Ázerbájdžánský plyn v evropských sporácích? Za čtyři roky

Kars (Turecko) - Transanatolian Natural Gas Pipeline (TANAP), tak se jmenuje plynovod, kterým bude na hranice Evropské unie proudit ázerbájdžánský plyn. Jeho výstavbu dnes u města Kars na severovýchodě Turecka slavnostně zahájili prezidenti Turecka, Ázerbájdžánu a Gruzie. První plyn by měl touto cestou dorazit do Evropy za čtyři roky.

TANAP bude v budoucnu navazovat na plynovod Trans-Adriatic Pipeline (TAP), jehož prostřednictvím získají země EU přes Řecko, Albánii a Itálii další zdroj, který jim pomůže snížit závislost na ruském plynu. Nový plynovod bude převádět plyn z obrovského kaspického pole Šach Deniz II a bude vést trasou dlouhou asi 1840 kilometrů přes Gruzii a Turecko až na turecké hranice s Bulharskem a Řeckem.

  • Stavba plynovodu by měla být hotova do roku 2018 a v následujícím roce by jím měl začít proudit plyn v počátečním objemu 16 miliard krychlových metrů. TANAP má do roku 2023 zvýšit přepravní kapacitu na 23 miliard kubíků. V roce 2026 má jeho kapacita dosáhnout 31 miliard krychlových metrů.
Těžba zemního plynu
Zdroj: ISIFA/EPA/Stefan Sauer

Celkové náklady na rozvoj pole Šach Deniz II a výstavbu obou plynovodů se odhadují na 35 miliard dolarů (přes 900 miliard korun), z toho TANAP by měl stát kolem deseti miliard dolarů. Většinovým podílníkem v TANAP je ázerbájdžánská státní ropná společnost SOCAR s 58 procenty, 30 procent vlastní turecký státní podnik Botas a 12 procent má britská ropná společnost BP.

Na projektu Šach Deniz se podílí SOCAR, BP, norský Statoil, ruský Lukoil a turecká TPAO. Pole Šach Deniz I těží plyn od roku 2006 ročním tempem kolem deseti miliard krychlových metrů. Pro zásobování Evropy plynem je důležitá fáze Šach Deniz II, která by měla od roku 2019 zajišťovat celkem 16 miliard kubíků plynu ročně, z toho deset miliard pro Evropu a zbytek pro Turecko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 2 hhodinami

Vyšetřování dotací pro Agrofert zůstane v rukou evropských žalobců, rozhodlo NSZ

Vyšetřování údajně neoprávněně vyplacených dotací pro holding Agrofert zůstane kompletně v rukou Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), rozhodlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Podle rozhodnutí NSZ se tak EPPO má ve věci zabývat jak evropskými, tak i národními dotacemi dohromady, dle NSZ jde o jeden neoddělitelný celek. Rozhodnutí je konečné. Na webu NSZ o tom v pondělí informoval mluvčí instituce Petr Malý. EPPO bude dle mluvčí Tine Hollevoetové podle tohoto rozhodnutí dále postupovat.
10:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
před 19 hhodinami

Na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) peníze na opravy silnic nižších tříd. Regiony podle něj mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
včeraAktualizovánovčera v 16:08

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
15. 8. 2026

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
15. 8. 2026

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
14. 8. 2026

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.