Nokia spolkne Alcatel-Lucent. Stane se jedničkou na trhu?

Paříž/Helsinky – Skoro 16 miliard eur, tolik v akciích zaplatí finský výrobce telekomunikačních zařízení Nokia za převzetí svého francouzského konkurenta Alcatel-Lucent. Obchod, který vyjde v přepočtu na 426 miliard korun, je největší akvizicí v historii Nokie a spojením obou podniků by dokonce mohl vzniknout největší světový dodavatel zařízení pro mobilní sítě.

Akcionáři Alcatelu dostanou podle dohody za každou svou akcii 0,55 akcie Nokie, ve sloučeném podniku budou mít tedy zhruba třetinový podíl. Firmy předpokládají, že transakce bude dokončena v první polovině příštího roku. Očekávají přitom, že spojení přinese úsporu provozních nákladů, která by v roce 2019 měla dosáhnout zhruba 900 milionů eur.

Agentura Bloomberg uvedla, že podle dat výzkumné společnosti IDS předstihne sloučená společnost v tržbách za infrastrukturu pro mobilní komunikaci své konkurenty Ericsson a Huawei Technologies. Agentura Reuters se ale na druhou stranu odvolává na údaje výzkumné společnost Bernstein Research, podle kterých bude sloučené skupině na trhu patřit až druhá příčka s podílem 35 procent. Jedničkou by měl podle těchto údajů zůstat švédský Ericsson s tržním podílem kolem 40 procent.

Nokia by díky spojení mohla upevnit svou pozici na čínském trhu a ve hře jsou také kontrakty s dvěma největšími americkými operátory - Verizon Communications Inc. a AT&T Inc. Rozšířit by se měla rovněž produktová nabídka společnosti, kdy by Nokia měla nově nabízet komplexnější balíčky, které budou obsahovat více funkcí. Nokia dnes rovněž potvrdila dřívější informace médií, že uvažuje o prodeji své divize HERE zabývající se mapovými službami. Analytici podle agentury Reuters odhadují hodnotu této divize až na 8,9 miliardy eur (243 miliard korun).

Prezident Hollande se s šéfy obou firem setkal už včera
Zdroj: Pool/ČTK/ABACA

Poté, co společnosti včera oznámily, že jsou v jednání o možném spojení, vyletěly akcie Alcatelu o 16 procent nahoru na 4,48 eura. Naopak akcie Nokie výrazně oslabily a společnost uzavírala v úterý na helsinské burze na 7,49 eura za akcii. Dnes se ale vše otočilo a akcie Nokie si krátce po zahájení obchodování připisovaly 3 procenta, zatímco akcie Alcatelu 11 procent ztrácely. Podle některých analytiků je totiž dnešní dohoda pro akcionáře Alcatelu méně atraktivní, než se předpokládalo.

Podívejte se, jak si vedou akcie firem Alcatel-Lucent a Nokia

Nokia loni v dubnu dokončila prodej divize mobilních telefonů společnosti Microsoft za 5,44 miliardy eur (téměř 150 miliard korun). Finská společnost byla od devadesátých let největším výrobcem mobilních telefonů na světě, z první příčky ji ale později sesadil jihokorejský konkurent Samsung Electronics.

Co se stane se zaměstnanci?

Nokia a Alcatel zaměstnávají dohromady přes 110 tisíc lidí, ale do poslední chvíle nebylo jasné, jestli všem těmto zaměstnancům práce zůstane. Protože když loni nastoupil do čela Nokie Rajeev Suri, avizoval, že během tří let sníží firma své stavy o více než 25 tisíc zaměstnanců a Francouzi se obávali, aby podobnou strategii neplánoval i pro Alcatel.

Důležitou roli v tomto ohledu ale sehraje francouzský stát, který dal jasně najevo, že bude pečlivě sledovat, co se po převzetí stane s asi 7 tisíci zaměstnanci Alcatelu ve Francii. Vláda totiž podmínila svou podporu akvizice právě zachováním pracovních míst. Suri by měl o jejich budoucnosti už tento týden podrobněji jednat s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. Už dnes ale Nokie uvedla, že propuštění nemá v plánu. Francouzský stát drží v Alcatelu menšinový podíl 3,25 procenta.

Společnost Alcatel-Lucent v říjnu 2013 oznámila, že během dvou let zruší zhruba 10 tisíc pracovních míst. Firma nyní podle agentury AFP zaměstnává 53 tisíc lidí, z toho téměř 8000 ve Francii, zatímco Nokia má kolem 55 tisíc pracovníků.

