Česko žádá Komisi o možnost dělit projekty i přesouvat peníze

Praha - Česko se na poslední chvíli snaží zachránit miliardy z fondů EU. Od Evropské komise (EK) chce mimo jiné povolit rozdělování projektů na dvě části a přesun peněz v rámci konkrétního operačního programu z jedné prioritní osy do druhé. Při dnešním prvním jednání s představiteli EK to řekla náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olga Letáčková.

Jednou z možností, jak co nejvíce snížit hrozící „ztrátu“ v řádu miliard korun, je administrativní rozdělení projektů na dvě části. Nyní je takzvané fázování možné u projektů nad pět milionů eur (cca 140 milionů korun). ČR chce, aby se tato hranice snížila. „Podstatou fázování je, že se rozdělí na dvě části. Jedna část se zaplatí ze starého období a druhá část se zaplatí z nového období,“ vysvětlila náměstkyně Letáčková.

Přesouvání peněz v rámci programu i více podporovatelných aktivit, zní z Česka

Na dnešním jednání se zástupci Evropské komise včetně ředitele DG Regio (Generální ředitelství EK pro regionální politiku) Ericha Unterwurzachera Česko také navrhlo, aby jednotlivé řídící orgány mohly volněji přesouvat peníze v rámci svého operačního programu mezi jednotlivými prioritními osami. Tento návrh by měl být schůdnější než dříve uvažované přesouvání peněz i z jednoho operačního programu do jiného. „To byl jeden z bodů, na které EK řekla jasné ne,“ podotkla Letáčková.

Česko také požaduje rychlejší schvalování revizí operačních programů a zařazení nových aktivit, které by šlo podpořit. „Například v rámci dopravy se snažíme znovu otevřít téma financování silnic II. a III. třídy,“ uvedla náměstkyně. EK i Česko podle ní vnímají jako nejvíce rizikových pět operačních programů: OP Životní prostředí, ROP Severozápad, Integrovaný operační program a OP Výzkum a vývoj pro inovace. „Jsou to programy, které dlouhodobě máme ve vysoce rizikové kategorii. I sama EK chtěla k těmto programům směřovat hlavní část dnešní diskuse,“ doplnila náměstkyně Letáčková.

V čerpání evropských peněz je Česko nejhorší

Kolik přesně se nepodaří Česku letos vyčerpat, ministerstvo pro místní rozvoj nyní přesně neví. Do dvou týdnů chce mít hotový materiál pro vládu, který by to na základě kvalifikovaných odhadů vyčíslil. Nicméně ministryně Karla Šlechtová v polovině ledna uvedla, že to jistě bude více než loňských devět miliard korun. Česko je z pohledu čerpání evropských peněz nejhorší z celé EU. Předloni nedočerpalo 12 miliard korun, v celé EU to bylo 16 miliard korun. O dalších devět miliard korun přišlo loni. Česko mělo v končícím programovém období 2007 až 2013 k dispozici více než 700 miliard korun. Poslední možnost čerpat tyto peníze je letos.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 2 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 13 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...