Ázerbájdžánský plyn v evropských sporácích? Za čtyři roky

Kars (Turecko) - Transanatolian Natural Gas Pipeline (TANAP), tak se jmenuje plynovod, kterým bude na hranice Evropské unie proudit ázerbájdžánský plyn. Jeho výstavbu dnes u města Kars na severovýchodě Turecka slavnostně zahájili prezidenti Turecka, Ázerbájdžánu a Gruzie. První plyn by měl touto cestou dorazit do Evropy za čtyři roky.

TANAP bude v budoucnu navazovat na plynovod Trans-Adriatic Pipeline (TAP), jehož prostřednictvím získají země EU přes Řecko, Albánii a Itálii další zdroj, který jim pomůže snížit závislost na ruském plynu. Nový plynovod bude převádět plyn z obrovského kaspického pole Šach Deniz II a bude vést trasou dlouhou asi 1840 kilometrů přes Gruzii a Turecko až na turecké hranice s Bulharskem a Řeckem.

  • Stavba plynovodu by měla být hotova do roku 2018 a v následujícím roce by jím měl začít proudit plyn v počátečním objemu 16 miliard krychlových metrů. TANAP má do roku 2023 zvýšit přepravní kapacitu na 23 miliard kubíků. V roce 2026 má jeho kapacita dosáhnout 31 miliard krychlových metrů.
Těžba zemního plynu
Zdroj: ISIFA/EPA/Stefan Sauer

Celkové náklady na rozvoj pole Šach Deniz II a výstavbu obou plynovodů se odhadují na 35 miliard dolarů (přes 900 miliard korun), z toho TANAP by měl stát kolem deseti miliard dolarů. Většinovým podílníkem v TANAP je ázerbájdžánská státní ropná společnost SOCAR s 58 procenty, 30 procent vlastní turecký státní podnik Botas a 12 procent má britská ropná společnost BP.

Na projektu Šach Deniz se podílí SOCAR, BP, norský Statoil, ruský Lukoil a turecká TPAO. Pole Šach Deniz I těží plyn od roku 2006 ročním tempem kolem deseti miliard krychlových metrů. Pro zásobování Evropy plynem je důležitá fáze Šach Deniz II, která by měla od roku 2019 zajišťovat celkem 16 miliard kubíků plynu ročně, z toho deset miliard pro Evropu a zbytek pro Turecko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 20 mminutami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
před 14 hhodinami

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
před 20 hhodinami

Tržby ve službách loni meziročně stouply o 1,8 procenta

Tržby ve službách v Česku loni meziročně reálně vzrostly o 1,8 procenta. Zpomalily tak růst, v roce 2024 totiž stouply podle revidovaných údajů o 2,3 procenta. Tržby minulý rok neklesly v žádném ze sledovaných odvětví služeb, nejvíce k růstu přispěly profesní, vědecké a technické činnosti. Vyplývá to z údajů, které na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
včera v 10:08

Studenti vyvinuli aplikaci na vyhledávání brigád

Gymnazisté z Humpolce spouští novou aplikaci na brigády – studenti si mohou snáz najít přivýdělek a firmy zase potřebné síly. Prototyp je hotový a na Vysočině právě začíná testování mezi středoškoláky.
včera v 07:30

Opoziční demokraté požadují vyšetření obchodů Trumpovy rodiny s Emiráty

Američtí opoziční demokraté požadují vyšetření obchodu mezi vládnoucími rodinami USA a Abú Dhabí. Ropná monarchie získala od Američanů vysoce chráněné vyspělé čipy. Jen několik měsíců předtím přitom příbuzný šajcha Ál Nahjána koupil za půl miliardy dolarů podíl v Trumpově rodinné firmě. Bílý dům podezření ze střetu zájmů odmítá.
8. 2. 2026

Thonetům vrátí čestné občanství, jejich židle se v Bystřici vyrábějí dodnes

Obec Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku napraví historickou křivdu a po 78 letech vrátí čestné občanství vynálezcům ohýbaného nábytku Augustovi a Jakobovi Thonetovým, které jim komunisté vzali v roce 1948. Jejich patent na ohýbání bukového dřeva dnes v Česku využívá jako jediná firma sídlící v Bystřici. O židle vyvinuté v polovině 19. století mají pořád zájem zákazníci z celého světa.
8. 2. 2026
Načítání...