Deutsche Bank zaplatí za manipulaci s úroky 2,5 miliardy dolarů

Washington – Největší německá bankovní skupina Deutsche Bank zaplatí úřadům ve Spojených státech a Británii rekordních 2,5 miliardy dolarů (téměř 64 miliard Kč) za urovnání obvinění z manipulace s klíčovými úrokovými sazbami. Oznámilo to dnes Oddělení finančních služeb (DFS) státu New York. Banka rovněž musí propustit sedm zaměstnanců, kteří se na těchto manipulacích podíleli.

4 minuty
Za machinace zaplatí Deutsche Bank miliardy
Zdroj: ČT24

Deutsche Bank v rámci dohody o urovnání přiznala, že její zaměstnanci manipulovali s klíčovou londýnskou úrokovou sazbou LIBOR a jejími obdobami EURIBOR a TIBOR. Pokuty za manipulace s úrokovými sazbami již dostala i řada dalších bank.

Nejvíce peněz doposud musela zaplatit švýcarská banka UBS, které úřady v USA, Británii a Švýcarsku vyměřily pokutu ve výši 1,5 miliardy dolarů.

Americké úřady od Deutsche Bank obdrží 2,175 miliardy dolarů (přes 55 miliard
Kč), zatímco britské úřady získají 227 milionů liber (téměř devět miliard Kč). Celkový objem pokut vyměřených bankám za manipulace s úrokovými sazbami tak nyní přesahuje 8,5 miliardy dolarů.

Britský finanční úřad FCA uvedl, že na manipulacích se v Deutsche Bank podílelo nejméně 29 lidí, včetně manažerů a obchodníků. Podle agentury Bloomberg banka v rámci dohody o urovnání musí propustit šest zaměstnanců v Londýně a jednoho ve Frankfurtu nad Mohanem.

  • „Pro Deutsche Bank pokuta nepředstavuje nějaký zásadní problém. Vyšetřování trvalo delší dobu, bylo tady několik precedentních rozhodnutí, některé se týkaly jiných bank, takže se s nějakou pokutou počítalo,“ komentuje portfolio manažer Pioneer Investments Petr Zajíc.

Podle portfolio manažera Pioneer Investments Petra Zajíce již pověst banky, respektive šesti bank, které jsou v tomto skandálu namočeny, utrpěla, takže tohle vyústění do podoby konkrétní pokuty už na tom nic nezmění.

Jak se manipuluje s klíčovými úrokovými sazbami

Klíčové úrokové sazby bývají nastavované tak, že své úrokové sazby poskytne do sytému několik dodavatelů a ten je pak automaticky počítá. „A tím, že nejen Deutsche Bank, ale i ostatní banky měly své zájmy, které upřednostňovaly před zájmy ostatních klientů, s těmi úrokovými sazbami manipulovaly směrem, který jim vyhovoval. Díky tomu snižovaly průměrnou úroveň, což se pak mohlo projevit v některých cenách hypoték, spotřebitelských úvěrů a dalších instrumentů, které jsou navázány na výši úrokových sazeb,“ vysvětluje portfolio manažer Pioneer Investments Petr Zajíc.

Londýnská mezibankovní nabízená sazba (LIBOR) je globálně využívanou sazbou, od níž se odvozují úroky pro značné množství soukromých i veřejných transakcí. Dříve ji denně vytvářela Britská bankovní asociace na základě informací, které obdržela od bank. V důsledku skandálu kolem manipulací však loni agenda související s tvorbou sazby přešla na burzovní společnost NYSE Euronext.

Česká kauza kolem sazby PRIBOR

V Česku se stále prověřují detaily kauzy kolem úrokové sazby PRIBOR. Vše začalo zhruba před dvěmi týdny dopisem, ve kterém náměstek ministra financí za ČSSD Martin Pros jménem resortu požádal Českou národní banku, aby prověřila podezření na manipulaci s pražskou mezibankovní sazbou PRIBOR. ČNB odpověděla, že o podezřeních nemá žádné informace, a požádala Prose, aby blíže vysvětlil, o co svá tvrzení opírá, a také je konkrétně doložil.  „Dopis obsahuje pouze domněnky, které jsou postaveny na neznalostech. Nejsou tam žádné relevantní údaje. To, co je v dopise napsáno, je opřeno o jeden novinový článek,“ konstatoval rozhořčeně viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík v Otázkách Václava Moravce.

Zmíněný článek vyšel na konci března v Hospodářských novinách. „Srovnává vývoj u nás a na eurotrhu. Tyto dva trhy jsou nesrovnatelné, protože my stahujeme likviditu z trhu, zatímco na eurovém trhu se likvidita dodává,“ vysvětlil Tomšík. Deník v textu rovněž tvrdí, že výše sazby PRIBOR neodpovídá tržním podmínkám a je příliš vzdálená od sazeb ČNB. Podle Tomšíka to ale není pravda – rozdíl mezi oběma sazbami se prý dlouhodobě snižuje. Pros na svou obhajobu následně uvedl, že vycházel z veřejných informací a srovnání dat zveřejněných ČNB a že nikoho neobviňuje. „Jenom jsem podal podnět, aby ČNB vykonávala svoji úlohu - účinný a objektivní výkon dohledu,“ uvedl.

Deutsche Bank je největší bankou v Německu. Firma loni více než zdvojnásobila zisk na 1,691 miliardy eur (46 miliard Kč) z 681 milionů eur v předchozím roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 1 mminutou

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...