Praha - Vánoce se blíží a mnoho lidí zjišťuje, že nemá dost peněz na vánoční dárky. Stává se tak vhodným terčem pro banky a jejich nejrůznější lákavé nabídky různých půjček. Nastává tak otázka, jak nenaletět a nechytit se do různých pastí finančních ústavů.
Vánoce jsou dluhovou pastí na spotřebitele
Podle Ondřeje Načeradského z pražské Občanské poradny Jižní Město je jedno, jestli je spotřebitelům nabízen kontokorent, úvěrová karta nebo jiný druh spotřebitelského úvěru. Člověk má především pocit, že se mu nenabízí samotný produkt, ale sen. „Reklamy totiž slibují: my vám splníme vaše sny, budete šťastní. Klient si už ale neuvědomuje, že se za tímto sloganem často schovává rozsáhlá smlouva. Tu si nepřečte a pak je ze samotných důsledků nemile překvapen,“ tvrdí Načeradský. Lidé si tak musí dávat velký pozor zejména na to, jaké vyplývají ze smlouvy povinnosti a k čemu se zavazují.
Každý klient by si měl udělat čas hlavně na to, aby zjistil, kolik ve smlouvě činí jednotlivé splátky a poplatky a spočítal si tak, kolik za které období skutečně zaplatí. V každé spotřebitelské smlouvě má být sice uvedena takzvaná reálná procentní sazba nákladů (RPSN). Ani tento údaj ovšem nemusí být zcela směrodatný. Bylo totiž zjištěno, že ne vždy je tento údaj uveden zcela správně a prostřednictvím mnoha poplatků se řada nákladů schovává mimo tuto sazbu.
Zadlužení českých domácností je stále pod průměrem Evropské unie. V České republice dosahuje tento ukazatel 20 procent HDP, zatímco ve starých patnácti členských zemích EU se vyšplhal již na 60 procent. Přesto se nominální dluh českých rodin za posledních pět let více než ztrojnásobil. Na konci roku 2001 činil necelých 200 miliard korun, koncem roku 2006 už ale převýšil 600 miliard.