Alcatel ztratil od roku 2006, kdy se spojil s Lucentem, miliardy dolarů. „Před dvěma lety byl Alcatel-Lucent téměř v konkurzu. Pouze některá práva duševního vlastnictví mu pomohla získat od bank určité finance,“ prohlásil francouzský ministr financí Emmanuel Macron s odkazem na to, že Alcatelu v podstatě zbyla pouze práva na některé technologie a patenty. Přesto s příchodem nového šéfa Michela Combese do čela Alcatelu v roce 2013 nastal obrat k lepšímu. Díky nové strategii se mu podařilo snížit náklady a získat nové zakázky. 

Nokia

Společnost založil v roce 1865 finský důlní inženýr a podnikatel Fredrik Idestam; původně to byla papírna, která se nacházela nedaleko Tampere. O tři roky později si Idestam u města Nokia nedaleko Tampere otevřel druhou provozovnu a název města ho inspiroval k tomu, že v roce 1871 svou společnost pojmenoval Nokia. Později firma začala vyrábět také gumárenské výrobky, velkým hitem byly například galoše a pneumatiky, a kabely. Tyto tři divize se sloučily v roce 1967.

Do telekomunikací a elektroniky začala Nokia pronikat od 60. let minulého století. Poté se postupně zbavovala vedlejších aktivit a zaměřila se čistě na telekomunikace.

První mobily Nokia byly určeny do automobilů (Mobira Senator z roku 1982), v roce 1987 Nokia uvedla na trh první přenosný telefon Mobira Cityman pro analogovou síť NMT. Telefon vážil 800 gramů a ve své době stál v přepočtu kolem sto tisíc korun. Přezdívalo se mu Gorba, protože při jeho používání byl vyfocen sovětský vůdce Michail Gorbačov. Ve stejném roce se firma stala třetím největším výrobcem televizorů v Evropě. V roce 1992 uvedla Nokia na trh první masově vyráběný GSM telefon na světě Nokia 1011.

V roce 1998 Nokia oznámila 100 milionů vyrobených mobilních telefonů, a stala se tak největším výrobcem mobilních telefonů na světě. Na trhu mobilních telefonů postupně začala ztrácet, předstihl ji Samsung, a zaostávala také na trhu chytrých telefonů, který ovládly firmy Apple a Samsung.

Loni v dubnu firma dokončila prodej divize mobilních telefonů společnosti Microsoft za 5,44 miliardy eur (přes 150 miliard Kč).

Nyní se tři divize Nokie věnují telekomunikační infrastruktuře a službám (Nokia Networks), mapovým a lokalizačním službám (HERE) a technologickému vývoji a licencování (Nokia Technologies). Nokia je na tomto poli světovou trojkou po švédském Ericssonu a čínské Huawei Technologies. 

Nokia sídlí ve městě Espoo a ve 120 zemích světa zaměstnává asi 62 tisíc lidí. Po loňském odprodeji své divize mobilních telefonů zaznamenala nad očekávání hospodářsky úspěšný rok. Tržby činily přes 12 miliard eur, což bylo téměř stejně jako v roce 2013. Zisk byl 1,17 miliardy eur.

Alcatel-Lucent

Výrobce telekomunikačních sítí Alcatel-Lucent vznikl v roce 2006 spojením francouzského Alcatelu a americké společnosti Lucent.

Alcatel patřil v minulosti mezi největší francouzské konglomeráty a významné zaměstnavatele a zaměřoval se na levnější mobilní telefony.

Od spojení s Lucentem firma téměř každý rok vykázala ztrátu. Loňské tržby činily 13,2 miliardy eur (přibližně stejně jako v roce 2013). Třetinu tržeb vygenerovaly aktivity v oblasti bezdrátové komunikace. Ztráta se snížila na 34 milionů z 1,3 miliardy v roce 2013. Hlavním odbytištěm je Severní Amerika.

Společnost, která sídlí na předměstí Paříže v Boulogne-Billancourt, zaměstnává 52 600 lidí.

V poslední době firma prošla restrukturalizací. Podnik se musí vyrovnávat s rostoucí konkurencí výrobců z Asie (Huawei nebo ZTE). Současný výkonný ředitel Alcatel-Lucentu Michel Combes firmě naordinoval snížení nákladů i propouštění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
včera v 06:29

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánovčera v 03:24

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026
Načítání...