Německá minimální mzda pro české řidiče? Dopravci i ministerstvo se brání

Praha – Povinnost zahraničních dopravců vyplácet řidičům projíždějícím přes německé území minimální mzdu platnou v Německu odporuje evropskému právu. Je o tom přesvědčeno tuzemské ministerstvo dopravy. Minimální mzda v Německu v současnosti činí 8,50 eura (zhruba 235 korun) za hodinu. S vyplácením této částky zahraničním řidičům při průjezdu Německem má problém i polská vláda.

Ministerstvo dopravy připouští, že výklad německé legislativy je ve věci vyplácení minimální mzdy zahraničním řidičům sporný. „Dosavadní informace od německých orgánů ohledně rozsahu působnosti zákona jsou bohužel nejasné, a proto se ministerstvo práce a sociálních věcí obrátilo na spolkovou ministryni práce a sociálních věcí s žádostí o vyjasnění,“ uvedla mluvčí ministerstva dopravy Andrea Volaříková. Na stanovisko spolkového ministerstva práce česká strana zatím čeká.

Nárok na minimální mzdu 8,5 eura mají v Německu od začátku roku všichni zaměstnanci s výjimkou učňů a studentů připravujících se na zaměstnání a také dlouhodobě nezaměstnaných po dobu prvních šesti měsíců od nástupu do práce. Za nedodržení minimální mzdy hrozí zaměstnavatelům pokuty v řádu desítek tisíc eur.

V tuzemsku kritizují toto nařízení zejména autodopravci. Obávají se, že jim neúnosně zvýší náklady, údajně až o pětinu na kilometr. Německá minimální mzda je totiž oproti české více než čtyřnásobná a hodinová mzda českého šoféra na ni nedosáhne (v Česku činí minimální hodinová mzda 55 korun, zatímco v Německu zmíněných 235 korun). Zástupci dopravců považují aplikaci zákona na zahraniční firmy za diskriminační, protože jej žádná jiná evropská země neuplatňuje. Německo tím podle nich porušuje evropský princip volné dopravy.

Kromě vyšších nákladů přinesl nový zákon českým přepravcům také víc papírování. Německým celníkům totiž musejí hlásit každého řidiče a dobu, kterou na německém území za volantem stráví. Tuzemští dopravci se však podle mluvčího sdružení Česmad Bohemia Martina Felixe novým zákonem zatím moc neřídí.

Německé euro
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock/Kirillm

Opatření se nelíbí ani dalším evropským zemím

Zavedení německé minimální mzdy i pro tranzitující řidiče kritizoval také europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL). Podle něj při průjezdu českého řidiče přes Německo nevzniká žádný obchodní vztah s německým zákazníkem; tranzitující dopravce ani není v přímé konkurenci s domácími dopravci.

Aby po zahraničních dopravcích nepožadoval dodržování německé minimální mzdy, už Berlín vyzvalo i polské ministerstvo infrastruktury. Alespoň „do doby vyjasnění souladu předpisů a jejich interpretace s právem EU“. Varšava se domnívá, že bruselská norma upravující práci v zahraničí dává Německu právo požadovat vyplacení minimální mzdy v případech, kdy firma svého zaměstnance přímo vyšle za prací do Německa, což se netýká řidičů projíždějících různými evropskými zeměmi.

Kromě polských a českých dopravců mají vůči německé normě výhrady rovněž firmy z Maďarska, pobaltských zemí a dalších států východní části Evropské unie. A jak uvedla polská média, kritika se ozývá také z Británie, Irska či Španělska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 2 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 13 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...