Praha – Medián českých platů, tedy hodnota přesně uprostřed mzdové škály, se loni zvýšil o 474 korun a Češi si tak podle něj přišli měsíčně na 21,6 tisíce korun. Průměrná mzda se vedle toho přehoupla přes 25,5 tisíce korun. V porovnání s rokem 1985 si tak Češi mohou s průměrnou mzdou v peněžence dovolit přibližně stejné množství bochníků chleba, ale skoro dvakrát víc zaplatí například za jízdenky na městskou dopravu nebo plyn. Data dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Platy před třiceti lety a dnes? Chleba nás stojí pořád stejně
Statistici dnes upozornili na to, že od roku 2000 se v Česku průměrná mzda z původní částky 13 219 korun téměř zdvojnásobila. Ještě v roce 1989 ale činila 3170 korun. A ředitel statistiky trhu práce ČSÚ Dalibor Holý k tomu dodal, že zatímco v roce 1985 si Čech mohl z průměrné výplaty koupit například 365 kilogramů cukru nebo 73 kilogramů másla, v roce 2014 to bylo 1168 kilogramů cukru a 159 kilogramů másla. Naopak z průměrného platu roku 1985 si Češi mohli koupit více než dnes například jízdenek na městskou hromadnou dopravu, poslat více dopisů, koupit více vstupenek do kina nebo zaplatit více zemního plynu.
„O kolik chleba nebo praček si koupíte víc, samozřejmě závisí na výši vaší mzdy a ta je závislá na tom, jestli jste muž, nebo žena, kolik je vám let, jakou máte profesi a v neposlední řadě také, v jakém odvětví pracujete,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová a odkázala tak mimo jiné na údaje, ze kterých vyplynulo, že medián, tedy střední mzda, byla u mužů o 4098 korun vyšší než u žen. „Příčiny rozdílu mezi výdělky mužů a žen jsou podle mě především v předsudcích. Již od mládí jsou chlapci a dívky směřováni do jednotlivých oborů, u těch dívčích jsou samozřejmě nižší výdělky. A ještě větší předsudky jsou pak u péče o rodinu,“ uvedl Holý.
Dnes ženy začínají vydělávat jako muži, do té doby vlastně dělají zadarmo
Hlavní třídy klasifikace zaměstnání
Průměrné mzdy za celý loňský rok poskočily o 608 korun, což představuje reálný růst o dvě procenta. Čtyři z pěti zaměstnanců přitom loni pobírali plat v intervalu 12 tisíc až 42 tisíc korun hrubého měsíčně. „Nejvyšší mzdy jsou dlouhodobě v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, velice rychle je však dohání zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech. Mzdy zde dosahují dvojnásobku průměru ostatních odvětví,“ doplnila Erhartová. Z dlouhodobého výhledu by měly platy podle analytiků růst i nadále. Ekonomice se v současnosti daří, a tak by podniky měly být ochotnější přidávat svým zaměstnancům na mzdách.
Zásadní je i vzdělání
Platy v podnikatelské a veřejné sféře jsou na velmi podobné výši, rozdíl je ale jinde. „V podnikatelské sféře je řada pracovníků, kteří pobírají velmi nízké platy, a pak je tam řada těch, kteří mají plat v okolí mediánu nebo průměru. A nakonec je tam poměrně dost zaměstnanců, kteří mají plat výrazně vyšší, než je průměr, nebo opravdu hodně vysoký. Zatímco ve veřejné sféře není ten rozptyl tak výrazný, což je dáno i tím, jaké jsou vzdělanostní struktury v těchto sférách,“ uvedl analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta CZ. Odkazoval tak na data statistického úřadu, podle kterých jsou pracovníci v nepodnikatelské sféře obecně vzdělanější, bez maturity je jen každý pátý, a 30 % tvoří vysokoškoláci. Kdežto ve mzdové sféře je téměř polovina lidí bez maturity a vysokoškolské vzdělání má pouze jeden ze sedmi.
GALERIE
videogallery_524479
Ředitel Holý k tomu dodal, že podle statistik Eurostatu z roku 2012 jsou průměrné náklady na pracovní sílu za jednu odpracovanou hodinu v ČR nejvyšší z východoevropských ekonomik. V Česku byl náklad na odpracovanou hodinu necelých deset eur, průměr EU činil 24,2 eura. Nejlevnější pracovní síla je v Bulharsku (3,42 eura), nejdražší v Norsku (více než 57 eur). Přesto podle posledních informací je to právě český trh, který si vybrali němečtí investoři jako nejatraktivnější z celého regionu střední a východní Evropy. (čtěte více)
Kdo si polepšil od letošního ledna
Od 1. ledna 2015 narostly platy policistům a hasičům o dalších 1,5 procenta. Lékaři a ostatní zdravotníci si od stejného data polepšili o 5 procent. Na zvýšení platů si zdravotníci na rozdíl od ostatních státních zaměstnanců museli počkat kvůli úhradové vyhlášce, prostřednictvím které peníze do zdravotnictví proudí. Ta platí vždy od Nového roku.
O zhruba 3 procenta si od ledna polepšili také ústavní činitelé, a to díky narychlo přijatému zákonu (v Kč):
- poslanec + 1 700 na 57 600
- ministr + 3 200 na 109 800
- prezident + 5 500 na 191 800
Ještě výrazněji vzrostly platy soudcům (v Kč):
- soudce okresního soudu (4 roky praxe) + 5 700
- soudce krajského soudu (9 let praxe) + 8 200
- ústavní soudce + 13 500 na 146 400
- předseda Ústavního soudu + 18 900 na 206 000
Průměrná hrubá měsíční mzda v krajích – 4. čtvrtletí 2014