Sto padesát milionů korun – takové ztráty kvůli sankcím dnes vyčíslila největší česká mlékárna – jihočeská Madeta. Na omezování výroby a propouštění zatím nedošlo. Dalších týdnů se obávají zemědělci, kteří s mlékárnami spolupracují. Firmy, na které se sankce přímo nevztahují, ale s Ruskem obchodují, pozorně vývoj sledují. Prodej může ovlivnit i propad kurzu rublu.
Ztráty Madety kvůli sankcím vůči Rusku – 150 milionů korun
Ruský trh patřil pro Madetu ke klíčovým. Končila na něm pětina produkce. Pět let trvalo, než se na něj mlékárna dostala. Dvaadvacet milionů korun například musela investovat do nového chlazení, aby se sýr Niva na cestu do Moskvy dostal o šest stupňů chladnější.
Od srpna 2014 je ale ruský trh každý měsíc bez 60 tun české Nivy. „Každým dnem ty ztráty narůstají. A přiměřeně tomu, jak je tady náš český trh vystaven konkurenčnímu dovozu z ostatních bratrských zemí Evropské unie. Očekávám, že někdy v červnu, k pololetí, napíšeme na účet minus 150, 155 milionů ztráty,“ uvedl Milan Teplý, generální ředitel Madety.
Na otázku, jestli bude Madeta chtít nějaké kompenzace, Milan Teplý uvedl: „Když došlo k vyhlášení bojkotu ruského trhu, byli jsme státní správou a nejvyššími posty ve vládě ujištěni, že dostaneme nějakou kompenzaci, protože jsme názorným příkladem toho, že politické rozhodnutí změnilo výrazně naše podnikání. Takže stejně jako okolní země, velké historické země Evropské unie, se o své podnikatele postarají. Byl jsem ujištěn, dokonce i z úst prezidenta, že Madetě náleží nějaká kompenzace. Zatím se toho moc nepodařilo. A já tomu prostě věřím,“ uvedl Milan Teplý.
Pomoc státu podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka přijde. „Stát je připraven se na tom podílet, ale ne v tom smyslu, že bude poskytovat dotace jako kompenzaci za propadlé exporty,“ řekl dnes ČT.
Madeta má pět výrobních závodů. Zaměstnává 1 500 lidí, žádné propouštění teď neplánuje. „Zůstává s ekonomickou ztrátou, já ty lidi nemohu přece pustit kvůli tomu, že někdo někde takhle rozhodne. To jsou kvalifikované posty, takzvaná profese sýraře, a ty lidi to nenaučíte za půl roku, čili čekám, co se stane, a čekám asi na zázrak,“ uvedl dále Milan Teplý z Madety. Podle něj ale uzavření žádného závodu nehrozí. „Madeta to rozchodí,“ uzavřel Milan Teplý.
Likérka Fruko–Schulz Jindřichův Hradec
Jindřichohradecká likérka Fruko–Schulz do Ruska vyváží 80 procent produkce. Výrobní linky tady běží naplno.
„V loňském roce jsme vyvezli 147 kamionů šumivého vína, což představuje zhruba 2 500 000 lahví. A co se týče lihovin, tak to dělalo zhruba 700 tisíc lahví, což je asi 30 kamionů. Takže skutečně každý den se nakládaly kamiony do Ruska,“ uvedl Josef Nejedlý, ředitel Fruko–Schulz Jindřichův Hradec.
Prodej ale ovlivňuje pohyb kurzu rublu. Ceny na ruském trhu rostou. „Přímý dopad na naši firmu to nemá, protože my máme smlouvy v eurech, ale rozhodně je to negativní v tom smyslu, že naše výrobky se na ruském trhu výrazně prodražují, až o 40 %,“ konstatoval Nejedlý.
Firem, které mají úzké obchodní vztahy s Ruskem, jsou v Jihočeském kraji desítky. Většina z nich má připravený krizový scénář, současně začínají hledat zákazníky v jiných státech.
Další firmy z Jihočeského kraje výrazně orientované na export do Ruska
- Kovosvit MAS
- KOH-I-NOOR HARDTMUTH
Rusko-ukrajinský konflikt zasáhl i leteckou dopravu
Situace kolem Ruska a Ukrajiny ale dopadá nejen na vývozce zboží, o zákazníky přišly například i České aerolinie. Zájem o letenky na trasách mezi Českem a Ruskem klesl zhruba o pětinu. A mezi Ukrajinou a Českem je cestujících ještě méně, meziročně skoro o 60 procent. A situaci se musel přizpůsobit i letní letový řád. „Nebudeme obnovovat provoz do destinací Jerevan, Taškent a Tbilisi. Na linky jsme začali nasazovat letadla s menší kapacitou, pak jsme snížili frekvence,“ říká obchodní ředitel ČSA Ján Tóth.
ČTĚTE: Konflikt na Ukrajině překreslil českou vzdušnou mapu
Ministerstvo průmyslu a obchodu odhadlo ztráty už v létě. Bruselské embargo může připravit české firmy na tržbách o dvě a čtvrt miliardy korun, což je zhruba promile celkového ročního exportu Česka.