Ázerbájdžánský plyn v evropských sporácích? Za čtyři roky

Kars (Turecko) - Transanatolian Natural Gas Pipeline (TANAP), tak se jmenuje plynovod, kterým bude na hranice Evropské unie proudit ázerbájdžánský plyn. Jeho výstavbu dnes u města Kars na severovýchodě Turecka slavnostně zahájili prezidenti Turecka, Ázerbájdžánu a Gruzie. První plyn by měl touto cestou dorazit do Evropy za čtyři roky.

TANAP bude v budoucnu navazovat na plynovod Trans-Adriatic Pipeline (TAP), jehož prostřednictvím získají země EU přes Řecko, Albánii a Itálii další zdroj, který jim pomůže snížit závislost na ruském plynu. Nový plynovod bude převádět plyn z obrovského kaspického pole Šach Deniz II a bude vést trasou dlouhou asi 1840 kilometrů přes Gruzii a Turecko až na turecké hranice s Bulharskem a Řeckem.

  • Stavba plynovodu by měla být hotova do roku 2018 a v následujícím roce by jím měl začít proudit plyn v počátečním objemu 16 miliard krychlových metrů. TANAP má do roku 2023 zvýšit přepravní kapacitu na 23 miliard kubíků. V roce 2026 má jeho kapacita dosáhnout 31 miliard krychlových metrů.
Těžba zemního plynu
Zdroj: ISIFA/EPA/Stefan Sauer

Celkové náklady na rozvoj pole Šach Deniz II a výstavbu obou plynovodů se odhadují na 35 miliard dolarů (přes 900 miliard korun), z toho TANAP by měl stát kolem deseti miliard dolarů. Většinovým podílníkem v TANAP je ázerbájdžánská státní ropná společnost SOCAR s 58 procenty, 30 procent vlastní turecký státní podnik Botas a 12 procent má britská ropná společnost BP.

Na projektu Šach Deniz se podílí SOCAR, BP, norský Statoil, ruský Lukoil a turecká TPAO. Pole Šach Deniz I těží plyn od roku 2006 ročním tempem kolem deseti miliard krychlových metrů. Pro zásobování Evropy plynem je důležitá fáze Šach Deniz II, která by měla od roku 2019 zajišťovat celkem 16 miliard kubíků plynu ročně, z toho deset miliard pro Evropu a zbytek pro Turecko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Americké akcie se po středečním prudkém růstu vrátily k poklesu

Americké akcie se po středečním prudkém posílení vrátily k poklesu. Poté, co Bílý dům ve čtvrtek potvrdil, že celkové clo na dovoz z Číny činí 145 procent, tak akcie ještě více prohloubily ztráty z úvodu obchodování. Technologický index Nasdaq vykázal pokles o 4,31 procenta na 16 387,31 bodu. Širší index S&P 500 odepsal 3,46 procenta na 5268,05 bodu a Dow Jonesův index se snížil o 2,5 procenta na 39 593,66 bodu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropské i asijské akcie stouply. Pomohlo jim Trumpovo pozastavení cel

Akciové burzy v Evropě během čtvrtečního obchodování výrazně posílily. Reagovaly na to, že americký prezident Donald Trump ve středu na devadesát dní pozastavil zvýšení amerických cel vůči většině zemí, s výjimkou Číny. Indexy přidaly tři až čtyři procenta. V zisku skončila také většina indexů v Asii. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 přidal přes devět procent.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

AI ovlivní víc než dvě pětiny pracovních míst v Česku, říká analýza

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.
před 20 hhodinami

Dobrá zpráva, říká o pozastavení většiny cel Stanjura. S USA se má jednat, míní Nacher

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit většinu cel na 90 dní je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dobrá zpráva. Lepší by ale bylo, kdyby platila stávající pravidla, řekl v Událostech, komentářích s moderátorkou Barborou Kroužkovou. Místopředseda sněmovního hospodářského výboru Patrik Nacher (ANO) uvedl, že se má s USA o clech jednat. „V této první fázi by ta jednání měla být zastřešena Evropskou unií, protože je to celek a síla, které Donald Trump rozumí,“ dodal.
9. 4. 2025

Trump pozastavil většinu cel, Číně je zvedl. Dohoda bude s každým, věří

Americký prezident Donald Trump s okamžitou platností pozastavil většinu nových cel na devadesát dní. Pauza se netýká Číny, té cla naopak zvedl ze 104 na 125 procent. Šéf Bílého domu o tom informoval ve středu v podvečer středoevropského času na své sociální síti Truth Social. Následně před novináři prohlásil, že se Spojené státy mohou na clech dohodnout s každou zemí včetně Číny. Jeho cílem je prý dosáhnout spravedlivé dohody. Poznamenal, že lidé „měli z cel trochu strach“.
9. 4. 2025Aktualizováno9. 4. 2025

Americké burzy prudce posílily po výroku Trumpa, že pozastavuje většinu cel

Americké akcie reagovaly ve středu večer středoevropského času prudkým růstem na oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že pozastavuje většinu cel na devadesát dnů – s výjimkou Číny, u níž naopak ještě „přitvrdil“. Pomyslným skokanem dne se stal technologický index Nasdaq, který přidal více než dvanáct procent. Ostatní hlavní indexy vzrostly o sedm až devět procent. Výrazně tak smazaly propady, kterými burzy reagovaly v minulých dnech právě na americká cla uplatňovaná vůči ostatním zemím světa.
9. 4. 2025Aktualizováno9. 4. 2025

Investoři utíkají od klíčových amerických dluhopisů

Na trzích kvůli nervozitě způsobené zaváděním amerických cel prudce klesají i ceny amerických státních dluhopisů, ve středu přitom ztráty ještě prohlubují. To je znamením, že se investoři zbavují i těch nejbezpečnějších aktiv. Krize na trzích tak nabírá znepokojivý směr k nuceným výprodejům a k útěku do bezpečí hotovosti, uvádí Reuters. Evropské akcie skončily ve středu se ztrátami.
9. 4. 2025Aktualizováno9. 4. 2025

Čína výrazně zvýší cla vůči USA, doma intervenuje

Čína zvýší od čtvrtka reciproční cla vůči USA na 84 procent. Uvedlo to podle agentury Reuters čínské ministerstvo financí. Původně je Peking avizoval pouze ve výši 34 procent. Americký prezident Donald Trump nastavil cla vůči Číně nově na 104 procenta. Ministr financí USA Scott Bessent označil čínskou odvetu za nešťastnou. Evropské trhy se v reakci na krok asijské velmoci opět propadly.
9. 4. 2025Aktualizováno9. 4. 2025
Načítání...