Praha – Dvě stovky největších českých nádraží by se měly dočkat oprav. Rekonstrukci budov vyčíslila správa železnic na 8,2 miliardy korun. Podle jejího náměstka Tomáše Drmoly by mohla česká nádraží vypadat do tří let jako ta v západní Evropě. Rekonstrukci největších českých nádraží ale tentokrát nestojí v cestě nedostatek peněz, ale zamrzlý převod budov mezi Českými drahami (ČD) a Správou železniční dopravní cesty (SŽDC).
Převod 1600 nádražních objektů mezi drahami a státem uvízl už před časem na mrtvém bodě. ČD si nemyslí, že by k převodu došlo ještě letos. Přitom SŽDC je podle Drmoly na vše připravená včetně vyčleněné částky na tuto transakci. Nicméně kolik by měla správa železnic za převod, jehož součástí je i 400 zaměstnanců drah, nakonec zaplatit, není jisté. Odhady se sice pohybují kolem 4 miliard, dráhy ale původně vyčíslily hodnotu majetku na dvojnásobek. ČD by mělo zůstat pouze několik důležitých stanic jako například pražské hlavní nebo Masarykovo nádraží.
Problém s převodem přitom nenastal přímo v Česku, ale na cestě mezi Prahou a Bruselem. Evropská komise totiž už přes rok zkoumá, zda by převod nebyl nedovolenou podporou ze strany státu. „To, co je rozhodující jak pro stanovisko komise, tak pro nás, je právě metoda ocenění toho majetku a o tom stále s komisí jednáme,“ říká mluvčí ministertsva dopravy Tomáš Neřold. Jeden takový převod ale už proběhl v roce 2008, kdy dráhy dostaly výměnou za část kolejí a pozemků od státu 12 miliard. Transakci už tehdy kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad i konkurence.
Dráhy opravy už nezaplatí, správa železnic ještě nemůže
Správě železnic by mělo po převodu připadnout 1600 objektů, z čehož je nádražních budov přibližně tisícovka. Polovina z nich je ale ve značně zchátralém stavu a rekonstrukci se tak nevyhne. Zhruba 40 objektů, například nádraží v Plzni, Sokolově, Bílině, v Berouně a ve Strakonicích, patří mezi nejvíce zdevastovaná nádraží, uvedl Drmola. Jejich stav se přitom zhoršoval úměrně s prodlužováním jednání o tom, kdo má v Česku nádraží vlastnit. ČD totiž do budov, které brzy nebudou jejich, dlouhodobě investovaly nezbytné minimum. I tak šlo ale o stovky milionů korun ročně.
První vlna, jak SŽDC opravy 200 vybraných nádraží označuje, by měla být rozsahem největší akcí svého druhu, přestože další opravy nádražních budov budou pokračovat i poté. Vybraná nádraží podle odhadů správy využívají čtyři pětiny cestujících na železnici, oprava budov by se tak měla na kvalitě cestování výrazně projevit, dodal Drmola.
Převod nádraží na správu železnic považují dráhy za předpoklad pro chystané otevření trhu dotovaných železničních tratí soukromým společnostem. Výhodou SŽDC jako státní příspěvkové organizace je možnost žádat na jejich opravy vyšší podíl dotací z Evropské unie. Zatímco ČD, které jsou státem vlastněnou firmou, mohou požadovat evropské spolufinancování do 40 procent, SŽDC může z evropských dotací zaplatit až 85 procent všech nákladů, dodal Drmola.
Jančura: Převod by měl být bezúplatný
Mezi největší kritiky převodu nádraží patří brněnský podnikatel a majitel Student Agency Radim Jančura. „Položme si otázku - Koupil byste si sám zhruba tisícovku nádraží, jejichž příjmy nepokryjí ani základní náklady na provoz, čili cena těchto nádraží je něco blížící se nule,“ říká.
Jančura požaduje, aby stát nádražní budovy převedl z ČD na správu železnic bezúplatně, nebo aby ČD od ostatních železničních společností za použití stanic vybíraly poplatek. S tím ale počítá i varianta převodu stanic na SŽDC, která by pak tyto peníze vybírala od ČD i od konkurence.
