Deutsche Bank zaplatí za manipulaci s úroky 2,5 miliardy dolarů

Washington – Největší německá bankovní skupina Deutsche Bank zaplatí úřadům ve Spojených státech a Británii rekordních 2,5 miliardy dolarů (téměř 64 miliard Kč) za urovnání obvinění z manipulace s klíčovými úrokovými sazbami. Oznámilo to dnes Oddělení finančních služeb (DFS) státu New York. Banka rovněž musí propustit sedm zaměstnanců, kteří se na těchto manipulacích podíleli.

Nahrávám video

Deutsche Bank v rámci dohody o urovnání přiznala, že její zaměstnanci manipulovali s klíčovou londýnskou úrokovou sazbou LIBOR a jejími obdobami EURIBOR a TIBOR. Pokuty za manipulace s úrokovými sazbami již dostala i řada dalších bank.

Nejvíce peněz doposud musela zaplatit švýcarská banka UBS, které úřady v USA, Británii a Švýcarsku vyměřily pokutu ve výši 1,5 miliardy dolarů.

Americké úřady od Deutsche Bank obdrží 2,175 miliardy dolarů (přes 55 miliard
Kč), zatímco britské úřady získají 227 milionů liber (téměř devět miliard Kč). Celkový objem pokut vyměřených bankám za manipulace s úrokovými sazbami tak nyní přesahuje 8,5 miliardy dolarů.

Britský finanční úřad FCA uvedl, že na manipulacích se v Deutsche Bank podílelo nejméně 29 lidí, včetně manažerů a obchodníků. Podle agentury Bloomberg banka v rámci dohody o urovnání musí propustit šest zaměstnanců v Londýně a jednoho ve Frankfurtu nad Mohanem.

  • „Pro Deutsche Bank pokuta nepředstavuje nějaký zásadní problém. Vyšetřování trvalo delší dobu, bylo tady několik precedentních rozhodnutí, některé se týkaly jiných bank, takže se s nějakou pokutou počítalo,“ komentuje portfolio manažer Pioneer Investments Petr Zajíc.

Podle portfolio manažera Pioneer Investments Petra Zajíce již pověst banky, respektive šesti bank, které jsou v tomto skandálu namočeny, utrpěla, takže tohle vyústění do podoby konkrétní pokuty už na tom nic nezmění.

Jak se manipuluje s klíčovými úrokovými sazbami

Klíčové úrokové sazby bývají nastavované tak, že své úrokové sazby poskytne do sytému několik dodavatelů a ten je pak automaticky počítá. „A tím, že nejen Deutsche Bank, ale i ostatní banky měly své zájmy, které upřednostňovaly před zájmy ostatních klientů, s těmi úrokovými sazbami manipulovaly směrem, který jim vyhovoval. Díky tomu snižovaly průměrnou úroveň, což se pak mohlo projevit v některých cenách hypoték, spotřebitelských úvěrů a dalších instrumentů, které jsou navázány na výši úrokových sazeb,“ vysvětluje portfolio manažer Pioneer Investments Petr Zajíc.

Londýnská mezibankovní nabízená sazba (LIBOR) je globálně využívanou sazbou, od níž se odvozují úroky pro značné množství soukromých i veřejných transakcí. Dříve ji denně vytvářela Britská bankovní asociace na základě informací, které obdržela od bank. V důsledku skandálu kolem manipulací však loni agenda související s tvorbou sazby přešla na burzovní společnost NYSE Euronext.

Česká kauza kolem sazby PRIBOR

V Česku se stále prověřují detaily kauzy kolem úrokové sazby PRIBOR. Vše začalo zhruba před dvěmi týdny dopisem, ve kterém náměstek ministra financí za ČSSD Martin Pros jménem resortu požádal Českou národní banku, aby prověřila podezření na manipulaci s pražskou mezibankovní sazbou PRIBOR. ČNB odpověděla, že o podezřeních nemá žádné informace, a požádala Prose, aby blíže vysvětlil, o co svá tvrzení opírá, a také je konkrétně doložil.  „Dopis obsahuje pouze domněnky, které jsou postaveny na neznalostech. Nejsou tam žádné relevantní údaje. To, co je v dopise napsáno, je opřeno o jeden novinový článek,“ konstatoval rozhořčeně viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík v Otázkách Václava Moravce.

Zmíněný článek vyšel na konci března v Hospodářských novinách. „Srovnává vývoj u nás a na eurotrhu. Tyto dva trhy jsou nesrovnatelné, protože my stahujeme likviditu z trhu, zatímco na eurovém trhu se likvidita dodává,“ vysvětlil Tomšík. Deník v textu rovněž tvrdí, že výše sazby PRIBOR neodpovídá tržním podmínkám a je příliš vzdálená od sazeb ČNB. Podle Tomšíka to ale není pravda – rozdíl mezi oběma sazbami se prý dlouhodobě snižuje. Pros na svou obhajobu následně uvedl, že vycházel z veřejných informací a srovnání dat zveřejněných ČNB a že nikoho neobviňuje. „Jenom jsem podal podnět, aby ČNB vykonávala svoji úlohu - účinný a objektivní výkon dohledu,“ uvedl.

Deutsche Bank je největší bankou v Německu. Firma loni více než zdvojnásobila zisk na 1,691 miliardy eur (46 miliard Kč) z 681 milionů eur v předchozím roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali financování obcí

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 6 mminutami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 19 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 21 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...