicméně považuje zrušení zdaňování ze superhrubé mzdy, které by ale zároveň neměnilo reálné daně, za zbytečné. „Pokud stát změní pravidla, ale výsledek bude jedna velká nula, tak pro stát to bude nula, ale pro podnikatelské prostředí to zase bude nová zátěž,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. „Byl to efektivní první krok k tomu, aby veškeré náklady ze mzdy byly plně na straně zaměstnance. Aby si zaměstnanec opravdu uvědomoval hodnotu pracovního místa,“ dodává 1. místopředseda TOP 09 a bývalý ministr financí právě v pravicových vládách Miroslav Kalousek.
Naopak KSČM měla zrušení superhrubé mzdy ve svém volebním programu. Podle svého místopředsedy Jiřího Dolejše tedy nejsou komunisté proti. „Je potřeba dodat, že úplně neutrální není. Tehdy, když zvítězila rovná daň nad daní progresivní, tak se v praxi ukázalo, že toto opatření bylo pro nízkopříjmové skupiny snižující tedy degresivní. Kdybychom se vrátili na původní sazby kolem 19 procent z dnešních 15, a to tak že nikoliv ze superhrubé, ale z hrubé mzdy, tak na tom vydělají právě ty nízkopříjmové skupiny, a to není zanedbatelné,“ dodává ekonomický expert strany Dolejš.
Lidí se zrušení superhrubé mzdy nedočkají dříve než v příštím roce. Vláda by se jí měla totiž podle plánu ministerstva financí zabývat až na konci tohoto roku.
